opuštěná místa

do vydání Plže

dny
1
4
hodiny
1
9
minuty
3
0
sekundy
5
9

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Na první pohled by se nezasvěcencům mohlo zdát, že západočeskému literárnímu měsíčníku Plž (neboli Plzeňskému literárnímu životu) zaklinkal nebo zaklinká umíráček, nic takového se však neděje: časopis bude i po Novém roce utěšeně vycházet dál v nezměněné periodicitě. Protože však nic netrvá věčně, k jedné možná nápadné, možná zcela nenápadné změně od lednového čísla dojde. V Plži už nebude figurovat a nebude ho mít pod kuratelou dosavadní šéfredaktor (nejen od roku 2002 dojíždějící, tudíž víceméně bludný až potulný), který, ač Neplzeňan, měl časopis v péči plných šestnáct let. Dokonce šestnáct a čtvrt roku. Co všechno se za toto období stalo, ať dobré nebo nepříliš dobré, nedá se odestát, nelze ale vyloučit, že byli vůči Plži o poznání laskavější v jiných českých metropolích než právě v oficiální Plzni. Jenže budoucnost je emblematicky průzračná a příznačná: nyní začne plzeňský literární časopis přicházet na svět toliko zásluhou Plzeňanů a v prvé řadě Plzeňanek.

Bude lepší, nebo horší? Bude zajímavější, nebo naopak? Nuže, pivo se pije a řeči se vedou, a to tuze všelijaké. Nedávno se jedna nikoli nejmladší literátka nechala velice razantně slyšet, že svého času byl Plž vynikající (to když tam publikovala), zatímco nyní prý nestojí za nic (to když už v něm nepublikuje). A důvod či příčina? Že v něm své příspěvky uveřejňují stále stejní autoři. Což je pravda pravdoucí, kde však vzít ony „nestejné“? Mezi nebožtíky nebo mezi nepsavci? Jako kdyby v Plži nebyla kmenová rubrika Mladý Západ, v níž se objevovala úplně nová autorská jména, jako kdyby v Plži nějaký čas nekvetla rubrika Navštívenka (a jiné), v níž se publikovaly příspěvky autorů nezápadočeských, a to jak renomovaných, tak doposud méně známých. Arci, kde chce Plže bít, klacek či kyj si vždy najde.

Řeknete si: je to jen názor. Ovšem názor má být podložen nějakým poznáním, nikoli humpoláckým plácáním od boku. Pokud tudíž Plž dle mínky oné holčiny vskutku nestojí za nic, potom je to z její strany neomalené plivnutí do tváře – bez nároku na úplnost příkladů a zůstaneme-li jen u nynějšího ročníku – Karle Erbové, Květě Monhartové, Jitce Prokšové nebo Vladimíře Brčákové. Nebo Janu Jelínkovi, Milanu Čechurovi, Ivu Huclovi, Davidu Brabcovi a mnoha dalším. Že letos v Plži debutovalo jen několik autorů? Ano, copak ale jde o časopis pro mladou a mladší literaturu? Ten měl v Plzni začít vycházet už dávno, dámičkovské řečičky u kávičky tu nic nepomohou. Za texty osobností jako opět namátkou Patrik Linhart nebo Jitka N. Srbová by byly kdejaké časopisy vděčny, pouze u naší nejmenované plzeňské milostslečinky či milostpaničky by nepochodily: bezstarostně se jí práší od pusy.

Od Nového roku Plž o pár stránek zeštíhlí. Kdo bude chtít srovnávat, určitě rozpozná, jak se říkává, deset malých nebo velkých rozdílů mezi novými čísly a čísly z roku 2018 a dřívějšími. Nemýlíme-li se, v těch nejnovějších prozatím na žádné nové jméno nedojde (některá už jsou k dispozici už od podzimních měsíců), nejspíše až o něco později, leč Plž opravdu není tribunou nezavedené západočeské literatury. Také u textů debutantů (případně na tzv. nepravé debuty) postupně přijde jejich čas. O to víc je zapotřebí zdůraznit něco jiného: nechť je západočeský literární všehomírek náramně vděčen za „stále stejné“ autory, za to, že jsou na světě a že mají pořád vitální vůli do časopisu přispívat. Což pohříchu neplatí pro všechny bez výjimky.

A co šéfredaktor? Přesněji řečeno ex-šéfredaktor? Na toho bychom úplně zapomněli. Ten odchází z kolbiště s poděkováním svým dlouholetým spolubojovníkům, zejména Janě Horákové a Miloslavu Kristovi. Díky jim bude Plž existovat i nadále – takříkajíc po Plži.


komentáře k „Plž po Plži?“

  • Milan Čechura:

    Šestnáct a čtvrt (rozjímání)

    Po přečtení tohoto článku mně naskočila úplně jako první matematická myšlenka, která se po chvíli změnila v konkrétní ukazatel, potvrzený samotným dr.No.
    16 a čtvrt roku. Tak dlouho vycházel pod jeho šéfredaktorováním PLŽ neboli Plzeňský literární život. Jelikož jsem líný odečítat a už to vidím, jak bez chyby určuji přesný výsledek příkladu 2018 minus 16 a čtvrt roku rovná se…, využil jsem toho, že vlastním všechny dosavadní výtisky PLŽE. Otevřel jsem krabici a vyňal číslo první. Bylo z října 2002.
    Panebože, to to uteklo. V té době mi ještě nebylo ani třiapadesát a povalující se vajíčka teprve čekala na oplodnění mými spisovatelskými spermiemi. To ovšem není až tak zajímavé. Zajímavější je, co se událo pouhé dva měsíce předtím. Pamatujete si ještě? Co? Nevíte?
    V srpnu 2002 spláchla Plzeň, jakožto i část naší země povodeň. Není vám jasné, jakou to má souvislost? V rámci svého rozjímání vám ji prozradím. Vždycky, když se stane nějaký průser, jsou lidé po nějakou dobu na sebe hodnější. To samé zcela určitě potkalo i vedení města Plzně, které na časově vhodně zaslanou žádost o podporu nového literárního periodika zareagovalo kladně. Takže název PLŽ by se dal klidně rozšifrovat jako Povodňový literární život.
    Ona to tedy hned od začátku byla povodeň, o tom žádná. Povodeň literární. K jejímu propuknutí přispívaly potůčky začátečníků, říčky mírně pokročilých, řeky zavedených, ale kupodivu i veletoky mistrů slova.
    O její průběh se starala redakční rada pod vedením Vladimíra Novotného. A je hlavně jejich zásluhou, že ta písemná vláha oživovala stránky PLŽE a to i v dobách sucha. Jestliže, dle mé nikterak nepodložené teorie, měla na vznik PLŽE vliv povodeň, na jeho další fungování už měli vliv pouze lidé. Jak autoři, tak redakce.
    Vždycky jsem si považoval toho, když se V PLŽI objevil nějaký můj příspěvek. Chtěl bych mu za to poděkovat a protože se v článku, na nějž reaguji, mluví kromě jiného i o odcházení šéfredaktorově, chtěl bych poděkovat konkrétně a především jemu.
    Vladimíre, díky, a doufám, že to tvé povodňové dítě bude ještě dlouho dělat radost všem, kteří se zajímají o literární život v Plzni a nejen v ní.

    Milan Čechura

  • Milan Čechura:

    Tak jsem se při tom psaní „rozpumprlíkoval“, že se mně ve třetím odstavci od konce nějak rozmnožily opakované zápory. Pardon. Vše ostatní je ovšem O.K.


  • Milý Milane,

    setřel jsem si dojatou kritickou slzu, díky za Tvé řádky, jenže. Jenže ses nepodíval dosti bedlivě. Na vydávání prvních čísel Plže nemá sebemenší zásluhu nějaké pakulturní vedení města Plzně. Ani náhodou! Později, pravda, někdy i pomohlo a díky za to, často se však na Plže jeho oudové zvysoka vykašlali! Naco kultůůůra, že. Raději nevědět, kdo všechno ve vedení v různých časech dřepěl za či přes kultůůůru. Leč k věci: pomineme-li veleobětavou Janu Horákovou aj., Plž zsčal vycházet jedině díky vstřícnému gestu Hany Gerzanicové, jak se také lze v prvních číslech časopisu řádně dočíst. Ta si zaslouží úctu, kdepak vedení Plzně! Dlouhá léta pak drželo Plže nad vodou Ministerstvo kultury ČR.

    Filosoficky vzato však Tvá úvaha o povodni je místě. Vždyť došlo k tomu, že zhruba z pěti stovek normálních lidí se stali autoři Plže!

    • Milan Čechura:

      Ano,

      jak jsem tak rozjímal a také, přiznám se, trochu (no, spíš více) fabuloval, vůbec mě nenapadlo a ani se mi nechtělo ověřit si, jak to bylo doopravdy. Jsem rád, že jsi to udělal za mě, milý Vladimíre. Takže dodatečně děkuji paní Gerzanicové a Ministerstvu kultury za to, že se zasloužili o Plže.
      To, že jsem se zmýlil ve faktech, mně však nijak nebrání v tom, abych ještě jednou smekl klobouk před tebou, Janou Horákovou, Helenou Šlesingerovou a všemi dalšími, kteří se o Plže starali a doufejme, že i v budoucnu starat budou.

přidat komentář

kniha týdne

lipar_komponent

kalendář

«prosinec 2018»
PÚSČPSN
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31EC

dívka týdne

divka_tydne_296

komentáře

  • Ivo Fencl { Ano, Věře Saudkové to náleží, ale například při čtení knih Reinera Stacha o samotném Kafkovi... } – 19. 03. 9:30
  • Ivo Fencl { Škoda! Kéž se M. Šanda po oddechu projektu znova s někým chopí. Ten někdo zrovna... } – 13. 01. 16:28
  • šáš { Za mě zatím nejlepší díl. Jen dvě věci vytknu: poručík Vondráček měl nějak málo prostoru... } – 06. 01. 21:25
  • Milan Čechura { Ano, jak jsem tak rozjímal a také, přiznám se, trochu (no, spíš více) fabuloval, vůbec... } – 31. 12. 9:19

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody