opuštěná místa

do vydání Plže

dny
-4
-9
hodiny
-1
-3
minuty
-4
-8
sekundy
-2
-5

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Určitá dosti zpupná sešlost pražských čili metropolitních papalášů se svého času usnesla, že prosadí přemístění, dalo by se říci svým způsobem kulturní odsun velkolepého cyklu obrazů Alfonse Muchy – Slovanské epopeje – z Moravského Krumlova do Prahy. Na podporu svého rozhodnutí si zajistili i hlasy některých odborníků, vypořádali se bez problémů s opakovanými protesty veřejnosti, zvláště moravské – budiž připomenuto, že proti „odsunu“ protestoval třeba i zlínský spisovatel Antonín Bajaja, a to ve chvíli, kdy mu byla udělována Státní cena za literaturu – a část Muchových pláten už skutečně byla přemístěna do Prahy. Čili do velkoměsta, které má i jiných památek více než dostatek, až s nimi hazarduje, a kde se nedá předpokládat, že by se zrovna na tato novoklasicistická díla Alfonse Muchy hrnuly zástupy zvědavých i zhýčkaných Pražáků nebo kolony nasměrovaných turistů. Ti mají většinou úplně jiný itinerář a na Muchovy výtvory si programátoři turistických tras nebo turistických zájezdů většinou ani nevzpomenou. Ani turisty z Ruské federace, jehož lídři hlásají mocenskou postmoderní slovanskou myšlenku, Slovanská epopej nezajímá. Zatímco do Moravského Krumlova za tímto nesecesním a neavantgardním Muchou vskutku putovala procesí zájemců, přičemž jak z našich zemí, tak i ze zahraničí.

Při prosazování „odsunu“ Muchových děl do Prahy se povšechně prohlašovalo, že toto veledílo české novější historické malby má být lokalizováno do hlavního města, aby se takto dostálo jeho významu. V souvislosti s tím se radní pražští a možná i další – s odvoláním na odborníky, kteří jim podezřele ochotně přitakali, bůhví kvůli jakým prebendám – suverénně dušovali, že tento převoz čili odsun proběhne v naprostém pořádku a že podmínky pro expozici Slovanské epopeje budou dozajista optimální. Neboli že tento odsun je v současné situaci vůbec tím nejlepším, co se dá pro Muchova díla z pohledu novodobé české výtvarné kultury učinit. Jinými slovy se hlásalo nikoli heslo „Mucha na Hrad!“, nýbrž cosi jako „Mucha do Prahy!“ A jak již bylo řečeno, některá plátna již opustila pohostinný Moravský Krumlov a nalezla svůj nový domov v matičce českých měst. Naši zastupitelé zkušeně a zhusta dál vyvolávali v mediálních prohlášeních dojem, že všechno je, jak má být, ba dokonce že všechno je a probíhá v naprostém, ne-li dokonalém pořádku. A ty, občánku, pokud Tě vůbec tahle záležitost zajímá, všemu věř a na nic se neptej.

epopejUmlčet se v naší křupansky kapitalistické demokracii svým způsobem může každý. Všechno se však zamlčet nedá. Ať si proto mocipáni – kteří v poslední době stále vydatněji zaplevelují různé kulturní komise, zdaleka nejenom v Hlavním městě Praze, ačkoli s kulturou související vzdělání mají opravdu jen ve zcela výjimečných případech – vykládají co chtějí, nedá se donekonečna zamlčovat, jaký je skutečný stav věcí. Na odborníky se u nás pohříchu moc nedbá, oni však mnohokrát stejně i nadále pokračují ve své práci a tím pádem způsobují novopečeným zpupníkům u moci nevítané starosti a problémy. Nepochybné kapacity našeho uměleckého restaurování totiž konstatovaly, že nynější podmínky pro umístění Muchových obrazů v Praze nejsou vyhovující, ač se shůry velikášsky tvrdil pravý opak – a přinejmenším jsou vůči malířovým dílům škodlivější než v Moravském Krumlově. Což neznamená nic jiného, než že se obrazy budou postupně poškozovat, ne-li ničit, že na jejich restaurování budou muset být vynakládány značné částky a především spousta energie. Dá se předpokládat, že takhle ležérně a nedbale by ti radní, kteří na odsunu trvají, se svým vlastním majetkem v žádném případě nenakládali – ba právě naopak. Jenže tohle je národní kulturní památka, čili národní majetek, rozuměj cizí majetek, není-liž pravda – a z cizího, jak známo, krev neteče, ať se děje co se děje. Leda nějaké ty penízky.

A to ještě není všechno. Ač byla česká společnost ujišťována, že s Muchovými obrazy se při přesunu nebo při odsunu do Prahy zachází jako v příslovečné vatičce, opět to jsou všehovšudy pohádky – bohužel nikoli pro nemluvňata, nýbrž pro kulturní vrstvy obyvatelstva. Ukázalo se, že při přesouvání byla zanedbána základní pravidla, stanovená pro akce tohoto typu – a došlo k tomu, co se vzhledem k nekulturnosti našich pánů a páníčků dalo se značnou pravděpodobností předpokládat: některé Muchovy obrazy byly při nové dislokaci velice poškozeny, uvidíme, zda nenávratně, anebo se to ještě dá napravit. Při takovém zacházení s nimi, jehož veřejnost nemohla být svědky, to dozajista vůbec není divu. Restaurátoři žasnou, ovšem zase až tolik se nepodivují: opravdu, s tím se mohlo počítat. Výhodou sice může být, že se z Muchových obrazů nedají vytrhávat cihly jako při „opravě“ starodávného Karlova mostu a pak si je pod radničním pultem přisvojovat jako suvenýr, na straně druhé se slavná plátna mohou takříkajíc rozpadávat. A co se neponičí během odsunu, může se dokonat při nevhodné lokalizaci. Jenže, opakujme, z cizího krev neteče. Zvláště ne z národní kulturní památky.

Popusťme uzdu fantazii a posuňme se z Moravského Krumlova třeba až do staroslavné Plzně. Plzeňští právníci jsou všeho schopní, a tak si dokážeme představit, že ministr spravedlnosti dojedná s ministrem kultury, na jménech tu vůbec nezáleží, že bude Karlův most – když už na něj přišla řeč – přesunut či odsunut do Plzně. Ať k němu mají němečtí turisté blíž. Také další důvody se k tomu vždy najdou, naši rádoby kulturní radní medle dodají nekulturní argumenty – a bude to. Jen si raději nechtějme představit, v jakém stavu by Karlův most do Plzně doputoval a co by z něho zakrátko zbylo. Taková svatá Luitgarda by se cestou záhadně ztratila, jiné sochy by záhy zdobily zazobanecká novobarokní sídla, na jejich místo by se z úradku kulturních radních přešupačily třeba ty kachny od svatého Bartoloměje. A nějak by se to vždy olhalo a nějak by se oni vždy ze všeho vylhali. Možná by také na oplátku z plzeňského do pražského znaku přeputoval velbloud. Žádný velký bloud!


Leave a Reply

kniha týdne

sojka_sesuv
únor 2020
púsčpsn
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
 
< Jan bře >

dívka týdne

divka_tydne_38_0

komentáře

  • Jan Sojka { Vladimíre, když už to řešíme takto, budiž tedy... Nevím, kde jsi přišel k tomu, že... } – 17. 12. 9:54
  • Vladimír Novotný { Milý H. Sojko, Ty ses ale rozpálil! Nejmenoval jsem, neboť problém je v obecné rovině,... } – 16. 12. 14:29
  • sojka jan { Vladimíre! Ty sice nejmenuješ, ale já tyhle hry na schovávanou absolutně neuznávám. Takže: ten "neumětel",... } – 09. 12. 18:42
  • šáš { Ani si netipnete? Já si totiž neskromně myslím, že vím. } – 23. 10. 17:45

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody