opuštěná místa

do vydání Plže

dny
0
-9
hodiny
0
-9
minuty
-3
-1
sekundy
-5
-4

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Ozdobou druhého únorového čísla Tvaru je rozhovor s chilským prozaikem Jorgem Zúňigou Pavlovem, od roku 1988 žijícím v českých končinách. Totiž: chilský literát to dozajista je, jenže – což nikdy nepřekvapí – s německými a chorvatskými kořeny. A v českých zemích je dlouhodobě usazený coby latinskoamerický exulant, v současnosti i spolumajitel jedné pražské restaurace. Především ale člověk, který českou kulturu (o to víc literární kulturu) nahlíží „odjinud“, přičemž ji dobře zná – a může být vůči ní stejnou měrou obdivný jako kritický. Proto jeho názory mohou zaujmout.

Jako student zažil Zúňiga v našem hlavním městě i listopad 1989 a z odstupu času konstatuje, že šlo o „neuvěřitelný svět“, že „porevoluční Praha byla skvělá“ a že začátek devadesátých let, „to byla úžasná svoboda“. Jenže „s příchodem Klause a Zemana je tento národ intelektuálně úplně jinde“. Rozuměj národ český. Bodejť. A literatura? Spisovatel má za to, že je tu „spousta spisovatelů, kteří potřebují fungovat tržně. Je tam jen obrovské, nesnesitelné ego a ti autoři se snaží být prodaní, čtení, takže vytvářejí průměrné dílo, přijatelné pro masu lidí. – Nechápu třeba strategii nakladatelství Host, který vydává s.ačky, a ty se tváří jako dobré věci. Zapomínáme, že literatura má být umění a tedy svým způsobem menšinová záležitost, nikoli konzumní.“

Zajímavý je i autorův pohled na českou poezii. Není divu, že má nejblíže dílem ke svým vrstevníkům, dílem k poetům více či méně podobného směřování. Proto za velkého autora pokládá Petra Hrušku, oceňuje také Petra Borkovce a některé texty Adama Borziče, básníka s chorvatskými kořeny, označuje přímo za úchvatné. Tento trojlístek rozhojňuje ještě o Josefa Straku. Prý se v jeho básnických pasážích zpočátku příliš neorientoval, byly mu však blízké svým zaměřením na vykořeněnost lidského jedince. A co sám Zúňiga hlásá a hájí? Zejména literární tvorbu oproštěnou od nacionalismu, od konkrétního kulturního prostoru, kupříkladu i od regionu. V tomto přístupu k literatuře spatřuje mnohem větší a tolik potřebnou univerzálnost. Kéž by se jí víc dočkával i v Čechách.


Leave a Reply

kniha týdne

sojka_sesuv
January 2020
púsčpsn
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
  
< pro úno >

dívka týdne

divka_tydne_38_0

komentáře

  • Jan Sojka { Vladimíre, když už to řešíme takto, budiž tedy... Nevím, kde jsi přišel k tomu, že... } – 17. 12. 9:54
  • Vladimír Novotný { Milý H. Sojko, Ty ses ale rozpálil! Nejmenoval jsem, neboť problém je v obecné rovině,... } – 16. 12. 14:29
  • sojka jan { Vladimíre! Ty sice nejmenuješ, ale já tyhle hry na schovávanou absolutně neuznávám. Takže: ten "neumětel",... } – 09. 12. 18:42
  • šáš { Ani si netipnete? Já si totiž neskromně myslím, že vím. } – 23. 10. 17:45

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody