literární západ

Tento článek je určen těm, kteří mají touhu vyniknout v psaném projevu a nevědí jak na to.

Především musíte umět psát. Mladším adeptům doporučuji první až třetí ročník základní školy, starším potom samovýuku za pomoci svých ratolestí a pokud jste starší a movitější, stačí vám, abyste si někoho najali a je po ptákách. On nebo ona to za vás zmáknou a možná vás dovedou k Pulitzerově, Nobelově nebo jiné ceně.

Pak musíte mít psací stůl. Stačí i obyčejný kuchyňský, ale doporučuji jej před spisovatelským aktem otřít, neboť lektoři vašeho budoucího díla nemají rádi, když jim při čtení vzletných slov padají na kalhoty zbytky vaší večeře. Stůl je dobré umístit někde na světlém místě. Koupelna nebo WC jsou pro začátky vašich pokusů zcela nevhodné. Jednak vám tam furt někdo leze a jednak pochybuju, že by vám při pohledu na mísu napadlo něco psatelného.

Další důležitou pomůckou je psací náčiní. Staromilci mohou oškubat nějakou husu a pak péra namáčet do inkoustu. Koneckonců psal takhle i Shakespeare a podívejte, co z toho vzešlo. Nevýhodou tohoto postupu je, že brk se musí otřepávat a tak zřejmě budou zdi v blízkosti vašeho stolu vypadat, jako když tam mouchy dělají svou potřebu několik let. Na druhou stranu, kdyby se vám psaní nedařilo, můžete to prohlásit za malířské dílo a upnout své touhy jiným směrem. Ti progresivnější pak mohou použít pera plnicí, pera propisovací anebo obyčejnou tužku, jejíž předností je to, že se krásně hryže. Moderní začínající spisovatelé nejspíše použijí psací stroj či počítač. Ten mohu vřele doporučit, neboť na něm píšu sám. Není nic hezčího, než když vám před efektním zakončením povídky, fejetonu, novely nebo čehokoli jiného vypnou proud, eventuelně zmizí-li vám výtvor v útrobách počítače a vy jej naleznete po třech hodinách mezi recepty a z radosti, že se našel, si ho vymažete.

Ještě, než přistoupíme k samotnému návodu, jak na to, musím vám říci jednu důležitou věc. Ne aby vás napadlo něco číst. Zjistíte totiž, že už bylo všechno napsáno a ještě by vás to mohlo odradit od vašeho bohulibého počínání. Nemusíte knížky hned pálit, nejste žádný Koniáš, že? Stačí, když projevíte svou pevnou vůli a po celou dobu svého spisovatelského snažení budete louskat jen bulvární plátky, a to vás možná dovede k poznání, že když někdo může napsat takové hovadiny, tak vy taky.

A pak přijde den, kdy vybaveni všemi proprietami se rozhodnete pustit se do toho. Sedněte si tedy pohodlně ke stolu, nejlépe na židli, i když sedí-li se někomu lépe na koni našíř, proč ne. Pusťte si počítač(předpokládám, že jste pochopili, že je to to nejlepší) a procvičte si prsty. Myšlenky si procvičit nemůžete, protože žádné nemáte a dlouho mít nebudete. To vám mohu zaručit. Pak přeneste na obrazovku celou klávesnici, včetně háčků, čárek a vykřičníků. Zálibně se podívejte na to, co jste vytvořili, a uložte to, protože nic lepšího už nikdy nenapíšete. Pak vypněte počítač a jděte si něco nalít. Zasloužíte si to. Asi po dvou hodinách se vraťte a znovu ho zapněte. Mezitím si pokuste rozmyslet, o čem byste asi tak chtěli psát. Když vás nic nenapadne, a to je celkem pravděpodobné, nezoufejte a zapalte si cigárko. Nekuřáci mohou žvýkat, eventuelně se drbat ve vlasech. Opřete se a pozorně se zadívejte na prázdnou obrazovku. Sice toho moc po té vypité láhvi neuvidíte, ale to nevadí. Maximálně se soustřeďte a napište nějaké slovo. Je naprosto lhostejno jaké. Ze své zkušenosti doporučuji slova expresivní, která ve vás vyvolají emoce. A to by pro dnešek stačilo.

Takto postupujte po několik týdnů a na závěr slova libovolně smíchejte. Dílko vytiskněte a asi dvěstěkrát si ho přečtěte. Zblbnete natolik, že se vám nakonec začne líbit. Pak ho s tajuplným výrazem ve tváři, který signalizuje, že se zrodil nový Hemingway, dejte někomu přečíst. Nejlépe manželce nebo manželovi, protože jsou na vás finančně závislí a neodváží se kritizovat. Kritika přijde později, jestliže ukážete svůj spisek nějakému redaktorovi a ten, oslaben třeba chřipkou, ho někde vytiskne. Pro ten případ je dobré mít připravenou kanálovou trasu, kterou se dostanete domů.

Neházejte však flintu do žita. Uvidíte,že až budete znát všechny kanály ve městě, náhle vás v noci něco vzbudí, a až se vyčůráte, zjistíte, že sedíte u klávesnice a najednou to půjde. A jestliže budete mít náhodou na protější stěně pověšené zrcadlo a vzhlédnete k němu, uvidíte debila, který se střídavě směje a pláče a z koutku úst mu kapají sliny.

Blahopřeji vám. Stali jste se spisovateli.

Pokračování: příště.