opuštěná místa

do vydání Plže

dny
-1
-1
hodiny
0
-2
minuty
-1
-5
sekundy
-4
0

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



podzimni_lide Některá umělecká díla je dobré dodávat i s návodem k použití. Někdy je to nápad přímo autora, jako v případě mého oblíbeného spisovatele Ivo Fencla. Ten neúnavně plní sekci Komentáře pod všemi svými na internetu vydanými články detailním popisem okolností vzniku toho kterého díla. Jindy může jít o snahu fanoušků pomoci ostatním pochopit umělecký počin jejich oblíbence. Tady musím vzpomenout geniální úvahu na téma významu houpajících se semaforů v nočních ulicích městečka Twin Peaks z pera příznivce amerického režiséra Davida Lynche. A malý manuál se hodí i k prozaické prvotině plzeňského básníka Jana Sojky Podzimní lidé.

Tak tedy: rozevřete knihu zhruba v polovině a několikrát jí silně zatřeste. To by mělo stačit k tomu, aby vazba povolila. Nyní rozdělte stránky na tři přibližně stejně silné díly. První a poslední díl odtrhněte a schovejte na nějakém nepřístupném místě. S prostřední částí, kterou byste teď měli držet v ruce, se pohodlně usaďte a pusťte se do čtení.

Pokud zrovna teď o žádném nepřístupném místě nevíte nebo máte zvláštní zvyk číst knihy od začátku, pak vězte, že Podzimní lidé nezačínají vůbec špatně. Hlavní hrdina Štěpán je typem věčného studenta, který veškerý svůj čas tráví se svou přítelkyní, popř. partou  pivních přátel. Štěpánova bohémská rozevlátost naráží na z jeho pohledu přízemní zodpovědnost přítelkyně Anežky a vztah těch dvou neodvratně spěje k rozchodu. Nebo že by za to mohla jejich vzájemná nevěra?

Štěpán je „podzimní člověk“. Je to jeho oblíbená část roku, v to období výrazně ožívá a také všechny důležité věci se podle něj dějí na podzim. Škoda jen, že tímto konstatováním Sojkův zájem o motiv podzimu končí. Jako by se bál, že kdyby rozvedl paralelu mezi sychravým počasím a stavem Štěpánovy mysli, působil by příliš lacině.

Čeho se ale autor nebojí je pouštět se spolu se Štěpánem do filozofických úvah o nesmrtelnosti brouka a jiných globálních problémech. Perly, které v těchto stavech Štěpán pronáší, by se daly ihned tesat do růžového mramoru a tvůrci všech rodinných pout a křehkých vztahů v ordinaci u letiště by za ně Sojkovi ruce utrhali. Z vděčnosti, ne aby už nemohl nic jiného napsat. Po několika stránkách v podobném duchu budete chtít udělat to samé, jen z toho druhého důvodu.

A nesmím zapomenout na formální kudrlinku spočívající v přechodu od Štěpána – vypravěče k er-formě. O hlubším smyslu těchto vložených pasáží se ale dá s úspěchem pochybovat.

Druhá část knihy jako by vůbec nepatřila k té první. Mizí Anežka, stejně jako chuť k formálnímu experimentování a Sojka se zaměřuje na Štěpánovy pivní přátele Malíře, Tichýho a Julka. Poutavý děj, svižné dialogy prokládané jemnou ironií, repliky, které by se s trochou štěstí mohly stát kultovními. Proč to takhle nešlo už od začátku, napadne vás. A zákonitě se musíte dostat i k druhé otázce: Vydrží autorovi tento styl až do konce?

Nevydrží. Závěrečná třetina se opět rozplývá v nudné šedi. Na okamžik se vrací Anežka a do života jednoho ze Štěpánových přátel zasahuje tragická událost. Těmito impulzy, slabými svou nedotažeností, se Sojka pokouší oživit svůj skomírající příběh. Nepříliš úspěšně, nutno dodat, navíc si ho ještě více zpomaluje zcela zbytečným opětovným přidáním vypravěče v er-formě.

Zdá se, že Sojka – prozaik se svou snahou napsat působivou love story v prostředí bezstarostné bohémy okořeněnou hledáním smyslu vlastní existence narazil na hranice vlastních možností. Ne zcela, jen si vybral špatný způsob podání. Širokoúhlý formát, křečovitá snaha o bombastičnost, efekt… a přitom síla Sojkova  vyprávění tkví právě v jeho zdánlivé „obyčejnosti“.

 

Psáno pro Dr. No a jeho Plž.


10 komentářů to “Před použitím protřepat!”

  • Ivo Fencl:

    Komentuji vlastní články?
    Ano, ale s mírou. Každý si to může najít. Spíš jde o výjimky. Fencl


  • Ale jen komentujte, aspoň si počteme. Mimochodem, co říkáte na Sojkovu knihu?

  • květák:

    Kůpře, z dobře informovaného zdroje vím, že pan Ef nemůže Sojkovi přijít na jméno.

  • Ivo Fencl:

    Není zase tak nenormální, že sebe žárlíme, co se týká úspěchů u žen a někdy i literárně. Honta píše v mnoha směrech líp než já, navíc umí poezii, já ne. IF

  • Ivo Fencl:

    Nicméně nežárlím.. jsem chtěl dodat. Nebo jen výjimeně. Omluva za chyby.

  • agent kůpr:

    Ale ale, úspěchy u žen, to nás zajímá. Chceme nechutné detaily!

  • Ivo Fencl:

    v podstatě tyto detaily jen ve vymyšl.příběhu Styky s Jorykou

  • Dagmar Hermannová:

    Jen tak ze zajímavosti se dívám do doby minulé – i do kritiky doby minulé – která již před časem vyšla v PLŽ. Asi bych měla obdivovat paní Kuncovou, která se umí ostře kriticky vymezit snad vůči každému autorovi, nebo si je vybírá podle nějakého kódu. Je to dobře – nebo špatně? „Před použitím protřepat“ by se mohlo čtenářům doporučit u více knih jako dobrá rada nad zlato, proč číst celou knihu. Kdesi jsem četla, že nejplodnější a nejosřejší kritik literárního díla – příkladně románu – je takový, který se naučil obstojně česky, ale v životě by sám žádný román nedokázal napsat, ani dobrý, ani špatný – prostě… žádný. A tak by mne zajímalo, co je na tom pravdy. Mohl by mi někdo doporučit ke čtení nejnovější, nebo i starší román paní Kuncové? Ráda bych nahlédla, a budu číst bez protřepávání. Slibuji. Dík.

    • šáš:

      Ohánět se tím, že vlastní názor na věc můžete mít, jen pokud danou činnost bravurně ovládáte, je mírně řečeno laciné.

      Mimochodem, vy osobně jste se už minimálně dvakrát ucházela o možnost psát pro LZ, ale kdykoliv jsme vás vyzvali k dodání nějakého textu, komunikace utichla. Že byste se bála, že budete muset čelit výkřikům jiných Hermannových?


    • Zvláštní. Myslel jsem, že podobné spory máme od dob mého oblíbeného Karla Havlíčka z Borové vyřešené. Kritik je kritik, spisovatel je spisovatel. Stavební dozor je stavební dozor a zedník je zedník. A konec konců ani já nemusím být bůhvíjaký kuchař, abych poznal přesolenou polévku (což ze mě ovšem nedělá gastro kritika).

      Ale protože toto téma bylo již řešeno mnohokrát, zbývá zodpovědět obligátní otázku: Kolik recenzí jste napsala Vy?

Leave a Reply

kniha týdne

sojka_sesuv
říjen 2019
púsčpsn
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
   
< zář lis >

dívka týdne

divka_tydne_38_0

komentáře

  • Milan Šedivý { Škoda, že neznámé jméno toho ledňáčka, požádal bych ho o nějaký humoristický román, ovšemže o... } – 21. 09. 22:37
  • šáš { Tak tohle mě opravdu upřímně pobavilo (i když vím, že takovým věcem by se člověk... } – 01. 09. 18:24
  • Milan Šedivý { No sláva na nebesích, konečně jste to akceptoval. Však jsem vás již dříve, když jste... } – 17. 08. 23:26
  • Milan Šedivý { Z téhle odeonské edice jsem četl 86 titulů, ale Sosnora mi ještě hříšně nepadnul do... } – 03. 08. 8:40

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody