opuštěná místa

do vydání Plže

dny
-1
-1
hodiny
0
-9
minuty
-2
-7
sekundy
-1
-6

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Do západních Čech přichází div že ne literární hladomor: prý nebudou chlupaté knedlíky! Aspoň se po Plzni proslýchá, že Středisko západočeských spisovatelů ustoupilo od svého neuvěřitelně „bohulibého“ a neskonale „estetického“ záměru vydat po knížce o pejscích a po knížce o kočičkách ještě legrační knížku o chlupatých knedlících. Ne že by ovšem seznalo potřeštěnost ba praštěnost svého nápadu, v souladu s nímž bylo ochotno zvesela promrhat fůru peněz (jistěže nikoli z vlastní kapsy) na bohapustý nesmysl: nic takového, vedení SZS údajně pouze zklamaně konstatovalo, že se sešlo málo příspěvků – rozuměj pramálo chlupatých knedlíků – a že celý projekt vyvolal dosti negativní ohlas. Je-li s tímto negativním ohlasem spojen i Literární Západ, jemuž byly tyhle chlupaté stavy mysli vysloveně k smíchu a zčásti i k pláči ducha, pak má prokazatelně na svém kontě další dobrý skutek.

Nějaké chlupaté knedlíky však budou zachovány, alelujá!, takže to se západočeským literárním hladomorem nebude tak horké: zmíněné Středisko plánuje (a kdo nevěří, ať tam běží) vydat cosi jako jubilejní střediskový sborník a do něj všechny dodané příspěvky o chlupatých knedlících hodlá zařadit. Co také jiného se dá otisknout k jubileu dané instituce než v prvé řadě texty o chlupatých knedlících? Pokud možno i chlupatě knedlíkové básně? Možná by se potom připravovaná publikace mohla jmenovat kupříkladu Polochlupaté knedlíky! Nebo Chlupaté poloknedlíky? Nikdo však v současnosti nemá tušení ni zdání, co z ctihodných hlav vedení Střediska západočeských spisovatelů vzejde takto „utěšeného“ v nejbližší době. Vždyť už před časem padaly nosné a schůdné návrhy, že by Středisko mohlo napnout skrovné síly, sehnalo peníze na zbytečnou investici a poté dalo dohromady namátkou knížku o klíšťatech nebo pochopitelně také povídavou knížku o sexu; na to druhé by dnes ostatně přišlo i malé dítě. Takže i velevážené vedení SZS.

Proč však mluvíme takhle anonymně o nějakém bezejmenném vedení (některých) západočeských literátů? Připomeňme, že zdaleka nikoli všech! Jsou to přece živí lidé a konkrétní lidé a mohli bychom rekapitulovat, že ti, koho tak nesmírně až nezměrně nadchla původní, starovýborová idea knížky o pejscích, natotata vymysleli jako pokračování ještě knížku o kočičkách a pak své uvažování korunovali přímo geniálním nedávným rozhodnutím oslnit veřejnost knížkou o chlupatejch, pardon, o chlupatých knedlících! Nuže, to jsou v abecedním pořadí Markéta Čekanová, Jiří Hlobil, Daniela Kovářová, Karel Pexidr a Alena Vávrová. To jsou ti knedlíkoví. Dovědět se o tom pámbu, rozhněval by se a uložil by uvedenému kvintetu v čele SZS za trest pojídat k obědu (koneckonců i k večeři!) po celý nynější rok Dřevěné Kozy jedině a pouze chlupaté knedlíky – a s čím? No přece zase s chlupatými knedlíky! Není totiž nad úžasný nápad a škoda ho nechat padnout pod stůl úplně. Pejskové a kočičkové se mohou jen oblizovat. V jubilejním sborníku se možná něco dočteme také o omáčce.

 

 

Řeklo by se: o co jde, počesku vo co gou? Za cizí peníze se dá snadno vyšpekulovat kdejaká pitomost, vždyť z cizího krev neteče. Že se však ti knedlíkoví ve vedení SZS nestydí! V Plzni vyšla výrazná kniha zralé poezie Josefa Hrubého Dva klíče – ale Středisko s tím nemá nic společného. Je knedlíkové. V moravském Tišnově vydal svou pozoruhodnou knižní novelu Václav Gruber. Tou by se Plzeň mohla pyšnit, ale chlupaté knedlíky měly přednost. Středisko je chlupaté. Aniž bychom chválili vlastní krám, nabýváme pocitu, že propagaci krásné literatury západočeské provenience si už delší čas vzalo na svá bedra v prvé řadě společenství Pro libris, možná spíše kulturní minispolečenství nebo dokonce kulturní mikrospolečenství, dlouhá léta působící pod záštitou Knihovny města Plzeň a nejednou se těšící vstřícnému pochopení některých dalších plzeňských kulturních nadací, která si zaslouží dík!

Pro libris během posledních dvou let, jelikož není chlupaté knedlíkové ba ani kočičkové ba ani pejsánkové, vydalo sarkastické texty (nyní již zesnulého) Karla Trinkewitze Melancholidský život, parodickou a parafrázující poému pseudonymního Karla Hynka Bráchy Bác, oceněnou i v celorepublikovém tisku, snové a imaginativní příběhy sušického Jiřího Koláře, hypnotické lyrické verše Davida Brabce, jenž právě díky Pro libris mohl přijít se svou prvotinou, výběr z publicistických příspěvků Stanislava Bukovského a svazek tří básnických cyklů Karly Erbové; připravuje se poetický debut Kateřiny Sachrové, autorky, jejíž prozaickou prvotinu vydalo též Pro libris. Ve všech případech přes skrovné prostředky, zato s velkou redakční obětavostí. Spolu se Sachrovou je to sedm knížek, které přinejmenším mají smysl. Nemusí se každému líbit, ale mají své místo na literárním slunci. A na západočeském slunci obzvláště.

Nemělo to však být nakonec obráceně? Neměly být všechny tyto knížky vydány v péči Střediska západočeských spisovatelů? Je to přece relativně velká a významná instituce, dovede se o sebe postarat, vždyť i na ty kočičkové a pejskové sehnalo tolik peněz, že Pro libris by za ně hravě vydalo dobrou plzeňskou desítku kvalitních knížek! Pro libris by mohlo naopak v poklidu vydat něco neškodně zábavného, i když nějaké chlupaté knedlíky (ať s omáčkou nebo bez omáčky) by to v žádném případě nebyly, třikrát fuj! Někdo je holt rovný a někdo rovnější. Někde utrácejí peníze horem a dolem a naopak a ještě se tváří ukřivděně, když se jim něco vytkne, druzí jsou zase rádi, duše obětavé, když z pár korunek přispějí na zdar sympatickému západočeskému knižnímu titulu.

Neradujme se však předčasně! Možná totiž v případě vedení SZS šlo jen o krátkodobou dešperaci, možná se jim zakrátko podaří vydobýt z některých členů nesporně chvályhodné příspěvky na nesporně chválu si zasluhující, arciže nesporně chlupaté a arciže nesporně knedlíkové téma. Nad negativním ohlasem povýšeně mávnou rukou, penízky štědře vyklopí a zázračná západočeská literární díla o chlupatých knedlících nakonec přijdou na svět ku cti a slávě Evropského hlavního města kultury za rok 2015. Možná do Plzně na tu slávu přijede na pozvání své mluvčí sám pražský obecní předseda Magnusek, možná knedlíky pochválí sám sexuolog Uzel a ten zřejmě tuší, co se za tím vším skrývá… A co potom? Potom pak může přijít na řadu něco ještě horšího, klíšťata hadr. Kdyby aspoň šlo o špekáčky, toho se však nadít můžeme jen stěží…

Jaký závěr z toho všeho můžeme učinit? V dané chvíli ten, že i když se vedení Střediska pod tlakem okolností zřeklo (nebo ve skutečnosti nezřeklo?) svého dětinského nápadu vydat knížku o chlupatých knedlících, stejně si o něm můžeme i nadále myslet, že je knedlíkové. To už mu nikdo neodpáře a koneckonců časem určitě bude na svou chlupatou knedlíkovost a knedlíkovou chlupatost dokonce pyšno. – Nebuďme však nepřejícní. Raději zkusme uhodnout, co má dr. No dnes k obědu!


Leave a Reply

kniha týdne

sojka_regaly
září 2021
púsčpsn
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
   
< srp říj >

dívka týdne

divka_tydne_299

komentáře

  • Ivo Fencl { Čítám recenze od Františka Fuky na jeho stránkách, na chvíli mě napadlo, že by mohlo... }
  • Ivo Fencl { Poprosil jsem spisovatele Jana Koubka (autora výborného románu Matky), aby mi jeho partnerka Zuzanin dech... }
  • Cyril NAVRÁTIL { Jsem mladým začínajícím autorem a bývalým studentem FF UK a nyní (1.9.) začíná má crowdfundingová... }
  • kohoutek ze zlaté kuchyně { Líbí se mi váš styl psaní. Dobrá práce! }

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody