opuštěná místa

do vydání Plže

dny
1
4
hodiny
2
0
minuty
2
3
sekundy
0
0

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Z neveselé přítomnosti, kdy lidé stále méně čtou až nečtou vůbec, se přenesme do malých kulturních a literárních oáz, působících v minulosti i v současnosti – a k nim patří i spolky či společnosti, založené k uctění klasiků české literatury. Před časem jsme na Literárním Západu referovali o činnosti převážně brněnské Společnosti Jiřího Mahena a o zpravodaji s názvem Milíř, který daná Společnost vydává. Vznikla v roce 1993 a nyní prožívá příslovečná léta „tučná“. Svědčí o tom i nejnovější, již devatenáctý Milíř. Nepíše se v něm jen o Mahenovi, ale také o jeho generačních souputnících a vrstevnících. V čele Společnosti stojí významný bohemista Jiří Poláček a jemu vděčíme i za jedno nemálo pikantní upozornění. V brněnském parku poblíž Janáčkova divadla se sice již od roku 1976 tyčí socha Jiřího Mahena, není však na ní žádný nápis, tudíž mnozí kolemjdoucí, obzvláště ti mladší, nemají sebemenší tušení, o koho může jít. Pokud vůbec vědí, kdo byl Mahen. Snad bude letos zjednána náprava.

Ještě větší či rozhodně nikoli menší uznání si zaslouží jiná kulturní instituce podobného ražení, která byla „počata“, řečeno s nadsázkou, v červnu 1946, kdy se ve východočeských Malých Svatoňovicích za účasti prezidenta republiky Edvarda Beneše konaly Národní oslavy bratří Čapků jako hold těmto dvěma velkým umělcům. Vskutku, uplynulo devět měsíců a v březnu 1947 se již uskutečnila „ustavující valná schůze“ nově založené Společnosti bratří Čapků. Schůze proběhla ve výstavní síni Topičova salonu v Praze na Národní třídě a prvním předsedou Společnosti se kupodivu nestal žádný spisovatel, nýbrž známý výtvarník Václav Rabas. Zvláště v letech padesátých měla Společnost velice namále, hrozilo jí zrušení nebo rozpuštění, musela se v úzkých prohlásit za badatelský kabinet, vše ale – zásluhou obětavých čapkologů a čapkofilů – zdárně přečkala a po roce 1989 se o to intenzivněji věnuje odkazu bratří Čapků. V březnu 2017 důstojně oslavila sedmdesáté výročí svého založení.

Nutno s uznáním konstatovat, že aktivity Společnosti (též: SBČ) jsou opravdu obšírné. Zvlášť je však záhodno vyzdvihnout její až výjimečné či mimořádné zásluhy publikační a v prvé řadě vydávání čapkovských periodik. Je to skoro k nevíře, co všechno neúnavní čapkoznalci každý rok vyprodukují! Především čtyřikrát ročně vycházejí Zprávy Společnosti bratří Čapků, které mají v nejnovějším čísle i znamenitou Literární přílohu a jejich cyklostylové počátky jsou dávno zapomenuty. Každoročně je vydáván odborný sborník Zpravodaj a příležitostný tisk Documenta Čapkiana, v němž obvykle nalezneme neznámé a zajímavé informace z čapkovského světa včera i dnes. Pokud má Společnost kulaté výročí, dojde (počínaje čtyřicátým rokem od vzniku SBČ) na vydání jakési desetileté „ročenky“ s názvem Acta Čapkiana, tudíž k 70. výročí založení byla připravena Acta Čapkiana IV. Obsahuje rovněž rekapitulaci kdečeho, na čem se Společnost podílela a co případně i sama iniciovala, je tu kupříkladu přehled čapkovských pomníků, bust a pamětních desek v českých zemích, výčet zájezdů pořádaných SBČ, seznam laureátů Ceny Karla Čapka nebo pamětní medaile Karla Čapka. Mimochodem: k vyhlášení Ceny (nebo medaile) Josefa Čapka, staršího z bratrů, prozatím nedošlo. Ocenit můžeme i aktuální doplňky k čapkovské bibliografii.

Co také stojí za zmínku: z dvaašedesáti zakládajících členů SBČ jsou čtyři stále ještě mezi námi, byť ve věku mnohem více než kmetském. Po roce 1948 zájemců žel ubývalo a tehdejší úřady počítaly se „samovolným zánikem“ této instituce. Naopak nejvíc členů měla Společnost v roce 1992, což je pochopitelné: díky polistopadovému přílivu členská základna vzrostla na 1548 členů. Podle údajů obsažených v Acta Čapkiana IV. teď Společnost bratří Čapků má 579 členů, z toho je 248 mimopražských. Schválně: jsou mezi nimi i plzeňští čapkofilové a čapkologové? Měli by být…


komentáře k „Čapkofilové a čapkologové“

  • Ivo Fencl:

    Plzeňským členem a nyní předsedou je samozřejmě Pavel Vespalec.

  • V. Novotný:

    Tak to jsi mě nachytal, Ivo! Plzeňské advokátní kanceláře samozřejmě neznám a P. Vespalce jsem si spojoval s Karlovarskem. Ale já stejně myslel spíš na lidi z humanitních oborů. Dík za upozornění.

  • Pavel Vespalec:

    Jsem překvapen, že Literární západ informuje o Společnosti bratří Čapků, která si v minulém roce (2017) skutečně připomínala 70 let svého (nepřetržitého) trvání a také o tom byla v SVK od 9.11. do 5.12.2017 velká výstava s množstvím unikátních dokumentů.
    Jsem rád za váš zájem a snad někdy o Čapcích více. Je přece „osmičkový“ rok, ve kterém si budeme připomínat 80. výročí od smrti Karla Čapka a 50. výročí od smrti Olgy Scheinpflugové.
    Pavel Vespalec, předseda SBČ
    P.S. Moc prosím, pokud byste v souvislosti s bratry Čapkovými psali, pošlete prosím text na moji e-mailovou adresu, ať mohu své členy informovat, jaký je v Literárním západě o Čapky zájem. Díky

přidat komentář

kniha týdne

slovnik-pl-cz

kalendář

«leden 2018»
PÚSČPSN
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031EC

dívka týdne

divka_tydne_294

komentáře

  • Pavel Vespalec { Jsem překvapen, že Literární západ informuje o Společnosti bratří Čapků, která si v minulém roce... } – 15. 02. 10:46
  • V. Novotný { Tak to jsi mě nachytal, Ivo! Plzeňské advokátní kanceláře samozřejmě neznám a P. Vespalce jsem... } – 27. 01. 11:51
  • Jakub Fišer { Já taky. } – 22. 01. 6:01
  • Ivo Fencl { Plzeňským členem a nyní předsedou je samozřejmě Pavel Vespalec. } – 21. 01. 18:48

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody