opuštěná místa

do vydání Plže

dny
-1
-1
hodiny
-1
-9
minuty
-1
-7
sekundy
0
-6

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Občas jsme osočování, že píšeme recenzi na nějakou knížku, ač ji nepíšeme ani v nejmenším, ba dokonce ani za mák nikoli. Takto půjde řeč i o nejnovějším prozaickém titulu plodného a zkušeného Iva Fencla s názvem Lektorka z galerie na rohu: nerecenzujeme ji ani náhodou, a kdybychom chtěli, budeme nemálo na rozpacích! Proč však? Nuže, poněvadž a jelikož, jak si koneckonců můžeme přečíst nejen v autorově textu, ale i v chvalozpěvném textu na zadním přebalu, buď sám pisatel čili Ivo Fencl, anebo jeho vypravěč, alter ego Lorenc, dospěl k nebohulibému názoru, že „psaní smysl nemá“. To autorovi nicméně nezabránilo, aby k desítkám předchozích knižních publikací nyní připojil novou, další a nynější – a nejspíše jich ještě pár desítek sepíše. Pokaždé může dát zároveň najevo, co si o smyslu psaní myslí. Dá se o tom napsat pár řádek i pár knih. Leč k věci neboli k Lektorce!

S recenzí této knížky bychom si poradili hravě, recenzovat ji ale opravdu nemáme v úmyslu. Od toho nechť tu jsou jiní. Leč text zmíněné prózy obsahuje několik zapeklitých oříšků, a tak bychom uvítali, kdyby nám spisovatel poskytl řádné vysvětlení či objasnění, jak to myslel a co tím myslel. Vesměs jde o zanedbáníhodné maličkosti, nikoli však o prachobyčejné překlepy: možná kráčí o maličkosti, jichž si povšimne i nepříliš pozorný čtenář a které mu mohou zkalit požitek z četby. Nyní nehloubáme, zda četba Lektorky z galerie na rohu nějaký čtenářský požitek skýtá, či nikoli, to vskutku ponechme k posouzení (žel nepočetným) velepřejícným plzeňským kritikům: ti ať vynesou ortel. O výtky z naší strany přitom nejde: pouze o poněkud zmatené pokyvování hlavou, co si jako medle máme myslet!

fencl_lektorka Nuže, začněme prvním „oříškem“ k rozlousknutí, který se uvelebil hned na s. 9 autorova opusu a v němž se vzletně praví, že dotyčná dáma měla „pleť jako francouzský sýr“: To je pěkné, chachacha, tuze pěkné, chachacha, leč jak tomu máme rozumět? Ivo Fencl dozajista ví, že ve Francii existují stovky nejrůznějších druhů sýrů a nejde o eidamy nebo o olomoucké tvarůžky. Takže se zcela nevinně ptejme: jakýpak francouzský sýr měl spisovatel na mysli? Zkusme hádat: že by sýr oranžový jako mimolette? Nebo poněkud osmahlý jako…Nebo jako jiný ten či jiný onen? Že by jako bělostný kozí? Nemíníme francouzským sýrům dělat reklamu, pouze nás zajímá, jakou pleť ta Fenclova dáma (čili literární postava) měla. Je to větší záhada, než kdybychom napsali: autor měl pleť záhadné barvy.

Velkoryse poskočme až na s. 77, v níž se píše o „tzv. Polanově síni“. Řada svědků by odpřísáhla, že v Polanově síni viděla Fencla vícekrát, ba i promlouvat a moderovat pořady, koneckonců je prozaik v Plzni jako doma. Jak se ukazuje, sice chodí do Polanovy síně desítky let, leč doposud nemá tušení, jak se tato síň jmenuje: přece Polanova! Žádná „takzvaná“! To by bylo stejné, jako kdybychom napsali, že do Polanovy síně přišel takzvaný Fencl. Inu, Ivo Fencl není takzvaný, Polanova síň také není takzvaná, nýbrž Polanova. Autor by zřejmě udělal nejlépe, kdyby se záhy do Polanovy síně zašel podívat, přečetl si tam na několika místech, že je to Polanova síň, nikoli takzvaná, a přestal do svých knih psát nesmysly. Tedy ani do prózy o takzvané lektorce v takzvané G(g)alerii na takzvaném rohu.

S třetím oříškem si možná bude Ivo Fencl vědět rady. Zmínil se totiž o „kritikovi Gardavském“. Ale ing. G. kritikem rozhodně není, ani pisatelem recenzí pro literární periodika. Fencl ovšem o sobě svého času právě na Literárním Západě nechal bohorovně tvrdit, že on je prý literárním vědcem a ne že ne: zjevně asi neví, co to obnáší. Tím vědcem totiž není, nebude a nebyl, což ve své nové próze nepřímo opět potvrdil: být literárním vědcem, potom by ruče poznal, kdo kritikem je a kdo nikoli. Nuže, teď by si ovšem měl neprodleně obstarat louskáček a začít louskat tyto tři oříšky.


komentáře k „Tři oříšky pro Fencla“

  • Ivo Fencl:

    Ad druhý oříšek. Autor knihy Lektorka z galerie na rohu vycházel z předpokladu, že si jeho dílo může přečíst i nějaký čtenář mimo západ Čech, který o Polanově síni neslyšel. Proto připojil ono „tzv.“ Na diskusi je, zda je Fencl namyšlený, když předpokládá, že knihu přečte dejme tomu i druhá žena jeho otce (dáma z Poděbrad). Nebo třeba Zora Šimůnková z Prahy, jíž autor knihu věnuje v pátek na Večeru přiměřených depresí. Možná budou mít obě dámy z četby „depku“, takže je to spíš chození s kůží na trh, a to bez iluzí. Autor možná naivně věří, že si knihu na internetu objednají i Moravané, a Ti by se taky mohli ptát: „JAKÁ Polanova síň?“ – Nakonec ale stejně Fencl uznává, že slovo takzvané bylo asi zbytečné.

  • Ivo Fencl:

    Problém s rozlousknutím 1. oříšku. Ta námitka dr. No je závažná. Absence přívlastku nejde ospravedlnit. Sousloví „francouzský sýr“ je vágní. Takzvaně vágní:-). Jako charakteristika pleti to sousloví neobstojí. Ani v básni. Natož zde. Toto je realistický text. Nebo tak chce ten text působit na lidi. Text Lektorky působí dokonce opravdu dojmem, že umím podobné knihy „sekat jako cvičky“. Neumím! DR. No mi věří nemístně. Přehnaně. Vkládá do mě marní naděje. Já sám si totiž nevěřím. Věřit si nejspíš není jen věc vůle. Je to věc povahy. Nevěřím, že mám na to, abych ještě napsal dalších 20 knih. Chybí mi například dostatečná motivace. Vojtěch Němec se, myslím, kdysi ptal: „Jde pojmout úmysl tvořit?“ A odpověděl: „Ne.“ Přesto jsou autoři, kteří „pojmou úmysl tvořit“ a silou vůle a mysli napíší knihu. Lektorka vznikla jinak. M. Jiroušek mě pozval na cyklus přednášek, tam jsem se minulou zimu pracovně setkával s paní X. Zamiloval jsem se (jak to jinak říct), nebyl schopen jí to říct kvůli stálé přítomnosti nějakých jiných lidí okolo (řekněme, že jsem tedy zbabělec). Co jsem říkal, převracel jsem v humor, takže to nebylo bráno vážně. Ani jsem ale nevěřil, že bych byl akceptován vážný. Propadal jsem se do zoufalství, nenapadalo mě, komu se vypovídat. žiji teď fakticky jen s matkou. Vše jsem zaznamenal ne z plezíru, ale abych se osvobodil z toho, že na citově silné události musím stále myslet. Kolem dokola jsem text přepisoval, protože jsem toužil znovu prožívat ty chvíle. Aspoň. Vztah v realitě nepokračoval i mou vinou. V žádné své knize nezdůrazňuji značný věkový rozdíl mezi hrdinou a jeho „múzou“. Proto působí platoničnost trochu divně. Ale je logická. Starý člověk nevidí púroblém, mladý nemá na starého pomyšlení. S výjimkami. V reálném vztahu se nic nedělo, tak mmi došel materiál pro další kapitoly. Ale napadlo mě řešení. Popsal jsem, jak to vše mohlo dopadnout. Ne ideálně, ale lépe. Celek byl stále krátký. Vložil jsem do středu knihy tedy Sněžnou pohádku. Je to hrdinova představa toho, jaké měla žena z galerie dětství. Knihu bylo třeba vydat, jen rukopis je múze vždy málo. Když se nad tím zamyslíme, je to vlastně divné. Kdybych žil v Praze, nabídl bych rukopis nakladatelství tam. Bydlím u Plzně, v Plzni asi je jen NAVA. A jsou 2 talenty. 1. Knihu únosně napsat. 2. Knihu udat. Jen druhá věc je záležitost sociální komunikace. Jsem asociál, i když to s vydáním energie v pravých chvílích maskuji. Asociál těžko navazuje kontakty. S nakladateli ještě hůř. Chodí proto cestou nejmenšího odporu. A to byla NAVA. S NAVou jsem ostatně spokojen. Ale ne se způsobem distribuce knihy. Zde nakladatel šetří, nebo zatím. Knihu si tudíž lze objednat, ne ale přes Kosmas. Je to nedostatek.

  • anonym:

    Pane Fencle, vykašlete se na něj, nesahá Vám ani po špínu za nehty. Mějte se hezky

    • šáš:

      Jak to říkala Anička Dajdou? Je to váš názor a je to špatný názor…

    • Vladimír Novotný:

      To je nádhera! Ivo, přiznávám, nesahám Ti ani po špínu za nehty a nikdy jsem Ti ani na ni nesahal, ale to jsem netušil, že máš špínu za nehty! To se dá napravit. Když si jí ale zbavíš, kam až Ti budu moci sahat? Ti anonymové to nemají domyšlené.

přidat komentář

kniha týdne

kovarova_padesatky

kalendář

«září 2017»
PÚSČPSN
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

dívka týdne

divka_tydne_291

komentáře

  • Vladimír Novotný { Milý Roberte, děkuji a na knížku z Tvých rukou se velice těším. Jenže mně šlo... } – 10. 12. 15:18
  • Robert Janda { Jenom stručná reakce a upřesnění. Tento menší výbor z díla Zdeňka Barborky jsem připravil dle... } – 04. 12. 12:15
  • Vladimír Novotný { Nu, co k tomu říci? Dílem přiznat, že ta chytračka-hlupačka jsem já: měl jsem si... } – 30. 11. 16:05
  • Ivo Fencl { Článek nechtěl mít charakter reportáže, byť to neavizuje "polopatě". Ani takový charakter mít nemohl. Literární... } – 29. 11. 11:04

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody