literární západ

Málokterý současný středogenerační básník má u početných kritiků, neméně početných básníků, leč i ubývajících čtenářů tak úctyhodné renomé jako ostravský Petr Hruška. Též badatel adorující Karla Šiktance. Zdaleka nejde pouze o autorovo laureátství Státní ceny za literaturu: tu před několika lety obdržel za vůčihledě nevýraznou sbírku od jednoho z nejvíce politicky nekvalifikovaných ministrů. Předtím napsal knížky zdařilejší a právě s přihlédnutím k nim si poeta renomovaný státní vavřín nepochybně zasloužil. Srovnávat jednotlivé laureáty je ovšem náramně ošidné: jednou zmíněnou cenu získal Petr Hruška, podruhé kupříkladu Petr Král: má však smysl mudrovat, kdo z nich je „lepší“, zvláště když kráčí o dva tvůrce reprezentující jinou básnickou generaci, jinou básnickou poetiku, jinou básnickou filosofii? Nedovedeme si namátkou vůbec představit, že by takový estétský gurmán literární a zvláště poetické kultury jako Petr Král přijal předsednictví v ministerské porotě a pak v ní prováděl učiněné psí kusy, až nakonec státní cena nebyla vůbec udělena. Namoutě: ty časy, ty mravy.

Hruška má natolik příznivou pověst, že i v akademické příručce, kde měl ve své „režii“ kapitoly o nové poezii, se mu věnovala samostatná kapitola, ač na mnoho osobitých básníků došlo jen v chaotickém výčtu. Může se stát a také se i stalo. Co se ale přihodilo: jak to bývá, i mistr se někdy utne (nikoli tesař, leč poeta). Pověst činí zázraky, pročež i na novou autorovu sbírku Nevlastní (Argo) vyjdou servilní recenze a všude se bude mluvit jen o Hruškovi, což však pohlédnout pravdě do tváře? Chvalozpěvy nechvalozpěvy, sbírka je podle našeho názoru natolik nehruškovská (přes závažné téma a postulát psychologického civilismu), až se nechce věřit, že ji napsal autor tak velkého básnického umu jako Petr Hruška. On sám si to přizná jen stěží a v jeho okolí se bude dlouho učeně i neučeně tlachat o uhrančivém ponoru a podobně. Láry fáry. Vskutku jde o „nevlastní“ poezii! Tragédie to není: básník už vydal lepší knížky, doufejme, že ani ta příští nebude horší. Leč opravdu není všechno zlato, co se třpytí.