Otec Josefa Hrubého byl cirkusový muzikant a kapelník. Hrubého vnuk Tomáš T. Kůs (1977) je básník. Hrubý studoval v letech 1947–1949 obchodní akademii ve Vimperku. V roce 1949 pracoval jako úředník ve Zbrojovce Strakonice a 1950 v tiskovém oddělení Ústřední rady odborů. Po působení v redakci pražského časopisu Směna (1951–1952) a po vykonání vojenské služby se stal knihovnickým inspektorem v Sušici (1955–1959). V roce 1959 se stal ředitelem Městské knihovny v Plzni a v této funkci setrval až do roku 1969. V 60. letech studoval jako mimořádný posluchač dokumentaristiku na FAMU. Od roku 1970 pracoval v plzeňském Krajském středisku památkové péče. V roce 1985 odešel do důchodu.
Některé básně Josefa Hrubého byly zhudebněny Lukášem Matouškem a Jaromírem Bažantem. Se svými výtvarnými pracemi se Hrubý zúčastnil kolektivních výstav v Čechách, Německu, Itálii, Lucembursku a Rakousku. – Užíval šifry (jh). Hrubého práce pro rozhlas před rokem 1989 pokrýval svým jménem Jiří Vykoukal.
- Hudba nechce spát
- Jarní čas
- Letokruhy
- Listy důvěrné
- Topoly
- Vzpomínka
- Na paměť
- Devět básní o Praze / Negen gedichten over Praag
- Housle
- Tichá Eurydiké
- Dvanáct sluncí
- Obrazy
- Ve jménu lásky lodí a ryb
- Ars amatoria
- Pět klíčů
- Básně z noci
- Brudersprache / Bratrský jazyk
- Oči oči / Gli occhi Gli occhi
- Básně básně
- Město nebes
- Za pět peněz klíč
- Zrzavé údolí
- Salve
- Numerale
- Nokturna
- Yorick
- Sítě
- Ištar
- Znamení Býka
- Die Sprache. Der Spiegel
- Pálení básní
- Přechodný čas / Mezzastagione / Übergangzeit
- Sedmá nota celá
- Kreslím
- Básně na pohlednici
- Osoby
- To jsou mé lásky
- Krážem
- Miláček Arcimboldo
- Volyně a jiné krátké řádky
Poslední články autora na LZ: