opuštěná místa

do vydání Plže

dny
1
4
hodiny
1
9
minuty
2
8
sekundy
1
4

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Občas si člověk musí počínat nadmíru opatrně a raději i uvážlivě. Pohybujete-li se po okraji nějakého hnojiště, vskutku je záhodno dávat si pozor na každou krůčej, abychom se znenadání neoctli v hnoji až po uši. Takto nutno reagovat na popaprikovaného a velezhrzeného regionálního literátka Miroslava Vejlupka: málokdo ho zná (s výjimkou Karla Pexidra), nikdo ho nečte (možná s výjimkou Karla Pexidra), a tak není divu, že dělá co může, aby na sebe upozornil. Známe to i z české klasiky. Jen aby se vmísil do rozhovoru, jak je v slavném románu výslovně uvedeno, pronese Josef Švejk zaklinačské slovo: „H-o.“ A hned je slyšet, vidět, ba v našich představách i voní.

Tuze podobné to bývá i s M. Vejlupkem. Aby byl vidět a slyšet, občas přijde s nějakou závistivou a nepřejícnou skopičinou. Není nikým čten, a tak nesnáší ty, kdo mají u čtenářů či kritiků příznivější reputaci. Jenže reagovat na literátkovy žlučovité vyvřeliny není jen hra s ohněm, nýbrž pohrávání si se všelijakými zplodinami. Nejraději pan M. Vejlupek pomlouvá a hanobí: to je jeho srdeční parketa. Pokud jste byli po narození odkázáni na plenky, i po sedmdesáti letech vám to bude zlomyslně předhazovat. Jako kdyby on sám neměl pořádné máslo na hlavě a dobře to nevěděl!

almanach_2015 Leč k věci: v lesích žijící M. Vejlupek si bůhvíproč usmyslel napsat v Literárních novinách o Plzeňském literárním almanachu 2015. Napsat, nikoli recenzovat: s recenzí ten text nemá mnoho společného. Spíše je to snůška nesmyslů. Byť něco může vypadat pravděpodobně, něco zase nepravděpodobně. Když se v regionu už šestnáct let udělují Ceny Bohumila Polana, je logické, že ji obdržel obstojný počet literátů – jenomže nikoli M. Vejlupek. Někdo dostane jinou cenu už před pětadvaceti lety: i to se mu řevnivě vytýká. Vypočítávají se autoři almanachu a posléze se mluví o „řadě dalších“ – což jsou ti nejrenomovanější, totiž Karla Erbová a Josef Hrubý. Ach, ta závist!

Dílčí výhrady k jednotlivým textům v almanachu nekomentujme: na ty má pisatel právo. Jakož i právo na omyl. Určitě totiž dlouhá léta pečlivě a přičinlivě zametal před vlastním prahem, aby pak někoho ošklivě osočil z „triviálního, spíše hloupoučkého humoru“, jinému spíše hloupoučce vytkl obrat „ošuntělý penzion“ (doporučuji sáhnout po slovníku!). Největší vadou almanachu je dozajista skutečnost, že v něm není nic od pana M. Vejlupka, jenž se prý programově zaměřuje na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti. Přitom umí i pochválit! Lubomíra Mikiska, že prý „vtiskl své tvorbě myšlenkové specifikum“ (??), jakož i Karla Pexidra za „originální kompozice literatury, filozofie a etiky“ (??). Schválně, zdali vůbec ví, co tímto podkuřováním měl na mysli!

Nebuďme však zaujatí: za jedinou věc se sluší a patří páně M. Vejlupkovi sáhodlouze poděkovat. Že jeho sympatie jsou na straně těch, kdo „pohrdají stránkami věstníku Plzeňský literární život“. Že už dlouho nechce mít nic společného se spoustou západočeských literátů (již více než čtyřmi stovkami), kteří ničím nepohrdajíce patnáct let uveřejňují své básně, povídky, kritiky, fejetony či jiné příspěvky na stránkách zmíněného „věstníku“, jímž mají pohrdat, pohrdat a ještě jednou pohrdat. Jistě, někteří v něm publikují častěji, jiní méně, stejně jako někteří píší častěji a jiní méně a někteří píší dobře a jiní méně. Namoutě, ti ve věstníku nijak panem M. Vejlupkem nepohrdají. Pouze delší čas žijí v neblahém tušení, že všecičko, co by nedejbože a třikrát fuj redakci nabídl, by v souladu s jeho vlastními slovy názorně představovalo „neumětelství sice ambiciózní, nicméně laborující v logice významotvornosti“.

Nejlíp by ale to pověděl můj malý vnouček. Pravil by s dětskou jasnozřivostí: „Pič, ty vejlupku, pič!“


jeden komentář k „To je ale vejlupek!“

  • Milan Čechura:

    Otevřený dopis panu Miroslavu Vejlupkovi.

    Tento dopis je reakce na článek Miroslava Vejlupka v Literárních novinách, který vyšel 11. 12. 2016, pod názvem „Nenáročným jenom dluhopis“, viz. odkaz.

    Mě k tomuto dopisu přinutil odstavec z tohoto článku. Zde je:

    Na stránkách Plzeňského literárního almanachu 2015 se více dařilo takovým, kteří nepohrdají stránkami věstníku Plzeňský literární život. My však máme na zřeteli, jaké to protiklady Plzeňský literární almanach 2015 vůbec nabízí. Totiž. Je-li čtenář do té míry urážen, že musí vstřebat téměř tři stránky triviálně laciného, místy spíše hloupoučkého humoru(„All inklusive aneb z deníčku důchodce“) Milana Čechury (*1949), tak potom od Karly Erbové (*1933) je přínos do knihy(„Cíp jejího šatu“) přímo velkorysou obětí

    Že mě, pane Vejlupku, nemusíte, na to už jsem si zvykl a docela dobře s tím dokážu žít. Co mě však nadzdvihlo, je vaše tvrzení, že svojí tvorbou čtenáře urážím. To už jste trochu přehnal. Docela rád bych věděl, zda jste někdy zkusil napsat něco humorného. Možná ano. V tom případě to však určitě „neklouzalo po povrchu“ a možná se to i „dotklo jádra věci“.

    Probůh, víte proč píšu humor? Aby se lidi smáli. O nic jiného se totiž nejedná. Jaký by měl být humor podle vás?
    Hlubokomyslný? Tragický?
    Minimálně deset lidí mně k mému příspěvku do almanachu řeklo, že se už dlouho tak nezasmáli. To mně fakt udělalo radost. Řekli to nezávisle na sobě, aniž bych se jich na to ptal. Myslíte si, že jsem je všechny urazil? Já tedy ne. Myslíte si, že všichni mají íkvé tykve? Já tedy ne.
    Doporučuji vám, abyste si přečetl moji poslední knížku „Trolejbus v polích“, kterou vydalo v roce 2016 nakladatelství Pro libris. Ta je totiž plná triviálně laciného humoru. Nic pro fajnšmekry, což? Anebo nic pro vás. Mě potěšil email od vámi zmiňované paní Karly Erbové, ve kterém mi píše, že s tou knížkou strávila hezký večer. O žádné oběti, natož velkorysé, nemluvila.

    Co říci na závěr. Možná byste mohl do příštího almanachu přispět i vy. Určitě by se jeho úroveň prudce zvedla.

    Milan Čechura

přidat komentář

kniha týdne

lipar_komponent

kalendář

«březen 2017»
PÚSČPSN
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031EC

dívka týdne

divka_tydne_296

komentáře

  • Ivo Fencl { Ano, Věře Saudkové to náleží, ale například při čtení knih Reinera Stacha o samotném Kafkovi... } – 19. 03. 9:30
  • Ivo Fencl { Škoda! Kéž se M. Šanda po oddechu projektu znova s někým chopí. Ten někdo zrovna... } – 13. 01. 16:28
  • šáš { Za mě zatím nejlepší díl. Jen dvě věci vytknu: poručík Vondráček měl nějak málo prostoru... } – 06. 01. 21:25
  • Milan Čechura { Ano, jak jsem tak rozjímal a také, přiznám se, trochu (no, spíš více) fabuloval, vůbec... } – 31. 12. 9:19

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody