Ve dvě ráno včerejšek je uzavřen,

jenže on tu bude pořád –

zpocený, žíznivý, všedností opařen.

 

Jen si to představ:

 

Ráno v ordinaci odborného lékaře

(kam chodí se jen pro prášky)

tě ňáká paní předběhne.

 

Tušíš, že jde o akutní případ,

a tak pokorně mlčíš.

Po tom, co zpoza dveří uslyšíš,

na vlastní křivdy zapomeneš.

 

„Tatínek od nás odešel

a malá od tý doby často vzteká se.

Nemůže to být tím, že s ním stýká se?“

 

„A co když jí třeba stýská se?“

 

***

 

Večer sedě na baru

věříš, že se ti podařilo uniknout

tomu, čemu někdo říká

všední realita.

 

Jenže ona za tebou přijde i sem,

když z přiopilé barmanky vypadne,

proč tu vlastně pracuje:

Táta na ni neplatí.

 

Tahle báseň není svědectvím,

je pouhým obrazem

toho, co skryto je těm „šťastnějším“,

těm, kteří se v noci nebudí…

 


Leave a Reply

kniha týdne

sojka_regaly
February 2025
MTWTFSS
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
  
< Jan Mar >

dívka týdne

divka_tydne_299

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody