literární západ

Plzeňského rodáka kardinála Berana a jeho osobnost snad představovat netřeba. Nicméně nemálo černohumorně vyznívá vzpomínka, že ulice, která je v Plzni nyní pojmenována na jeho počest, se před listopadem 1989 předlouho nazývala Fučíkova neboli Julia Fučíka! Jenže dnes už mnozí nevědí, o koho šlo a kdo vlastně onen Fučík byl. Vraťme se však k Josefu Beranovi (správně by mělo být: Josefu kardinálu Beranovi) a vyzdvihněme skutečnost, o níž se rovněž málo ví: že v Plzni už sedmý rok v jistém ústraní působí instituce s názvem Knihovna kardinála Berana. Instituce, která své nikoli početné, ale hodnotné akce pořádá a připravuje netoliko v Plzni, ale i v jiných lokalitách. Připomeňme alespoň jednu nedávnou: dlouhodobou expozici Samizdat nejenom plzeňský, s níž se můžeme od roku 2015 seznámit a spatřit ji v Chříči, ležící na severním Plzeňsku.

Osou činnosti Knihovny kardinála Berana (též KKB) jsou zejména konference a vydavatelské záměry. Zmínku si zaslouží sympozium Od Josefa Floriana k Rio Preisnerovi, které se konalo na jaře 2013 i ve spolupráci s Filosofickou fakultou Západočeské univerzity. Člověk by se bláhově domníval, že by byla logičtější spolupráce s plzeňskou Pedagogickou fakultou, na níž dlí i katedra bohemistiky, ale to je další ukázka nešťastného černého humoru. Agilní „beranovské“ společenství vydalo i pozoruhodné sborníky, přičemž opět zmiňme jen jeden jediný za všechny ostatní: v roce 2014 vyšla antologie textů z pera dr. Jana Hertla, jež autor uveřejňoval v katolické literární revue Řád v letech 1932 až 1942. O tomto významném, bohužel polozapomenutému publicistovi a mysliteli vydává KKB i zasvěcenou monografii. O dalších uznání hodných aktivitách spolku se lze dozvědět víc ZDE.

V letošním roce se Knihovna kardinála Berana rozmáchla k nemálo impozantnímu projektu: připravila čtyřdílný cyklus přednášek pod souhrnným názvem Historie nejen literární – tentokrát ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, v jejíchž prostorách jednotlivé přednášky probíhají či budou probíhat. K prvnímu rokování došlo nyní v březnu, příští mají následovat v dubnu, červnu a na přelomu září a října. Zůstaňme na okamžik u připravovaného červnového konferování: má na něm vystoupit filosof Josef Štogr, publicista, prozaik a politik Petr Placák, špičkový historik Zdeněk Hojda a literární vědec Jakub Sichálek, což je vskutku hvězdná sestava! Tato třetí část cyklu má být věnována nejprve politologii a teologii, zatímco ta čtvrtá zvláště problematice samizdatu (včetně plzeňského). Na závěrečném setkání má být představena i další publikace z dílny KKB – inspirativní kniha Josefa Štogra Možnosti samizdatu.

Máme-li se vrátit k prvním přednáškám, o něž byl velice slušný zájem ze strany návštěvníků a která se odehrála v pátek 17. března, opět jako jedno za všechny vyzdvihněme vystoupení básníka a překladatele Josefa Mlejnka, jehož bychom si neměli plést s politologem a publicistou Josefem Mlejnkem jr. Přednášející se zaměřil na dílem legendární, dílem neprávem zapomínanou postavu Josefa Floriana, myslitele spojovaného s duchovní „staroříšskou tradici“. Po analýze jedinečného Florianova nakladatelského i křesťanského étosu dovedl Mlejnek sugestivně přiblížit ryzí velezážitky, které se váží k odkazu této osobnosti. Plným právem však zalkal a zalamentoval nad tím, jaké „pusto a prázdno“ panuje někde a někdy ve vztahu nejen k spirituálnímu dědictví Staré Říše, ale vůbec ke katolické kultuře – kupříkladu na západní Moravě. Vždyť i z proslulé Florianovy knihovny podle něho zůstaly jen trosky. Také o tom se na konferenci mluvilo – a také o tom se má, ne-li musí mluvit.