opuštěná místa

do vydání Plže

dny
1
4
hodiny
1
9
minuty
3
0
sekundy
4
9

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Co napsat o literární Ceně Bohumila Polana, když o všem víme jen z doslechu? Na její slavnostní udělení, které už tradičně probíhá v prostorách plzeňské radnice, člověk už pár let nedostal pozvánku, ať byl členem Střediska západočeských spisovatelů či nikoli. Holt všichni členové jsou si před zmíněným vyhlášením rovni, ale někteří jsou mnohem, mnohem, mnohem rovnější, abychom parafrázovali známé dictum z George Orwella. Jedni jsou povolaní, leč pouze ti druzí jsou vyvolení. A co ti třetí? Že se ale výbor Střediska neobtěžoval pozvat na zmíněné vyhlášení CBP kupříkladu ani šéfredaktora jediného plzeňského a západočeského literárního časopisu (dávám výborům na vědomost, že s názvem PLŽ), to by jistě mohlo navodit určité znepokojující otázky či alespoň pořádné podivení, leč netřeba se nad tím vůbec pozastavovat. Dozajista všichni mazaní výtečníci z plzeňských práv mohou Středisku promptně nabídnout přeradostnou, ne-li přímo blaženou odpověď, která je dokonalou výmluvou na úrovni nevychovanců z předmateřské školky: „Nikoho přece zvát nemusíme! Nemusíme!! Nemusíme!!!“

My se zase nemusíme nijak zvlášť ani důkladně rozepisovat o letošní soutěži, v níž byly odměněny nejpozoruhodnější západočeské literární počiny, knižně vydané v průběhu roku 2012. Leč na ten naprosto nejpozoruhodnější západočeský počin ve sféře krásné literatury nedošlo: totiž na po mnoha stránkách znamenitý retro-román Jakuby Katalpy Němci, výjimečný jak z tematického, tak z vypravěčského hlediska, román, o němž jsme nedávno v Zápisníku psali v souvislosti s jeho oceněním nemálo prestižní a zejména celorepublikovou Cenou Josefa Škvoreckého. Přiznejme, že i finančně „zajímavou“. Závěr z toho vyplývá notně jednoduchý: Katalpa byla stejně jako loni Vratislav Maňák poctěna uznáním na celorepublikové úrovni, na regionální úrovni však nadobro ostrouhala. Ach achich, ou ouvej.

Důvod je jednoduchý a zároveň nabíledni: ani ona sama, ani renomované nakladatelství Host, ani nikdo jiný ji do plzeňské soutěže nepřihlásil. Nikdo ji však (nebo dané nakladatelství) k tomu také nevyzval! Samozřejmě ji mohly přihlásit i autorská sdružení nebo kulturní instituce, ba i PLŽ, to by se však musely zakoupit a zaslat tři autorské výtisky Němců – a zrovinka chudičký PLŽ nepatří k rozhazovačným tvorům. Tudíž jako kdyby Katalpa byla nebyla byla a na Cenu Bohumila Polana autorka nemohla pomyslet ani v nejbláhovějších snech, také z právnického hlediska bylo jako obvykle všechno v pořádku (v dané chvíli neodkazujeme na zazobané plzeňské juristy), není tu však stejně něco shnilého? Nebo naopak: nepřipadají Plzeňákům renomovaní autoři celostátního významu jako Maňák a Katalpa nějací shnilí, nahnilí a prohnilí? Abychom to neházeli jenom na soudobé složení poroty: kdeže, ani v minulých ročnících si Katalpa jedinkrát neškrtla. Dokonce ani tehdy, když byla její kniha navrhována na tzv. Knihu roku. Inu, doma není nikdo prorokem.

Co tedy podotknout k Ceně Bohumila Polana, kterou, jak již jistě všichni vědí, mírou rovnou a nedílnou, nikoli však nerozdílnou společně získali básník Robert Janda a prozaička, též však publicistka Alena Zemančíková? Oba tvůrci přibližně řečeno středogenerační? Laudatia již odezněla, kdybychom byli pozváni, pak bychom jistojistě pověděli, ze kterých porotcovských úst se chvalozpěvy odvinuly, leč nebyli jsme. Také nemáme mnoho důvodů toto rozhodnutí zevrubněji komentovat: bylo totiž normální. Porota musela určit vítěze a určila ho podle svého „normálního“ rozhodnutí, a pokud má někdo jiný názor, nechť ho má! Jak čteme u kardinála Ravasiho, jen Bůh může vidět všechny tváře pravdy najednou jako diamant. Tentokrát se porota trapně neposkládala tak, aby servilně podstrčila Cenu BP vedoucí literární funkcionářce, která sama porotu takto poskládala nebo odsouhlasila! Proto se letos nekonala žádná ostuda, žádný skandál, žádné převeliké uctivé zdravení v předklonu nebo úklonu u předsednických vrbiček. Však také z loňské nezdárkovské poroty setrval jen jediný nešťastník, shodou okolností předseda loňské sousedáčkovské partičky. Víme, že se mu nejvíc „líbily“ knihy Iva Fencla, zůstal však se svým názorem osamocen.

Ještě ale k porotě: šířily se a doposud se po Plzni šíří poněkud ošemetné řeči, že prý jeden z porotců, jediný literární kritik a jediný neplzeňský člen poroty, tj. ústecký básník, pedagog a „vědecký spisovatel“ Ivo Harák, mj. i laureát Ceny Plže, se nedostavil na závěrečné zasedání poroty – a je mu to mezi slovy a mezi řádky (čili v kuloárech, nikoli veřejně) dosti vytýkáno. Skutečně se nedostavil, také se ale řádně zavčas omluvil, poněvadž mu nastaly neodkladné povinnosti na fakultě. Kdyby na to přišlo, ústeckolabský děkan by mu mohl vystavit orazítkovanou omluvenku a jistě by ji rád vystavil! Přitom Harák s velkým předstihem připravil a odeslal písemné hodnocení všech soutěžících prací, navrhl i případné ocenění, ergo vykonal vše, co mohl. Byl řádným členem poroty, ovšem zaměstnaným na vzdáleném pracovišti a poctivě plnícím své školní úkoly. Však možná také proto nemá ústecká bohemistika takové problémy jako plzeňská bohemistika, kde by se ostatně mělo učit i základům slušnosti. Ne studenty, ale některé kantory!

Za zmínku též stojí, což máme zjištěno dopodrobna, že tentokrát se porota nemohla na vítězích vůbec shodnout, což je ovšem rovněž „normální“. To se stává i při rozhodování o udělení Státních cen za literaturu. Tady asi nejvíce chyběl dr. Harák, který by nepochybně elegantně usměrňoval rokování porotců. Nakonec i v tomto případě muselo dojít na tajné hlasování, kdy o vítězi/vítězích rozhodlo především to, kolikrát se objevili na druhém či třetím místě na hlasovacích lístcích. To není nikomu k haně: zrovna laureáti Státní cenu za literaturu ji podobně mnohdy získali takříkajíc pouze „o prsa“! Přesto konstatujme sine ira et studio, že vyhrál širší veřejnosti méně známý Robert Janda a nyní již v Praze působící Alena Zemančíková, někdejší plzeňská rozhlasová redaktorka, tj. literáti, kteří většinu poroty nezaujali. Jak vidno, například toliko jednoho porotce zaujala díla Iva Fencla, zatímco u jiných náš přepilný letopisec tisícovek Joričiných životů nepochodil. Přitom Fencl se jistěže může oprávněně chlácholit tím, že jiní autoři nezaujali v nynější porotě vůbec nikoho, on alespoň někoho.

Pravděpodobně právě z tohoto důvodu – že totiž nepanovala žádaná shoda na laureátech soutěže – letos porota neudělila žádné čestné uznání, což je rozhodnutí v případě „Polanovky“ značně výjimečné. Porotci však na to mají právo, dále v tomto roce využili i svého práva udělit ceny dvě, přesněji řečeno rozpůlit Cenu Bohumila Polana mezi básníka a prozaičku. Proti tomu nelze nic namítat. Přece jenom to ale může malinko mrzet, zvláště kdyby byl takto oceněn mladší básník či básnířka: jistě by to pro jejich tvůrčí píli představovalo příjemné povzbuzení. Když se ale porotci dlouho neshodli na laureátech, zřejmě se z podobných příčin nemohli shodnout ani na případných nositelích čestných nebo čestného uznání. To se stává.

Co napsat na závěr? Že se v literárním životě západních Čech rýsuje nové, třebaže poněkud obskurní pravidlo: pokud některý spisovatelský Západočech uspěje v celorepublikovém měřítku (Cena Jiřího Ortena, Cena Josefa Škvoreckého, nominace na tyto a jiné prestižní ceny…), o Ceně Bohumila Polana si může leda tak nechat zdát. Jednou fikaně vykutálení porotci nerozumějí současné literatuře ani zbla, podruhé rozumějí, nicméně přejdou autorský úspěch bez povšimnutí. Lepší to už nebude. Leč pořád je to větší důvod k radosti, když některý literát spjatý se západočeským regionem sklidí „celostátní“ vavříny. O tom se pak ví, o tom se pak mluví, jeho jméno zůstává v paměti, ba i jejich knihy se víc čtou, zatímco Cena Bohumila Polana – vzpomene si ještě někdo, kdo ji obdržel třeba v roce 2003? A proč také, Ortenovka to není, „Škvorecký“ to není… Případný soupis dosavadních laureátů CBP není pohříchu uveden ani na webových stránkách Střediska západočeských spisovatelů: kálejí na to, hoši a dívky, kálejí!

Post scriptum: na těchto stránkách se lze též dočíst, že nyní v Západočeské galerii proběhl literární večer, na němž členové SZS vzpomínali na své zesnulé kolegy, kteří „na nás shlížejí ze spisovatelského Parnasu“. To je náramně pěkné, jenomže Parnas je rozsáhlé pohoří, nesnadno z něho jen tak zvesela shlížet do plzeňských končin! Bývalo zabydleno vlky (Vlčí hora!), dnes tam jsou k vidění divocí kanci, lišky, jezevci a veverky, nad horami poletují supi a orli. Žádný Apollón, žádné múzy. Velice pochybuji, že by se mezi nimi usadil in memoriam též nějaký západočeský spisovatel! Možné je jistěže všechno, nicméně většina spisovatelů a umělců pokukuje spíše po Olympu.

Post post scriptum: První reference z plzeňského udělování „Polanovky“ jsou strohé a nepříliš povzbudivé: „Málo lidí, raut chudý, média skoro žádná.“ Bodejť, po té loňské porotcovské blamáži…


komentáře k „Zápisník dr. No 4.42“

  • karel karlovič:

    Pravdou je, že plzeňské Středisko neumí, nedokáže, nechce – dosaďte si, co je libo – zajistit „svým“ akcím reklamu všude, kde to jen jde. Nepružnost je její druhé jméno.

    Co do Katalppy, je to, zdá se, dospělá a svéprávná žena. Pokud by měla zájem, jistě by se do „Polanky“ přihlásila, není to nic, co by mělo být nad síly spisovatele, dále o tom nemá cenu mluvit.

    A Fenclova kniha? Vypadá pěkně, ale obsah a vzhled jsou dvě věci. Co se mě týče, oběma laureátůn CBP gratuluji!

  • Ivo Fencl:

    Četl jsem, že Graham Greene nikdy nedostal Nobelovu cenu, protože si léčil depresi skrz milenky, u kterých mu porota více či méně podvědomě záviděla, že je má. Nejsem Greene, ale podle mě je to s Jorikou obdobně. S tím rozdílem, že já nemám ani tu Joriku.

    • Miroslav Hodek:

      Graham Greene si léčil deprese u svých milenek, což je lék jistě dobrý a zřejmě i splňující svůj účel. Horší je, když si tady někteří jedinci léčí svoje komplexy dlouhými texty, napadajícími každého a skoro všechny. Jen ojedinělí oblíbenci typu Katalpa a Maňák zůstanou ušetřeni. Čtenář si musí klást otázky typu – co v tom je? Že by uražená ješitnost, když nedostane pozvánku na Cenu BP ? Nebo škodolibé potěšení, že by se někdo mohl polekat ostrého pera? Či snaha a radost z osočování druhých a poplivání jejich práce?
      Nu, možná všechno dohromady, kdo ví….

      • šáš:

        Zapomněl jste, pane Hodku, na závist. Ta to bude. Stoprocentně.

        • Miroslav Hodek:

          Máte pravdu, na to hlavní jsem zapomněl. To je ta skleróza a čeká nás každého. Ale těch závistí tam tedy je hodně, až příliš hodně. Očividně je tam jedna na tu odměnu, kterou získal někdo jiný. A také další na ocenění a slávu. A všeobecné uznání a obdiv. To všechno by takový jedinec třeba mohl získat, ale ví, že nezíská. A tak střílí na všechny strany svoji infikovanou zášť, když ne já, tak nikdo, koho nemám rád. A když už tedy někdo, tak moji oblíbenci K. + M.
          A kdyby tak člověk mohl sedět v té porotě, to je také zbožné přání. A když už v ní nelze sedět, tak ji aspoň napadnu a zpochybním, říká si v duchu a znovu a znovu dští svoji síru. Jde mu to skvěle, vždyť taky umí dobře vládnout perem.

      • Demiurg:

        Inu, potrefená husa se vždycky ozve, pane Hodku. Závistiví literáti a rádobyliteráti zkrátka budou kritiku něčí práce brát jako „poplivání jejich práce“ a nebudou se ohlížet na to, že v tom asi bude něco víc, třeba relevantní kritika, byť štiplavá… a nemá snad kritika být štiplavá a pichlavá? Podle mě kritika bez ostnu (a někteří lenivě přemýšlející jedinci tento osten chápají jako zášť a závist) je k ničemu, protože je jaksi „opatrná“. A opatrný kritik… to je chudák a přizdisráč!

  • karel karlovič:

    Ivo, máte alespoň smysl pro humor a sebeironii, to je dobrá vlastnost.
    Jinak Katalpa se pochopitelně píše s jedním „p“, bez brýlí jsem na tom bídně…

  • Ivo Fencl:

    Je pravda, že zvláště v případě této knihy možná nemám dostatečný odstup. (Totiž v případě Roku Joriky, který vyšel už loni.) Skutečně mě to „téma“ absorbovalo. Pro zábavu jsem to nepsal. Psal jsem to místo života, ale naprosto uznávám, že autentická motivace není všechno. Osobně ale bohužel (a sám sobě říkám bohudík) v té knížce nevnímám nic, co by bylo špatně. Neboli: pro mě je terapií. Uznávám, že pro každého čtenáře terapií býti nemusí… Nicméně minimálně krátká povídka (v knize obsažená) Dívka v masce… vyšla v Plži a byla chválena i kritikem a
    úvodní „povídka psaaná formou básně“ zase vyšla v Literárkách. Což nic nedokazuje, ale těžko rozhodně v tomto případě kritizovat autora, že by neřekl přesně to, co říct chtěl.

  • Robert Janda:

    No, tak nějak… Na to nemusí být člověk ani znalec místních poměrů… Takové malé pohřebiště výrazných umělců: V. Modrý… Z. Barborka… R. Kníže…

    • Hortensie:

      Roberte, jaképak pohřebiště? Jako kdyby výrazní umělci potřebovali kritiky, ceny, literární provoz…Nebo, proboha, doufáš, že kvůli cenám tě někdo bude čísti!? A kdo byl tedy letos v porotě? Snad ne někdo, koho by sis mohl vážit? Haha – humor přejde všechny, jen grafomany ne!

  • karel karlovič:

    Pane Hodku, buďte tak laskav, věnujte se činnosti jakékoli, ale jiné. Mám pocit, že z Vás srší právě ta zášť a závist, kterou si tak neokázale berete do úst. Nebýt to literární server, skoro bych řekl, že jste do svého „příspěvku“ opsal kus z obžaloby pamatující léta před rokem 89. Přečtěte si vše, co ten, jehož napadáte, hájí a kritizuje, pak se TEPRVE zapojte do debaty s věcnými literárně obstojnými argumenty a nikoli nevkusnými výpady hodnými zahořklého člověka.

  • Miroslav Hodek:

    Pane Karloviči, špatně jste si přečetl mé příspěvky. Nikoho jsem jmenovitě nenapadl, mluvil jsem pouze o některých jedincích. Napadlo mě přitom, že potrefená husa se třeba ozve sama. A ejhle, ozval jste se Vy. A na závěr, moje závist a zášť je zcela nulová, nikde na tomto serveru nenajdete můj příspěvek, že bych zpochybňoval porotu, Cenu BP jako takovou, nebo rozdělení ceny, atd. To je váš velký omyl.

  • karel karlovič:

    Pane Hodku! Ozval jsem se na obranu toho, kdo nedostal pozvánku na CBP, což by měl a čehož Vy jste se chytil. Takže nám tady nevěšte laskavě buláky na nos, že jste nikam konkrétně, ač jste nejmenoval, nemířil. Kdybyste byl znalý kontextu, věděl byste, že právě tento člověk by pozvánku dostat měl jako jeden z prvních. Nevíte, neznáte, nezjistil jste si souvislosti a o čem se hovořilo, jste evidentně nečetl. Takže Vaše poznámka o potrefené huse platí – pokud je pro Vás potrefenou husou ten, kdo se zastane člověka, do něhož se rádoby nepřímo (o to je to zbabělejší) naváží (v daném oboru) diletant, pak beru titulování Potrefená Husa jako pochvalu, obzvláště od lidí Vašeho typu. Tímto považuji komunikaci ze své strany s Vámi za ukončenou.

    • Miroslav Hodek:

      Aspoň že ta pozvánka vám zůstala, které jste se mohl chytit.


    • Vážený kolego, v jednom příspěvku jste se mnou nesouhlasil, správně, to byla korektní reakce! Tak to má být. Nechtěl bych, aby se kocourkovské postoje v jednom koutě plzeňské literární scény scvrkly na problém pozvánky, nicméně i to je určitý symbol. Osobně o žádnou pozvánku nestojím, nikomu ji nezávidím a chlebíčky na rautu nechť nejsou předloňské. Zpochybňování si ale pochopitelně zaslouží všechno, co si říká o zpochybnění. Ta pozvánka prostě měla příjít, jinak to je prachobyčejná, nezpochybnitelná nevychovanost. Třeba parte posíláme i těm příbuzným, se kterými se léta nesnášíme. A proč tak často něco v Plzni kritizuji? Protože si přeji, aby bylo kritizovat co nejméně. Ale oni ti v koutě se nedají, drží při sobě a budou škodit dál. Takže vítězství p. Jandy v letošní CBP nebo p. Hucla předloni je zázrak zdravého rozumu. Ba i dr. No má z toho velkou radost; zpochybňovat zpochybnitelné však nepřestane. Je ho furt fůra.


      • Má odpověď reagovala na p. Karloviče, poskočila však jinam. Příště si dám pozor a napíši: Vážený Karle Karloviči…

        • Miroslav Hodek:

          Bohužel, reagoval jsem tedy na zprávu, která patřila někomu jinému a aniž jsem si všiml dalšího vysvětlení, odklepl jsem ji. Je však stejně platná, v obecné rovině a brát ji zpět nebudu.

        • šáš:

          Ale dr. No, Vaše odpověď opravdu reaguje na KK, ale napsal jste ji později než MH, tak je zařazena až za ni. Reagující komentáře jsou odsazeny od okraje.

          Jinak znovu prosím všechny diskutující, aby pro odpověď používali „Odpovědět“, ať se v tom nediskutující (leč dobře se bavící) většina orientuje.

      • Miroslav Hodek:

        Vážený pane, v tomto s vámi souhlasím, pozvánka by opravdu přijít měla a to nejen letos, ale v minulých letech také. To je fakt, a dávám vám za pravdu, protože to je přinejmenším slušnost a zdvořilost ji zaslat. Nesouhlasit však už musím s neustálou kritikou všech věcí kolem SZS nebo Ceny BP. Když to hodně zjednoduším, kritizovat umí každý. Otázka je, zda každý takový kritik chce jenom kritizovat a poukazovat na to, jak to nejde a jak by to mohlo být lepší. Nebo zda má také konkrétní představy o tom, jak to udělat, aby to lepší opravdu bylo v té dané věci, kterou kritizuje. Nebylo by třeba přínosnější sice dál kritizovat, (ale slušně a bez napadání konkrétních lidí) ale zároveň nabídnout své služby, představy, ochotu a snahu právě tam, co kritizujeme a pokusit se to opravdu reálně zlepšit? Protože samotná kritika stále stejných věcí, bez jakéhokoliv osobního přispění ke zlepšení opravdu pak působí jako určitá forma zášti, osobního nepřátelství, nebo ješitné uraženosti.


        • Vážený pane. Řekneme-li, že venku prší, lze to chápat jako kritiku počasí (navíc fakt prší!), Vy byste to však určitě označil za napadání nebohého počasí, za projev zášti, uražené ješitnosti (z nás nikdy neteče?), osobního nepřátelství k dešti… Pak byste asi jako charakterní člověk obětavě zařídil, aby pršet přestalo. – Dá se to i kritizovat, i napadnout, už jedenáct let však skoro každodenně jakžtakž nabízím své „služby, představy, ochotu a snahu“ (to je jazyk, co?) dnešní literární Plzni. Což pravděpodobně nevíte, takže napadáte. Snad se mi to daří (???), pokud však aspoň zčásti ano (??), vždy v rámci lidských možností konfrontovaných s nedouky z establishmentu (ach, zase zášť!), potom i díky tomu, že nechci spolupracovat právě s těmi, kdo nedovedou nic „opravdu reálně zlepšit“, vždyť ani kritizovat neumějí! A ješitná uraženost? Opravdu o mně mnoho nevíte. Nebo jen to špatné, ani to nejhorší ne! Má ješitnost, za niž se jistěže hanbím, je úúúúúúúúplně jinde. Neuhodnete, kde. Čert ví, kdo vám tohle nakukal. Vidíte: také hned napadáte, také z vás mluví zášť a nepřátelství. Neberte to jako napadání, ale jako kritiku, jenže já aspoň vím, co kritizuji (napadám, pln zášti, uraženosti, že?), zatímco Vy nevíte, čeho se zastáváte. Moc Vás prosím, zvláště rozumy o „jakémkoli osobním přispění ke zlepšení“ si ponechte třeba jako novoroční předsevzetí. Aby to náhodou nevyznívalo jako neslušné (že by i závistivé?) napadání jednoho konkrétního človíčka. Hajhou.

          • Miroslav Hodek:

            Novoroční předsevzetí – vidíte, to je dobrý nápad. Třeba do toho SZS po novém roce také vstoupím a místo jeho kritiky se tam pokusím aktivně pracovat a něco tam zlepšit. Děkuji za dobrou radu.

  • karel karlovič:

    Nejde se ještě jednou nezapojit, zvláště po přečtení dalších Vašich příspěvků, pane Hodku. Věřím Vám, že své postoje myslíte v jádru dobře, ale, člověče dobrá, opravdu míníte, že lze kritizovat bez upřesnění, koho kritizujeme? Musíme přece mířit na toho, kdo si svým počinem kritiku vysloužil. Představujete si to snad tak, že budeme „kritizovat“ v trpném rodě – to se nepovedlo a tamto se dělá špatně? A budeme doufat, že se to samo nějak zlepší? Sám musíte vědět, že by tento postup nedošel úspěchu. Viděl jste film Nejistá sezona? Určitě ano, tak si osvěžte scénu, kdy režimní úřednice žádá po Cimrmanech pozitivní kritiku, to je velmi blízko toho, co jste chtěl Vy… Má li být kritika účinná, musí být přesná, adresná a založená na konkrétních argumentech, jinak je to zase jen to známé „mlácení prázdné slámy“.

    • Miroslav Hodek:

      Pane Karloviči, pokud jste četl dobře mé příspěvky, a já věřím že ano, tak jste jistě poznal, že vyjadřuji pouze svůj názor na neustále se opakující kritické příspěvky několika jedinců, tj. nikoliv jednoho člověka. Nechtěl jsem tedy jmenovat, ale docela mi vadí, že se zde pořád poukazuje na špatnou práci SZS, ale ještě jsem tady od těchto kritiků neviděl nic o tom, co pro to sami udělali, aby tu situaci zlepšili. Jestli se třeba nějak zapojili do práce pro SZS, zda pracují třeba v jeho výboru, jestli se pokusili sehnat nějakou dotaci pro jeho další činnost, atd. Já sám zatím členem nejsem, (ale věřím, že budu) a pak se sám pokusím, abych se aktivně zapojil, ale bez toho, aniž bych tady zbytečně „mlátil prázdnou slámu“, jak jste to sám trefně nazval.

  • karel karlovič:

    Pane Hodku, pokud se Vám v budoucnu podaří stát se členem a zlepšit nedostatky v činnosti SZS, budete mít mé uznání. A s čím začít?
    1.) Kvalitní reklamou a propagací činnosti a akcí, na které chodí žalostně málo lidí, vpravdě titíž, a většina z nich jsou autoři. Jenže jim to, zdá se, nevadí!!! Je to tak X let a nikdo z nich se nad tím nezamyslel, proč tomu tak je! Do hlavy jim nevidím, možná zamyslel, ale nic neudělal, aby tomu bylo jinak. Dávno je podezírám, že to vše vědí, ale nechce se jim něco dělat jinak, jim to takhle stačí a vyhovuje, a toť to smutné a tragické a vlastně i směšně ubohé…
    2.) Hodina konání. Když už akce jsou a ví se o nich, jsou v čase, který se hodí všem… ze SZS, nikoli potenciálním a běžným lidem, kteří studují či pracují. Nechte si, až budete ve výboru (pokud Vás zvolí, když budou vědět, že chcete zčeřit jejich stojaté vody) ukázat, v jaký čas se mnohé z akcí SZS konaly.
    3.) Naučte je, jak se chovat k lidem, bez kterých by se o většině „umělců a umělkyň“ ze SZS téměř nevědělo. Opět se vracím k nepozvání Dr. No na CBP. Nebýt literárního měsíčníku Plž, za kterým tento člověk stojí, málokdo by o těchto autorech věděl. Důvod? Až na výjimky se jedná o tak (pod)průměrné autory, že by málokterý jiný, mimoplzeňský literární časopis tyto autory tiskl. A to je fakt. Ve Tvaru, Hostu, Welesu, H_aluzi atd. je nenejdete…

    To pro začátek stačí. Myslím, že je toho až až na pouhé tři body, a to by jich mohlo být o pár víc…

    • Miroslav Hodek:

      Pane Karloviči, Vaše 3 body jsou náramně inspirující a já se nad nimi hluboce zamyslím, pokud budu do SZS přijat. Nicméně mě již nyní nutí je trochu víc rozebrat. Z vašeho textu a i mezi řádky vyplývá zjištění, že vy sám jste s činností a s prací SZS značně nespokojen. A to mě provokuje k otázce, zda jste již udělal něco pro zlepšení jeho činnosti a pokud ano, co vlastně a s jakým výsledkem?
      A nyní k vašim bodům: Bod.1 – jestlipak jste si vy sám již někdy promluvil s některými autory, co jsou ochotni udělat pro lepší fungování SZS, aby se jen tak „nevezli“ a nebylo to smutné a tragické, jak píšete?
      Bod. 2. – jestlipak jste někdy dal sám podnět někomu z výboru, že hodiny akcí jsou nevyhovující pro veřejnost a aby se výbor zamyslel na jejich změnou, která by pak vyhovovala i lidem z řad veřejnosti?
      A bod 3. kde se opět vracíte k nepozvání dr. No na CBP. V některém z minulých příspěvků jsem tady vyrozuměl, že to je už po několik let, kdy měl být pozvánkou pozván a nebyl. Jestlipak někdo tady z těch kritizujících si někdy sedl a napsal email na SZS, kde by na tento nedostatek upozornil?
      Myslím, že nikoliv. A to je ono, co mi zde vadí, neustále se to tady omílá a kritizuje, ale nikdo nic pro to neudělal, aby se něco zlepšilo. Včetně té nešťastné pozvánky.
      Jsem informován, že všichni členové výboru SZS pracují v těchto funkcích zdarma, na úkor vlastního času, rodiny a po svém zaměstnání (prý všichni ještě nejsou v penzi). A navíc jak je vidno, jsou neustálým terčem kritiky. Jistěže jejich práce má nedostatky. Ty se však najdou vždycky, ať tam sedí Petr nebo Pavel, jde jen o to, aby jich bylo co nejméně. A já se tedy ptám, který z těchto všech nespokojených a kritizujících (včetně vás) je ochoten a schopen jim v té práci pomoci a dělat to také zdarma, třeba i s nimi v tom výboru, aby se mnohé to kritizované zlepšilo?

      • Ivo Fencl:

        Vychází se tady z předpokladu, že členy spisovatelské organizace mohou být i nespisovatelé? Já si (možná proti očekávání) myslím, že ano. Členem může být i v tisku publikující kritik. Ostatně je. (Tato debata ale skoro vyznívá tak, že by členy Střediska spisovatelů měli být i nějací další lidé, což jaksi odporuje už názvu spolku a nejsem si jist, zda by ti lidé měli stejné zájmy jako autoři.)


      • Nemohu si nevzpomenout ještě na jeden citát mého oblíbence (volně parafrázovaný): „Obdivuju optimismus těch diskutujících, ktěří nabyli dojmu, že co člen SZS, to idiot.“

        Opravdu si myslíte, že středisko je plné nesvéprávných jedinců, kteří dosud nebyli schopni pochopit, že webové stránky se mají aktualizovat? Že drtivá většina lidí chodí do zaměstnání? A že se to zlepší tím, že jim to někdo konečně řekne?

        Dle vašeho názoru by měl každý novinář, který píše o tunelování tunelu Blanka, místo toho kandidovat na primátora, aby pro věc něco udělal? Nebo se nechat zaměstnat u Metrostavu a usilovněji kopat? Nebo je jeho úkolem upozorňovat na neutěšený stav věcí?

        P. S. I tento článek a ostatně i celý LZ vzniká po práci a zdarma.

  • Miroslav Hodek:

    Pane Karloviči, vaše tři body jsou náramně inspirující a hluboce se nad nimi zamyslím. Avšak z jejich řádek a i mezi řádky vyplývá zjištění, že vy sám jste se současnou činností a prací SZS nespokojen. Na začátku svého příspěvku mi píšete, že budu mít vaše hluboké uznání, pokud se mi podaří něco zlepšit. To mě sice těší, nicméně mě to provokuje k otázce, zda jste vy sám již udělal něco pro zlepšení práce SZS, když jste s jeho činností nespokojen? A pokud ano, tak co vlastně a s jakým výsledkem? To je přesně ono, doporučujete mi ony 3 body, ale zdalipak jste např. (podle svého bohu 1. ) někdy promluvil s některými autory, co podniknout pro zlepšení činnosti SZS, aby se jen tak „nevezli“ a nebylo to „směšné a ubohé“ jak píšete?
    Váš bod.2 – jestlipak jste někdy dal sám podnět k tomu, aby se tyto akce konaly v jinou hodinu, která by vyhovovala i lidem z řad veřejnosti? Nechci vám křivdit, ale tipnul bych si, že nedal.
    A na závěr bod 3, v němž se zase vracíte k nepozvání dr. No na CBP. Moje otázka zní, kolikrát už nebyl pozvánkou pozván? Vyrozuměl jsem tady v některém z příspěvků, že již po několikáté měl být pozván a nebyl.
    Ale jestlipak se za ta uplynulá léta našel někdo tady z těch kritizujících, kdo si sedl a napsal email na SZS, kde by na tento nedostatek poukázal a žádal o vysvětlení či napravení chyby? Věřím, že to nikdo neudělal, ale neustále se to tady omílá.
    A to je to, co mi zde vadí, neustálá nespokojenost a kritika bez vlastní snahy něco zlepšit. Jsem informován, že všichni členové výboru pracují v těchto funkcích zcela zdarma, na úkor vlastního času a rodiny, a ke své vlastní práci (všichni prý ještě nejsou v penzi). A navíc, jak je vidno, jsou neustálým terčem kritiky. Jistěže jejich práce ve SZS má určitě nedostatky, ale ty se najdou vždycky, ať tam sedí Petr nebo Pavel, nikdo není dokonalý. Jde jen o to, aby jich bylo co nejméně. A já se tedy ptám, je někdo tady z těch kritizujících (včetně vás) ochotný jim v té jejich práci zdarma pomoci a nebo případně i v tom výboru pracovat také, pro dobro věci?

  • Miroslav Hodek:

    Omlouvám se za duplicitní odeslání příspěvku, při prvním odeslání se mi restartoval PC, takže v domnění, že to neodešlo, jsem podobný příspěvek napsal znovu jaksi z paměti a poté s hrůzou zjistil, že sem byly odeslány oba. Takže platí ten poslední.

  • karel karlovič:

    Konečně se, pane Hodku, vyjadřujete tak, jak by to, dle mého názoru, mělo na těchto stránkách vypadat – věcně, jasně a s přesnými argumenty. Má odpověď bude bohužel strohá, ne snad že bych Vám nechtěl odpovědět, leč není vlastně co. Nejsem členem SZS, mé zájmy jsou jiného druhu, ty mi nedovolují žádat o členství. Nicméně jsem fanda na literaturu. Ne vše, ale většinu toho, co vychází a týká se našeho regionu, jsem četl, či se o to alespoň pokusil, byla li kvalita nízká. Za veličiny beru např. P. Hrubého, paní Erbovou, z mladších p. Knížete. Pár jmen by se ještě našlo… Po loňském „trapasu“ s dělením CBP mezi dva autory, z nichž jeden svou (ne)kvalitou ukázal na neschopnost poroty, což dohromady ublížilo prestiži CBP, jsem se rozhodl kriticky (a příležitostně) vystupovat na těchto stránkách a tepat do toho, co je dle mého subjektivního vidění shnilého ve státě dánském.

    • Miroslav Hodek:

      Bohužel, samotné tepání formou kritiky většinou nestačí a je to málo. Bez přiložení rukou k dílu a snahy nějak pomoci se zlepšení těžko dočkáme. Jak říkám, kritizovat je snadné, ale něco pro to také udělat bývá pro většinu lidí (většinou těch kritizujících) už oříšek. Často nepřekonatelný.


      • Nechci Vás urazit, vážený pane H., ale po přečtení vašich tirád jsem nabyl dojmu, že jste prázdný mluvka. A pěkně prolhaný. Tyhle jalové žvásty o tom, kdo všechno má přiložit ruku k dílu… tedy až na Vás. Pokud se někdy dovím, že to není tak falešné, budu první, kdo se Vám omluví a Vaše příkladně obětavé přikládání končetin ocení. To moc nehrozí. Na druhé straně se konečně někdo těch poctivců ve Středisku zastal, to trvalo roky! Jenže tak hloupě, tak hloupě… Začínám k Vám pociťovat zášť, osobní nepřátelství a pro jistotu i záhadnou závist, byť nevím, kde se vzala. Ale co, asi jste z Plzně, tak hezky přikládejte nohy i ruce k dílu, příkládejte! Pěkně polínko po polínku… Pak ty nicnedělající kritiky upalte, bude líp, bude se líp lhát. A smrádeček a teploučko. To bude vončo!

        • Miroslav Hodek:

          Vážený pane No, je to váš názor a já vám ho neberu. Třeba vás časem přesvědčím o opaku. Faktem však je, že podobnou odpověď jsem od vás očekával. Nepřekvapila mě.

        • Hortensie:

          Ale běda, dosud mnou vážený kritik se odkopal?
          Jde mu o věc, či už pouze z peklíčka svých jurodivých vášní a animozit kolem sebe kope jak nerudný stařík? Smutek a lítost. Kritiků nám třeba, ale ne takových, kteří nedokáží býti nad věcí – a tím nemyslím, že by neměli vášnivě horovat…Nad „věcí své ješitnosti“. A stále ten zaklínaný PLŽ! Čte ho někdo krom Plzně a okolí a babiček a tetiček? Není to mnohdy jen snůška všeho, co se urodilo na kritikově zahrádce? A je možné, aby tomu bylo jinak, když šéfredaktor nezná bratra? Ach!

  • šáš:

    Že vám tak kazím sen o lepších zítřcích a zachráněném SZS, ale pan Hodek je západočeský spisovatel, literární vědec nebo kritik (viz Stanovy), že se může o členství v klubu ucházet? Je možné, že by literárně činný Plzeňan neznal dr. No? A co na to Jan Tleskač?

    • Miroslav Hodek:

      Pane Šáš, nejsem přímo z Plzně, ale o literaturu se dost zajímám. Osobně znám také několik autorů, co vydali nejméně dvě knihy a dosud neměli potřebu ani zájem se ucházet o členství ve SZS. Patřím k nim i já. Ale tyto stránky, které o něčem vypovídají, můj zájem probudily. To jen pro vysvětlení.

      • šáš:

        Na můj vkus si odporujete v příliš mnoha věcech.

        Za Plzeňana se omlouvám (tfujtajbl), opravuju na Plzeňaokolňana. A jinak samozřejmě hodně štěstí v záchraně SZS.

        • Miroslav Hodek:

          Že si v něčem odporuji? Dokonce v příliš mnoha věcech? A v jakých, pane?
          Váš vkus by mě opravdu zajímal. Možná bych pak podle něho poznal, za který provázek taháte. Zatím to nevím.
          Za přání štěstí děkuji, místo „mlácení prázdné slámy“ se alespoň pokusím spolupracovat a něco měnit k lepšímu.

          • šáš:

            Na to už poukázali mí předřečníci.

            Můj vkus? Vadí mi předlouhé komentáře zesměšňující délku původního příspěvku, nesnáším klišoidní řeči o zášti, neschopnosti a nešťastném životě kohokoliv, kdo si dovolí něco kritizovat. Zvlášť když se přijde na to, že dotyčný o věci nic moc neví. A fakt nemusím plané sliby a různá silácká prohlášení. Jsem vlastně takový velmi nerudný člověk.

            O tom, za co tahám, pomlčím. Nechci vás připravit o radost z objevování.

            • Miroslav Hodek:

              Tak tento příspěvek už raději ponechám bez konkrétnějšího komentáře, protože jsou v něm převážně výmysly a to bychom už jen slovíčkařili.

              • šáš:

                Máte pravdu, s tím nerudným člověkem trochu přeháním.


          • Vaše argumentace je nekonzistentní.

            Vaše „dosud neměli potřebu ani zájem se uchá­zet o člen­ství ve SZS“ svědčí o tom, že vám situace dosud byla lhostejná… Na druhou stranu vás rozčiluje soustavná kritika (neměnného) stavu. Krom toho vyzýváte kde koho (mnohdy lidi, kteří do problematiky vidí podstatně déle a lépe), aby se zapojil (vždyť vy sám jste pro to udělal už tolik!)

            Dále pak „Tyto stránky… můj zájem pro­bu­dily.“ Takže nakonec ta kritika má smysl, že? Není to rozpor?

            • Miroslav Hodek:

              Ne, není to rozpor. Trochu mě udivuje, jak jste došel k těmto závěrům. Já nikoho k ničemu nevyzývám, pouze jsem napsal svůj názor (tak jako to zde dělají všichni ostatní) že by bylo lépe raději SZS nějak v něčem pomoci, než jenom jej kritizovat. Toť vše. Já sám jsem pro to neudělal zatím nic (nevím, proč tvrdíte opak) ale chci se o to pokusit, pokud budu jako člen přijat.
              A na závěr, kritika tady uváděná a často se vracející ke stále stejným bodům by bylo až to poslední, co by mě pohnulo podat si přihlášku ke členství.


              • Všichni píšeme své názory, netřeba to neustále zdůrazňovat (ostatně to je ohromná výhoda, znalosti mají jen někteří, ale názory může mít kdekdo na kdeco).

                Kdysi patřila logika k všeobecnému vzdělání. Dnes to někteří považují za zbytečné a vaše udivení je toho zářným příkladem. Tak ještě jednou zjednodušeně: O problematiku nemáte zájem, ale její kritika vás rozčiluje? Nejsem sám a ani první, kdo vás na rozpory upozornil. Možná je vhodná chvíle se nad tím zamyslet.

                Takže „kri­tika tady uvá­děná… by bylo až to poslední, co by mě pohnulo podat si při­hlášku ke členství“ a „tyto stránky… můj zájem pro­bu­dily“ jsou také double-think?

                P. S. Nastudujte si pojem ironie ve slovnínku cizích slov (už jste s tím měl problém u šáše, nyní vaše „nevím, proč tvr­díte opak“).

    • Hortensie:

      A kdopak je tajemný šáš? A kdo ZOMBín? Demaskujte se, když tak horujete proti mlácení prázdné slámy? Dr. No přec začasté také mlátí, ale jak by oko vaše zrno vytlouklo! He!?


      • A vy zase bijete černochy!

        Red herring, chcete-li… aneb nevidím mezi vaším argumentem žádnou souvislost s dosavadní diskuzí. Ještě bych jej pochopil od pana Hodka, ale od anonymní Hortensie? Když vám své jméno prozradím, bude to mít vliv na pravdivost mého tvrzení?

        LZ je od začátku věnován autorům, nikoliv redaktorům.

        • Hortensie:

          Mno, byla za tím požadavkem jen touha zjistit, jaké nitky taháte, haha* No jistě, že to bude mít vliv na pravdivost! Dodá to váhu, jste-li Někým! Redaktor je taky autur (není to překlep!)*


          • Mýlíte se, na pravdivost to mít vliv nebude. Jen ten výrok bude mít větší váhu pro ty, kdo autority z nějakého důvodu respektují (mnohdy bez rozmyslu). A pak záleží na tom, jak kriticky budou ten výrok posuzovat proti skutečným faktům. A beztak… pravdu má ŠÁŠ.

      • šáš:

        Hortensie, co znamená to trollení? Když jste na LZ přišla, chtěl po vás někdo občanku? Zpochybnil tu někdo vaše rozhodnutí být Hortensií, odmítl někdo vaše názory, protože jsou podepsány HH? Vy nás tu ale vyzýváte k odhalení, navíc s kolektivem uvědomělých pracovníků Cukrovaru Trnávka, nositele Řádu práce v zádech.

        S dr. No se nemáte rádi, to už tu vědí všichni. On rýpe do vás, vy zas do něj. V tom jste oba stejní. Z jakého důvodu jsou jeho jurodivé vášně horší než ty vaše?

        Já ani ZOMBín jsme neřekli slovo o špatné situaci v SZS. Oba jsme jen nezávisle na sobě podotkli, že si pan Hodek odporuje. ZOMBína to baví rozebírat, mě ne.

  • Miroslav Hodek:

    Tak tomu jsem právě nejvíc věřil.

  • Ivo Fencl:

    Akce jsou avizovány kromě Plže v každoměsíční Kultuře, příloze Plzeňského deníku, a v měsíčníku Žurnál. V den akce se o ní znovu píše v rubrice k tomu určené v Plzeňském deníku. Na galeriích a knihovnách visí programy. Často zazní upoutávka v plzeňském rozhlase. Ale těžko lze tisknout a vylepovat plakáty.

  • Ivo Fencl:

    Co se týká začátku akcí, za ty spíše odpovídají knihovny a galerie. Ta Západočeská má ve zvyku začínat v pět, Městská knihovna začíná v šest i později. Podle mě je to nastaveno podle zkušenosti manažerů.


    • Nereaguji na poslední příspěvek, ale někde v diskusi jsem si povšiml neuvěřitelně naduté, zpupné a nafoukané věty: „A kdo byl tedy letos v porotě? Snad ne někdo, koho by sis mohl vážit?“ Rozhodně nepodsouvám p. Jandovi, jemuž tato věta byla adresována, koho si má vážit a koho nikoli, leč asi v žádném případě těch (prý) totálních nýmandů, kteří mu přiřkli Cenu BP, lze si však jejich jména připomenout, neboť to každý ví. V porotě byl jednak mladý bohemista Martin Šíp, jednak starší bohemista Jiří Staněk, jednak kreativní rozhlasový redaktor Petr Buriánek. A dále Ivo Harák, vš pedagog, uznávaný básník a autor několika odborných knih: člověk, který poezii rozumí a který má také největší zásluhu na tom, že byl oceněn p. Janda. No a předsedkyní poroty byla ředitelka Knihovny Města Plzeň Helena Šlesingerová, též básnířka, žel básnící v minulosti. Milá Heleno, táží se Tě tímto, máme si Tě vážit nebo si Tě nemáme vážit? Možná bychom si Tě vážit fakt měli, poněvadž nejsi kritik, které přece nikdo nepotřebuje, leda když chválí. Natož aby trčeli v nějaké porotě. Doposud nevím o nikom, kdo by si Tě nevážil, ale teď zazněl hlas velkých pochybností. – No, chudák Šlesingerová! Bude-li kdy v jakékoli porotě, mělo by jí vždy zvučet v uších zlověstné syčení nějaké zapšklé velkoumělkyně: A je v porotě někdo, koho by sis mohl vážit? Také by se to dalo otočit: Heleny Šlesingerové si lze vážit, i kdyby nebyla v žádné porotě. Nebo i kdyby byla.

      • Hortensie:

        Konečně, my přespolní zapšklé umělkyně, víme, kdo tedy sedí v porotách! Díky* Také podle toho letošní výběr vypadá. Janda jest výsostný básník a Zemančíková moje oblíbená a milovaná autorka. Takže se tímto porotě klaním, ale ne až k zemi, to by mně spadly rohy, přilepené žvýkačkou.

  • karel karlovič:

    Podle zkušenosti manažerů? Vy jste se nadobro zbláznil!!! Pane, Fencle, manažeři snad rozhodují, kdy a kde má být literární setkání? My tady nehovoříme o koncertech komerčně úspěšných skupin, či o sportovních exhibicích, ale o literatuře! A plakáty a noviny čte dnes kdo? Je toho tolik, že to nikoho už bohužel nezajímá. Kdyby ano, pak by dle výčtu všech míst, kde jsou pozvánky, musely akce pořádné SZS praskat ve švech. Je tomu ale naopak. Facebook, ať se nám líbí, či ne, je např. tím, co dokáže reagovat pružně, rychle a „vleze“ každému domů. Jenže SZS na „tohle nehraje“. Přijde mi kamarád a jeho paní, to stačí, pak dáme kávičku a zase domů, hlavně včas, ať stihneme zprávy a seriál.
    A pravdu, trpkou pravdu má p. ZOMBín. Členové SZS vskutku nejsou idioti, tohle vědí moc dobře, ale protože akce nedělají pro jiné, to by se jinak snažili, ale pro sebe, je jim to jedno.
    A na závěr vzpomínka, ať jsem konkrétní. Před pár lety jsem se víceméně náhodou dozvěděl, že v chrámu sv. Bartoloměje proběhne literární akce. Krásné prostředí mě lákalo. Bylo to na začátku léta v podvečer, samozřejmě v pátek(!), ideální čas, že… Krom autorů bylo v chrámu pár posluchačů, takže, pane Fencle, propagace zafungovala náramně! Tehdy byl laureátem CBP pan Hucl, myslel jsem, že ho tam uvidím naživo. Nebyl tam. Pokoutně jsem se dopátral, že není členem SZS, tak tento čerstvý vítěz CBP nebyl ani pozván! Jako by posluchače zajímala víc než poezie členství v různých organizacích… Pane Fencle, ptám se znovu, co je to tam za lidi, v „tom“ SZS!!! To není SZS, ale Augiášův chlév!

    • Ivo Fencl:

      Třeba manažer Západočeské galerie je současně členem Střediska a je pravda, že začínat v pět může být brzy. Lidé ale prý skutečně chtějí ještě po pořadech zajít do restaurace nebo domů na televizi. Od osmi by podle zkušeností těchto lidí z knihoven a galerií přišlo na pouhé spisovatele ještě méně diváků. Literáti v dnešní době rozhodně přišli „o slovo“ a lidé nejen v Plzni naslouchají spíš politikům a bavičům.

      • Hortensie:

        Ivo, i v Praze chodí na kvalitní autory jen pár lidí. Ne sic do zavedených literárních kaváren, ale ti, kdož prahnou po poezii, nenaslouchají jen bavičům a politikům – ale těm by snad bylo záhodno naslouchati! Poezii a porotám zdar a nazdar!

        • Ivo Fencl:

          Oni spisovatelé to slovo u většiny asi ani nemohou mít, abych věc upřesnil. Měli ho ti vybraní za socialismu. V totalitách ho mají ti, kteří se totalitě podrobí. Pokud se vše nechá přírodě, což je v podstatě kapitalismus, a nic se nediriguje, autor je málokdy ikonou. Pamatuju, jak přijel roku 1985 na Květnovou Plzeň Fuks. To už se nemůže opakovat. Ale taky šel Fuks dvacet let režimu na ruku a psal i knihy na zakázku. No, a další věcí je, že tehdy nebyl internet, existoval jen zlomek dnešních možností, jak zaplnit čas.


  • Ano, nesmí se jim to za žádnou cenu říkat! Pak se v jejich očích to vy ihned stáváte Augiášovým arcichlívem.

    • Hortensie:

      Ále houby! Ivo Hucl po PLŹi ani nevzdech, dokud se nechřestilo zlaťáky, a ctihodný kritik ani nevěděl, že si sbírku vydal sám ke svým narozeninám, za což před tím Malinovi spílal do ješitů. Chybí-li někomu vyváženost a nadhled, pak jejich nedostatek projikuje do jiných a jsou z toho nekonečné tahanice. Ale aspoň se na vsi trošku pobavíme!!!


      • Ne, ne, nikoli houby, ale kecy jedné brécy, jak se říkávalo. Hucl sice ani nevzdech, ale publikoval v Plži už půl roku před svým oceněním, stejně jako kupříkladu v antologii Na dva západy. A žádné zlaťáky mu za to nezachřestily. Já coby starý ješita Huclovi ty zlaťáky hystericky nezávidím. A chybí-li někomu vyváženost a nadhled, pak jejich nedostatek projikuje do jiných a jsou z toho nekonečné tahanice. Aspoň se ale na vsi trošilinku pobavíme.

        • Hortensie:

          Mno, jako vždy, nic originálního nevymyslet, ale hlavně, že se píše. Huclovi závidím, a sice to, že jste ho nazval filosofem, to bude mít v jeho okolí váhu!

  • Ivo Fencl:

    Zájem o literaturu by se měl navíc odvíjet od knihy, ne od autora. To je zprostředkovatel, možná by si měl vzít honorář a jít. V ideálním kulturním prostředí by dobré knihy předčítali v galeriích herci. Modelový moudrý čtenář právem řekne: Kniha mi něco dal, ale proč bych se zajímal o toho dělníka za ní? „Autor je mrtev,“ řká mně blízká literární teorie. Pokud na vás přijdou díky plakátu a ne díky tomu, že doma týden četli vaši knihu, je něco špatně.

    • Hortensie:

      Ivo, podceňujete čtenářky! Takový krásný autor, ten táhne! A nemám z ničehož větší kopřivku, než když recitují herci, u prosy je to jiné…Přec jde i o autora, jeho postoje, život. Fuks byl vydírán, ale dle mého si s režimem nezadal. Fučíka jim pěkně opepřil, ani nic nepoznali. Ale kdo by četl Fukse dnes, když by neznal Spalovače mrtvol filmově znesmrtelněný? Mladí dnes tak Řezníka, haha. Ale ne, vždyť se čte dost. Dobrého pomálu, hehe. Safra, ale teď už vážně musim mrknout na tv.

      • Ivo Fencl:

        Fuks je nevím kolika čtenáři, ale rozhodně čten i v zahraničí, v řadě zemí, kam byl přeložen, a těch filmů podle jeho knížek je taky řada, i když Chaplin byl už moc starý, takže jeho záměr natočit Mundstocka tenkrá nevyšel. Zvlášť po letošní Poláčkově knížce o Fuksovi už není sporu, že se tento autor ještě dočká návratu zájmu i u nás. To je taky štěstí mnoha spisovatelů. Jak dlouho třeba trvalo, než byl uznán romám Rukopis nalezený v Zaragoze.

  • Ivo Fencl:

    Konečně jsou autoři většinou introverti, jinak by nepsali. Spolek jim podle mě má být něčím jako Angličanovi klub. Setká se tam s kolegy, kteří se třeba na psaní dívají úplně z opačné strany, s úplně jinými motivacemi. Ale i se sobě podobnými. Ano, zkrachovalo by to, ale naštěstí se přece najde několik extrovertů a ti jsou schopni chodit na úřady žebrat, byť se to slovo kulantně mění na jiné. Ani pan Hrubý, autor 64 sbírek (včetně bibliofilií), by z jejich prodeje žít totiž nemohl.

přidat komentář

kniha týdne

lipar_komponent

kalendář

«prosinec 2013»
PÚSČPSN
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031EC

dívka týdne

divka_tydne_296

komentáře

  • Ivo Fencl { Ano, Věře Saudkové to náleží, ale například při čtení knih Reinera Stacha o samotném Kafkovi... } – 19. 03. 9:30
  • Ivo Fencl { Škoda! Kéž se M. Šanda po oddechu projektu znova s někým chopí. Ten někdo zrovna... } – 13. 01. 16:28
  • šáš { Za mě zatím nejlepší díl. Jen dvě věci vytknu: poručík Vondráček měl nějak málo prostoru... } – 06. 01. 21:25
  • Milan Čechura { Ano, jak jsem tak rozjímal a také, přiznám se, trochu (no, spíš více) fabuloval, vůbec... } – 31. 12. 9:19

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody