opuštěná místa

do vydání Plže

dny
1
9
hodiny
1
7
minuty
0
3
sekundy
4
6

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



O Franzu Kafkovi napořád vycházejí beletristická díla i odborné publikace, zabývá se jím také naše literární bohemistika stejně jako málo známý filologický obor nazývaný germanoslavica. Vícero pojednání se věnuje i Kafkově rodokmenu, jeho příbuzným a sourozencům. Zejména spisovatelově sestře Ottle. Pohříchu stranou literárního i vědeckého zájmu dlouho zůstávala skutečnost, že mezi námi dlely (v Londýně a v Praze) též dvě Kafkovy vlastní neteře. O té pražské, totiž o redaktorce a překladatelce Věře Saudkové, manželce věhlasného shakespearologa Erika A. Saudka, nyní pod názvem Celej Franz! napsala životopisnou prózu česká literátka donedávna žijící v Bretani, totiž Marta Davouze. Delší čas známá i jako kulturní činitelka Marta Železná.

Věra Saudková si podobný knižní hold nepochybně zaslouží a lze pouze litovat, že se ho nedožila: skonala v srpnu 2015 v úctyhodném věku čtyřiadevadesáti let. V jejím životě docházelo i na hojné světlé stránky, zdá se však, že ty stinné převažovaly a nebyly pouze stinné, leč tragické. Druhou světovou válku přežila, ale přišla skoro o všechno příbuzenstvo včetně maminky Ottly: holokaust vraždil a vraždil. Předčasně jí zahynul manžel, stejně jako dva její synové. Tato zkušená redaktorka (pracovala v Lidových novinách a později v redakci beletrie Nakladatelství Svoboda), která si nikdy nepřála být „jen“ Kafkovou neteří, dožívala téměř slepá, posléze i nepohyblivá. Vždy však patřila k tzv. kulturní elitě naší země.

Marta Davouze toto závažné životopisné svědectví (zřejmě i vzhledem ke svému zdravotnímu stavu) spíše načrtla a sestavila je z „živých obrazů“, z rodinných a společenských výjevů, v nichž povídají či posedávají kdysi známé (snad i doposud) osobnosti, ale i právem zapomínané „neosobnosti“. Výčet by byl příliš dlouhý a pokaždé jde jen o epizody, aspoň takto však ze zapomnění vystupují návštěvníci proslulé kavárny Slávie, účastníci liblické konference o Kafkovi či například americký spisovatel Philip Roth při pobytu v Praze. Nebo také Toyen, Jiří Weil, Kurt Krolop a další. Parafrázujme klasiky: Věra Saudková neprožila šťastný život, nicméně občas bývala i šťastnou ženou. Baže, celej Franz.


jeden komentář k „Nejen Kafkova neteř“

  • Ivo Fencl:

    Ano, Věře Saudkové to náleží, ale například při čtení knih Reinera Stacha o samotném Kafkovi (například Roky rozhodování, Argo 2017) si mnohý zaujatý čtenář může náhle i nenáhle položit otázku, zda by neměl raději číst Kafku (a nechat se zaujmout spíš Franzem Kafkou) a jestli už celého Kafku přečetl. A otázku: Je snad Kafkův život i s veškerými interesantní detaily zajímavější? Smysluplnější? Ano, snad všechny ty detaily měly vliv na dílo, i kdyby sebemenší, tak tedy měly a ani nikdo netvrdí, že přitom jsou „víc“. Jsou určitě méně. Jsou hodny zájmu, ale byla by chyba vykládat Kafku pouze z nich, a přínosnější možná bude srovnávat Kafkova díla s díly podobnými a vzniklými před ním i po něm. Třeba bude podobná rovina podstatnější než různé intimity.
    Souhlasím ale s tím, že například Kafkův vztah k Felici Bauerová souvisel se vznikem povídek Ortel a Proměna a že podobně „obří“ biografie je obdivuhodná.

přidat komentář

kniha týdne

boldan_knihtisk

dívka týdne

divka_tydne_298

komentáře

  • Milan Šedivý { No sláva na nebesích, konečně jste to akceptoval. Však jsem vás již dříve, když jste... } – 17. 08. 23:26
  • Milan Šedivý { Z téhle odeonské edice jsem četl 86 titulů, ale Sosnora mi ještě hříšně nepadnul do... } – 03. 08. 8:40
  • šáš { Předplatné lze pořídit ZDE + v článku je zmiňován email, tam by se Vás (jí)... } – 31. 07. 21:47
  • Marešová { moje kamarádka má zájem si Babylon objednat a zaplat předplatné. ale nemá počítač. Jak na... } – 30. 07. 19:26

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody