literární západ

V Plzni od října 2002 vychází literární měsíčník PLŽ – Plzeňský literární život. Mnozí ho (snad) ku prospěchu svému čtou, mnozí jiní snad ku neprospěchu svému nikoli, což zaráží zejména u těch, u koho by se to předpokládalo jako naprostá samozřejmost. V některých případech, snad ojedinělých, to vede ke zjevné a přímo otrlé a ošemetné intelektuální nedostatečnosti. Plž je však klasické regionální literární periodikum, zatímco v jiných regionech sice podobná periodika nemají, vycházejí tam však periodika všestrannějšího kulturního zaměření. Namátkou ostravský čtvrtletník Protimluv, který už také oslavil deset let své existence. Pokusme se však o sondu směrem na jih od Protimluvu, totiž do středomoravských končin (nikoli do Olomouce), a tam zvažme a posuďme, jaký prostor tam má či může mít literatura a v jakých podmínkách tam přichází na svět. Tam: ve Zlíně.

Kdo nepodlehne pokušení a nestráví celý den v otrokovické přinádražní retrohospůdce U Mašinky, za pár minut doputuje do Zlína. Podnikatelé nejrůznějšího druhu prý už všechny městské památky po Baťovi láskyplně a ziskuchtivě vybrakovali, co tudíž, jaký prostor zbývá pro kulturu a kulturymilovný lid? Jistěže ještě to i ono, především však kulturněhistorický a především výtvarný časopis, který vychází již od roku 1993 (je tedy o celých devět let starší než Plž!) a který se nazývá Prostor Zlín. Má i tematický podtitul, podle něhož jsou ohnisky jeho zájmu Výtvarné umění – Architektura – Historie – Poesie. Ano, poesie se „s“, nikoli se „z“. Jednotlivé časopisecké rubriky tomuto vymezení stoprocentně neodpovídají, jsou v něm rovněž jiné, zřejmě novějšího data, kupříkladu Design. Historii je zřejmě věnována rubrika Z archivu: zrovna ta má skoro pokaždé vysloveně literární obsah a v souladu se svým pojmenováním je nejednou nemálo unikátní.

Především je zapotřebí konstatovat, že vydavatelem Prostoru Zlín (který po roce 2000 radikálně změnil svůj rozsah i vizáž a vychází od roku 2003 čtvrtletně) je Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Šéfredaktorem je Ludvík Ševeček, plzeňské literáty by mělo zajímat, že “redaktorem poesie a literatury“ je výrazný středogenerační básník Pavel Petr. S nadsázkou možno říci, že v jeho případě jde též o věrného, nikoli však pohříchu všemocného strážce odkazu Jiřího Kuběny, bohužel již zesnulé osobnosti nejenom moravské poezie. Pardon: poesie. V redakční radě další literáti nefigurují, ovšem stejně jako ve Zlíně neznají tvůrce plzeňské, v Plzni, kletě, neznají tvůrce zlínské. Ač se Zlín zaskvěl mnoha pozoruhodnými (tuzemskými i cizozemskými) tituly z nakladatelství Kniha Zlín… Ostatně: výstavy pořádané v tamější Krajské galerii jsou objevné a hodnotné a těch s literární tematikou je zapotřebí si považovat mnohonásobně. Dokonce se těší mimořádnému zájmu veřejnosti, netoliko té místní! Pod kuratelou Krajské galerie se také ve výstavních prostorách pořádají literární čtení: namátkou loni v listopadu Miloslav Topinka interpretoval dílo Jiřího Koláře. Nějaké táčky s Obcí spisovatelů jistěže nepřipadají v úvahu. Ještě k literatuře: v posledních letech se v časopise představily například tyto nesporné básnické persony: v abecedním pořadí Jiří Daníček, Jiří Gold, Milan Ohnisko, Antonín Přidal, Pavel Rejchrt, Stanislav Vávra a Jindřich Zogata. A jiní už předtím.

Leč z výšin do nížin: Čtvrtletník Prostor Zlín vychází dlouhá léta za finanční podpory Zlínského kraje, Ministerstva kultury ČR a Statutárního města Zlín, samozřejmě i v rámci rozpočtu zmíněné Galerie. Vzhledem k obsáhlé výtvarné části je příprava a výroba jednotlivých čísel zjevně nemálo nákladná, nicméně ve Zlíně se na to najdou prostředky. Nezáviďme jim v Plzni, přejme jim to! Díky tomu na březích řeky Dřevnice přichází na svět po všech stránkách kulturní časopis. Ve Zlíně dostává prostor.