opuštěná místa

do vydání Plže

dny
-1
-4
hodiny
-1
-4
minuty
-3
-6
sekundy
-1
-7

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Bejvávalo, ba bejvávalo, že pod dohledem polistopadové Obce spisovatelů existoval (nebo: bejvával) Fond Boženy Němcové, z něhož se měla prokazovat a také se prokazovala pomoc spisovatelům nebo překladatelům, kteří se prokazatelně octli v nouzi: nemocným, nemajetným, všelijak postiženým záludnými a nelítostnými osudovými skotačinami našich životů. Fond se měl k světu a ti, kdo rozhodovali o výši vynaložených finančních prostředků, se snažili podat pomocnou ruku opravdu každému, pokud to šlo. Zdá se, že to bylo ukrutně dávno! Nemýlím-li se, určité pravomoci tohoto typu pak přešly na Český literární fond. Jenže potom… Nechci nikoho a nic z něčeho nařknout, nicméně skutečnost je taková, že po veškeré pomoci je veta. A není-li veta úplně po všem v tomto směru, pak z praktického hlediska mohou jedině nějaké výjimky potvrzovat pravidlo. Je-li nějaký literární tvůrce z různých důvodů na dně, nemůže se obrátit ani na Obec spisovatelů, ani na nikoho jiného. Pomož si sám, asi taková strohá slova by vyslechl v takovém případě.

Vskutku, kde jsou, kam se poděly ty časy, které už pradávno pominuly, kdy byl laskavý a empatický literární kritik a historik Antonín Jelínek coby předseda Obce spisovatelů více než příkladně vstřícný ke všem, a žel nikoli vzácným, zato o to truchlivějším kauzám tohoto typu! Lze vydolovat z paměti například situaci, kdy jeden nemocný literát a jeho neméně churavá choť, žijící v pohraničí po odchodu z Prahy, neměli ani na činži, ani na další poplatky, tížily je nezaviněné dluhy, peněz pozbyli naprosto. Ani invalidní důchody jim nebyly přiznány. Zůstávali naživu jedině díky tomu, že jim v místní samoobsluze dávaly prodavačky k jídlu nějaké pečivo a podobně zdarma, čili ze svého. Tehdy přišla pomoc Obce spisovatelů jako malý zázrak za bílého dne. Nebohý prozaik se dostal z nejhoršího a dokonce znovu začal psát a publikovat. Jenže ani empatický Antonín Jelínek už nedlí mezi námi. Všechno se teď šmahem odkazuje na „sociálku“, případně na charitu: dnes již spisovatelská solidarita nejestvuje skoro žádná.

V Plzni je nyní takovou přesmutnou kauzou tohoto druhu značně bědný stav, v němž se octl významný západočeský básník Roman Kníže. Předloni teprve šedesátiletý. Autor celé řady výrazných knih veršů, laureát Ceny Bohumila Polana, laureát Ceny Plže za poezii. Důležitější než kvantita literárních ocenění je pochopitelně nesporná kvalita autorovy básnické tvorby. Nuže, Kníže je na tom, jak už to kolikrát bývá, po intelektuální a tvořivé stránce možná záviděníhodně, zatímco jeho fyzická schránka je na tom o poznání hůř. Dlouhodobé onemocnění je během času stále tíživější a komplikovanější, což vedlo k tomu, že básník je v současnosti trvale hospitalizován a nějaké nadějné vyhlídky nejsou na obzoru. Jedině návštěvy přátel a různých spřízněných duší mohou tohoto umělce slova podpořit a posílit jeho uhasínající životní elán, který v Knížetově duši a v jeho mysli pořád ještě utěšeně doutná. Roman Kníže by samozřejmě kvitoval pomoc jakéhokoli ražení neboli každou podanou ruku, zřejmě ze všeho neradostněji by ovšem uvítal něco, co je nejspíše neuskutečnitelné: samostatný pokojík v léčebně. Neboť, jak básník sarkasticky nedávno poznamenal, nemrtví spolunocležníci jsou ti nejhorší. Vskutku, společností nemrtvých prý trpí nejvíce.

Situace, v níž se Kníže nachází, je v plzeňských kulturních krizích s největší pravděpodobností obecně známa. Ne vždy se však veřejnost přiklání k přirozeným čili lidským úvahám, jak svému bližnímu pomoci a co by se dalo pro jeho dobro učinit. Doslechli jsme se i značně nechutnou historku, že jedno nejmenované společenství, jehož je Kníže členem, dumalo a dumalo, jakým způsobem z něho vydolovat členské příspěvky. Arciže šlo o kulturní společenství. Že by autorovi těch pár korun křesťansky odpustilo, to nepřicházelo v úvahu ani náhodou: charita čili milost bohužel nepobývá v každém člověku a zvláště u některých letitých funkcionářů bychom ji bohužel pohledávali marně. Nakonec prý inkriminovanou částku zaplatila za hospitalizovaného básníka jiná členka (ne)uvedeného společenství. Je to pravda, není to pravda? Proběhlo to právě takhle, anebo je to poněkud nešetrná lidová tvořivost a neseběhlo se to vše takto ostudně? Základní poznatek je v tomto směru zhruba takový, že z této strany Knížeti nejspíše žádná pomoc nepřiputuje. Znovu je třeba konstatovat, jaká je škoda, že někdejší Fond Boženy Němcové dávno vzal za své. A z valné části už během let odešli na pravdu Boží i jeho někdejší obětaví iniciátoři.

Kašlou-li na Romana Knížete mnozí kulturní činitelé, jinak se to a bez zbytečných okolků říci nedá, jistěže a naštěstí to neznamená, že na něho kašlou všichni. Z iniciativy těch „jiných“ například v tomto roce vzniká nadace Charon, určená na podporu osobností české kultury, kteří se octli v nouzi, zejména ze zdravotních důvodů: básníků, hudebníků… Kupříkladu také lidí z předlistopadové nezávislé či alternativní kultury. Jejím prostřednictvím bude možné rovněž Knížeti alespoň do určité míry nebo v nějaké záležitosti pomoci nebo ulevit: zakladatelé nadace mají v úmyslu shánět pomoc i pro něho. Nebo mu alespoň na ten či onen pád nějak přilepšit. Organizátoři nadace přitom nevyžadují žádné dobré skutky nebo mediálně zneužitelná řinčivá charitativní gesta: pouze připomínají, abychom se i ve vztahu k našim postiženým bližním chovali nikoli jako egoističtí konzumní homunkulové, nýbrž jako lidé, abychom si počínali právě v tomto duchu a především jimi nepřestávali být. Neboť klíčovým slovem života je i pojem, jenž se odedávna zove charitas.

 


16 Responses to “Zápisník dr. No 5.17”

  • Ivo Fencl:

    Daniela Kovářová skutečně příspěvek uhradila, na schůzi, kde své rozhodnutí oznámila, aniž se to do té chvíle na schůzích řešilo

  • Anna Šochová:

    Hořekovat lze, ale pokud nic neřeknete, pokud neoslovíte a nezeptáte se, těžko se může něco dělat. I já jsem zcela normálně dala vyšší čl. příspěvek do Obce pro případ, že na tom někdo jiný bude takhle. Za druhé se mohu s panem Knížetem přímo domluvit na jeho potřebách a případně mu pomoci s umístěním, i když na jednolůžkový pokoj to bude problém. Bylo tak těžké poptat se? Z Obce by se to dostalo ke mně velmi rychle, tato nabídka spolupráce tam je přece už od valné hromady.

    • šáš:

      V článku sice dr. No hořekuje, ale o problému RK řekl, oslovil čtenáře a požádal o pomoc.

      Trochu nechápu, pro koho má být těžké poptat se. Pro RK? To musí být sakra těžké. Nicméně to udělal. Pro ostatní? Když o problému vím, pomůžu. Když nevím, mám obcházet spisovatele a ptát se, jestli náhodou něco nepotřebují?

      Jak Obec spisovatelů nebo SZS pomáhá členům v nouzi? Já to nevím a v dokumentech těchto organizací se to nedozvím.

  • Anna Šochová:

    V dokumentech zatím nic není, když jsou to návrhy, které se projednávají, ale i tak bylo (včetně valné hromady) řečeno, že si můžeme pomáhat i v rámci svých profesí. Pokud by se byl pan RK nebo někdo z přátel obrátil s dotazem na Obec, je-li možná nějaká pomoc, velmi pravděpodobně (98%) bych se o tom svižně dozvěděla. Jsou různé možnosti, ale nemohu nic věštit a slibovat, pokud neznám celou situaci dotyčného pána. Můžete-li, dejte mu na mne kontakt – nebo naopak mně jeho. děkuji.

  • Anna Šochová:

    Nedalo mi to a znovu se musím nad lkavým článkem pozastavit. Neznám detaily ani spolkového života Plzně ani páně Knížetova. Tudíž obecně: Zdá se, že v Plzni jsou lidé schopni se celkem normálně scházet a spolupracovat. Pokud nějak zmizel, vyšuměl fond B.N., je takový problém připravit pro sebe fond svůj? Místní? Třeba pouze „lidských zdrojů“ Místní literáti mohou dokonce oslovovat místní patrioty, získat dary.
    Nepopírám, že situace je leckdy tristní, ale sedět s rukama v klíně prostě nelze. Hrabu se v bídě lidí dost hluboko na to, abych viděla, že jsou velmi důležité otázky a odpovědi typu : Co můžu udělat? Co se osvědčilo? Co udělat, aby to šlo?
    Pokud byl někdo dlouho zaměstnancem divadla, nebylo by třeba v zájmu města, aby vznikly nějaké črty, vzpomínky, historky z natáčení – je tu zase nějaký zdroj. Rybářský prut. Dnes je vhodné myslet na různá zajištění dřív, než je pozdě – a potřebnost tohoto pána by mohla být spouštědlem pro růzžná zamyšlení a činy v okolí. když to tak vezmu, pokud je někdo se spoustou přátel ve městě, jako je Plzeň, v malérech, asi je tu cosi nepříliš dokonalého…

    • šáš:

      Paní Šochová, pro Kristovy rány! Mohla byste podobné komentáře posílat až potom, co si dám první ranní kafe?

      Vy jste sem zabloudila omylem z nějakého dokonalého světa? Spisovatelé přece mají svoje organizace a sama říkáte, že se od nějakých návrhů ještě ani neposunuli k realizaci. Takže budeme zakládat organizace nové a lepší.

      Házíte tu vinu na všechny ostatní – RK se málo staral, dr. No příliš fňuká, my nic tu neděláme; tohle je ta vaše sluníčkově uvědomělá reakce na žádost o pomoc? Musím se jít vyvztekat!

      • Anna Šochová:

        Nevztekejte se, zvedá to zbytečně tlak. Článek se mi jevil příliš zaměřený na city – pokud vím, už na valné hromadě bylo jasně řečeno, že se příspěvky nebudou vymáhat žádným násilím, že jsou možné splátky, že se počká rok a pod… A co jsem četla?!
        Nikde jsem neřekla, že se zrovna pan K. měl včas starat-ale že by tohle mělo být podnětem pro úvahy, jak se zajistí kdokoliv další. Protože dobře už bylo. A ta možnost práce pro jinak činorodého člověka? To je snad normální, že mne napadne první věc, jak zvednout někoho, kdo se vidí na dně?
        Pokud to napadlo další lidi a na věci se pracuje, v článku se to nezmínilo. Ono SE už nikde nic nestane, pokud s tím lidi, nikoliv SE, cosi neudělají.

        • šáš:

          „…nic neřek­nete, pokud neo­slo­víte a neze­ptáte se… pokud by se byl pan RK obrátil na Obec… je vhodné mys­let na různá zajiš­tění dřív, než je pozdě…“ Opravdu ani nenaznačujete?

          Jakou valnou hromadu to myslíte? SZS asi ne, pan Fencl nahoře tvrdí, že se o příspěvcích vůbec nemluvilo.

          Na věci se už pracuje, píše se to v článku. A pracuje se na ní ještě o trochu víc i na základě toho článku.


          • Jsem hrůzně nepraktický člověk, takže i mé fňukání a hořekování muselo být nutně hříšně nepraktické. Chtěl jsem pouze upozornit, že Roman Kníže (jinde i jiní) je v nouzi – a co s tím? Spousta, opravdu spousta literátů není ani v Obci spisovatelů, ani v PEN klubu, ani v Unii českých spisovatelů aj., ani ve Středisku západočeských spisovatelů, v žádné podobné instituci, přesto někteří mohou být a jsou v nouzi. Pak nastupují obětaví a ochotní „lidé“ – a ti skutečně nedávno „zachránili“ třeba Pavla Zajíčka, osobnost naší kultury. Jinak by po něm ani pes neštěkl.

  • Ivo Fencl:

    Ano, Pavel Zajíček z Plastiků má důchod pět tisíc (aspoň to tvrdí v novinovém rozhovoru) a bude muset hrát na saxofon do smrti. Romanův roční příspěvek důchodce je dvě stě korun a loni ho uhradila členka Střediska Vlasta Špinková. Vloni jsem s ní a s poředsedkyní Romana v Křimicích v onom domě důchodců navštívil a obávám se, že tam nemá samostatný pokoj prakticky nikdo. Ale toto nevím. Je paradoxem, že Romanův panelákový byt je poměrně nedaleko, podle všeho se mu oň starají jeho kamarádi z divadla, kteří za ním přišli i koncem naší tříhodinové návštěvy. Vzpomínám, že Roman tam velmi intenzivně četl poezii Ivana Diviše a psal vlastní básně. TE´d tam jdeme znovu.

    • Anna Šochová:

      Díky za lepší informaci. Takže pokud je v domově pro seniory, enmám mu, co nabídnout. Pokud má nižší důchod, stejně mu ze zákona zůstává 15% důchodu a zbytek hradí buď rodina nebo stát odpouští. Což je, myslím, velimi hezké zajištění, jde do tisíců měsíčně.
      Pokud je na LDN, což je zdravotnické zařízení, musí někde dál bydlet. LDN je přechodná, z ní se jde domů třeba s peč.službou a home carem, nebo do sociální služby typu domov pro seniory. Domovy pro seniory už dnes nejsou pro lidi, co se vzdají bytu kvůli vnoučeti a pod., ale pro lidi, kteří se neobejdou bez péče, jsou závislí hlavně ve 3. a 4. stupni potřeby péče a nedá se to v jejich bydlišti zvládnout. Je to dnes luxusní, vysoce státem dotovaná péče nebo stejně luxusní soukromá.
      Pokud je pan Kníže v domově a ne LDN, potom by asi bylo vhodné mu pomoci něco s bytem udělat. V Domově můžemít trvalé bydliště.

    • Anna Šochová:

      K panu Zajíčkovi: U důchodu kolem pěti tisíc je dost možná pomoc v podobě třeba doplatku na bydlení. Je tu velmi tenká hranice několika stovek. Pokud má exekuce a důchod by byl bez nich vyšší, lze se obrátit na ČSSZ, protože existuje směrnice ministerstva vnitra, že má lidem z důchodu zůstávat aspoň 6500.
      Bohužel mnoho lidí „na volné noze“ si platilo třeba i vysoké nemocenské, ale sociální nebylo povinné- a z něho se důchod počítá. Platí to i pro lidi, co museli dělat načerno. Ti všichni jsou dnes chudí důchodci a mohou mít i tak nízký důchod, jak je teď uváděn.
      Lidem pomáhá, když se např.sestěhují (jeden byt, každý jeden pokoj), společně hospodaří. Kdo má problémy se samostatností, může dostat od úřadu práce po prošetření stavu a potřeby pomoci příspěvek na péči, který uhradí peč.službu nebo může někomu v rodině nahradit i výdělek.

  • vlasta:

    Vážený pane,
    nejen paní Daniela Kovářová uhradila příspěvky za Romana, ale ani já jsem příspěvky na něm nevymáhala, raději jsem je za předešlé dva roky zaplatila sama. Nevím, kde získáváte své informace, ale zřejmě má váš informátor zvrácenou fantazii. Místo donášení, by svou energii mohl věnovat něčemu prospěšnějšímu, třeba právě pomoci těm, kteří pomoc potřebují.

    • šáš:

      Proč hned fantazírující informátor? V článku se píše jen to, že nejmenovaná organizace o stavu svého člena RK dlouho ví a sama od sebe mu příspěvky neodpustila. Tím, že jste je poslední 3 roky platila spolu s paní Kovářovou za něj, jen váženému pánovi dáváte za pravdu.


      • Mám pocit, že pan R.K. sám o prominutí příspěvku nepožádal. Jak má potom jakákoliv organizace, případně pouze na základě pověsti a zpráv, něco odpouštět? Prožluklé „samo“ SE nikdy samo neudělalo. Ale už jsem tu zmínila, že od toho jsme tady, abychom se třeba i na základě této diskuze a událostí zamysleli, jak by to bylo lepší propříště. Současná Rada OS je přístupná každému nápadu a mail je veřejně dostupný. Ba i adresa písemná. Jaká dál Obec bude, je přece na každém členovi. Pokud má něco přinášet, nechť se dotyčná vyjádří. Pokud něčemu nerozumím, něco mne trápí – šup s tím do pošty. Ať místo SE začne fungovat ON, JÁ, MY. 😀

Leave a Reply

kniha týdne

sojka_regaly
září 2021
púsčpsn
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
   
< srp říj >

dívka týdne

divka_tydne_299

komentáře

  • Ivo Fencl { Čítám recenze od Františka Fuky na jeho stránkách, na chvíli mě napadlo, že by mohlo... }
  • Ivo Fencl { Poprosil jsem spisovatele Jana Koubka (autora výborného románu Matky), aby mi jeho partnerka Zuzanin dech... }
  • Cyril NAVRÁTIL { Jsem mladým začínajícím autorem a bývalým studentem FF UK a nyní (1.9.) začíná má crowdfundingová... }
  • kohoutek ze zlaté kuchyně { Líbí se mi váš styl psaní. Dobrá práce! }

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody