literární západ

Blíží se slavnostní vyhlášení Ceny Bohumila Polana. Zpravidla se o jeho průběhu pisatel následujících řádek dovídá z druhé a z třetí ruky, dohromady z většího počtu našich druhých a třetích horních končetin – a proč? Poněvadž ještě když byl členem Střediska západočeských spisovatelů, hoši a dívky z tohoto Střediska se zpravidla neobtěžovali poslat pozvánku. Jistěže věděli, co činí, tak si můžeme myslet, že ze svého pohledu dozajista dobře činili. Ba tuze dobře činili. Baže, Polanovka bude udělena až v listopadu, tudíž času je na ni víc než dost.

Pišme raději o něčem, co je aktuální a kam našinec pravidelně dostává pozvánku a vstupenku. (Proč? Poněvadž to nepořádá Středisko západočeských spisovatelů.) Povězme si tudíž pár vlídných slov o nynějším 23., slovy již třiadvacátém ročníku Podzimního knižního veletrhu, který se tradičně pořádá v prostranstvích Kulturního domu Ostrov v Havlíčkově Brodě. Tudíž se často mluví a hovoří o havlíčkobrodském knižním veletrhu, jehož letošní hlavní téma bude znít: Knihy a čísla. Ještě pár slov k pozvánkám: s určitou nadsázkou řečeno celý Podzimní veletrh organizuje a připravuje skoro samojediná prozaička a překladatelka Markéta Hejkalová, přesněji řečeno Markéta Hejkalová s hrstkou (nebo hrstí?) svých věrných. Přes všechny starosti s veletrhem má přitom v adresáři pořádek, stačí zavčas zaregistrovat i případné změny v adresáři, takže pozvánky i vstupenky přicházejí přímo vzorně. Inu, kdo umí, ten umí, a kdo neumí, ne že by neuměl, ale umět nechce.

Teď se asi sluší povědět, kdy se bude 23. Podzimní knižní veletrh konat: jako obvykle přibližně v polovině října, kdy ještě není Vysočina pod sněhem. Tentokrát to vyšlo na pátek 18. října a na sobotu 19. října. Za rok to bude 17. a 18. října. Jenže kromě hlavního veletržního programu je tu ještě program doprovodný: už ve středu v havlíčkobrodské kavárně U Notáře v roli „osamělého písničkáře“ zapěje mj. Jan Burian a ve čtvrtek proběhne v sálu městské Staré radnice autorské čtení (též prozaika a nakladatele Martina Reinera). A v pátek to vypukne a skončí to až v sobotu v podvečer. Zjednodušeně řečeno to bude jedna akce za druhou, jedno literární čtení za druhým, snad ani nemá smysl vypočítávat, co všechno se bude během veletrhu v Havlíčkově Brodě dít. Je to ostatně všecko na TÉTO adrese. I na jedinou vadu krásy dojde, přiznejme ji hned: autogramiádu tu bude mít i jeden nejmenovaný z pánů politiků. Ba i jedna politická zombie. Zdalipak si už někdy přečetli něco z krásné literatury?

Být na veletrhu, na stánek s ním bych nechodil. Raději se zmiňme alespoň o některých ryzích havlíčkobrodských zajímavostech. Například už v pátek ráno pořádá Jihlavská astronomická společnost tradiční pozorování Slunce před Kulturním domem. Nechť ho zpozorují, nechť není obloha kalná! Co dál? Tisková konference, setkání knihovníků s nakladateli, prezentace portálů o češtině, tipovací soutěž, putování za starověkými drahokamy… Vystoupí i novější laureáti Ortenovy ceny za literaturu: Vratislav Maňák mezi nimi bohužel nefiguruje. Oceňme však jinou akci: sami autoři budou na stánku PEN klubu prodávat knihy a výtěžek z prodeje bude věnován dílem na podporu vězněných spisovatelů, dílem na podporu severokorejských literátů, kterým se podařilo uprchnout ze severní říše zla a založit v Jižní Koreji čili v Korejské republice severokorejské exilové centrum PEN klubu. Podílet se na tom bude osmnáct spisovatelů „a další“, leč mezi těmi osmnácti není jeden jediný z Plzně či ze Západních Čech. Nebo že by se schoval mezi těmi „dalšími“? To by už bylo lepší, obávám se však, že lepší to už nebude. A to se svými knihami přijedou tvůrci nejen z Prahy a Brna, ale i z jižních Čech, z východních Čech… Možná Plzeňáky nikdo nepozval, nikdo neoslovil, nechal je sedět jak panenky v koutě, kdoví!

Některé veletržní akce se budou odehrávat v literární kavárně Petrkov, některé v městské Galerii výtvarného umění, většinou se však budou autoři setkávat s čtenáři nebo číst své texty v salóncích Kulturního domu nebo přímo na stáncích. Také literárních autogramiád bude více než hojnost. Dojde i na prezentaci knižního časopisu Biblio, který od jara pod taktovkou Jaroslava Císaře čiperně vychází jako pravidelná měsíční příloha týdeníku Literární noviny: to je nepochybně velké pozitivní novum letošního roku s literaturou! Svého druhu zlatým hřebec dvoudenního veletržní bude vyhlášení Nejkrásnějších knih 23. Podzimního knižního veletrhu a rovněž cen Kraje Vysočina, Města Havlíčkův Brod a Tiskáren Havlíčkův Brod, dále Českého rozhlasu Region a Krajské knihovny Vysočiny aj. Dojde i na raut pro nakladatele a další hosty. Asi bychom měli neustále opakovat, že Havlíčkův Brod není krajské město, že neživí zástupy koordinujích manažerů koordinace skrzevá Evropské hlavní město kultury atp. Jednoduše se tam pořádá knižní veletrh a dělají to tam rádi.

A kdo má přijet ze spisovatelů a překladatelů, předčítat a případně podepisovat? Uveďme jen pár jmen, opravdu jenom několik jmen, v úplnosti přece všechna najdeme ve veletržním programu. Takže v abecedním pořadí a v namátkovém výběru: Jana Červenková, Tereza Boučková, Martin Hilský, Jiří Kratochvil, Marcela Marboe, Josef Mlejnek, Kateřina Rudčenková, Marek Šindelka, Jana Šrámková, Pavel Švanda, Jan Těsnohlídek, Ludvík Vaculík, Tomáš Zmeškal, David Jan Žák… Čtrnáct jmen postačí, vždyť se mluvívá o čtrnácti pomocnících; ani o čínském básníkovi se proto rozepisovat nehodláme, stačí, že i Yang Lian bude hostem Havlíčkova Brodu. A mnozí jiní. Především ještě Markéta Hejkalová. Další dvě jména, která vzápětí prozradíme, jsou tu však jakoby navíc – a co veletržní čert nechtěl, jsou spjata se západními Čechami: jednak básník Robert Janda, o kterém ještě určitě uslyšíme (leč sehnat jeho knihy, to je i pro kritika všudybyla notně nesnadný oříšek), jednak prozaička Jakuba Katalpa, v současnosti asi nejvýznamnější literátka spjatá se západními Čechami (přinejmenším mezi těmi mladšími). Ne-li jinak, potom bydlištěm spjatá či spjatí určitě. Dva mladší středogenerační literáti. V Plzni je možná neznají, anebo se spíše k nim valně neznají. Bodejť: není každý doma prorokem.

Nebuďme však škaredě jedovatí, ač bychom mohli, a jak! Může nás totiž potěšit nejedna roztomilá informace. Pokud jste totiž v loňském roce navštívili Podzimní knižní veletrh a vstupenku nezahodili, dvoudenní slosovatelná vstupenková knížečka, která stojí „celých“ padesát korun čili dvě eura, vás při předložení loňského kuponu přijde všehovšudy na deset korun českých. Navíc předškolní děti mají vstup zdarma, stejně jako všichni ti, kdo mají 18. října nebo 19. října narozeniny! Vstupenková knížečka je přenosná, opravňuje k nekonečnému počtu návštěv nynějšího veletrhu, obsahuje i kupony na slevy a jednorázovou vstupenku na vernisáže v Galerii výtvarného umění a v Muzeu Vysočiny… Neskutečné. Jsme vůbec v Čechách? Vylosovaní návštěvníci mohou vyhrát zájezd do Alsaska, kolekci knih, kolekci francouzských vín… No, nejeďte do Havlíčkova Brodu!

Když se v Plzni, v městě s primitivními kašnicemi kol sv. Bartoloměje, zjara křepčilo kolem Literárních kontejnerů, ozvaly se hlasy, jak je to krásné, že ten či onen přijel do Plzně, a onen či ten si pak pochvaloval, že s ním bylo vlídně zacházeno. Dejž to pámbu! Do „malého“ Havlíčkova Brodu se hojně jezdí už třiadvacet let. A že se tam s literáty zachází vlídně, to dá rozum. Co říci ještě? Že se veletrh uzavře sobotním představením Divadla o dvaceti zaměstnancích s názvem Na hrobě bubnují padající pomeranče. A teď hádejte, o kterého z českých básníků v této inscenaci půjde!