literární západ

Devadesáté narozeniny Milana Kundery v domácích či domáckých médiích odezněly víceméně s dostatečnou důstojností: osobních útoků na našeho (nyní již francouzského čili delší čas francouzsky píšícího) ve světě nejznámějšího spisovatele vůčihledě ubylo. Odedávna platí, že myšlením malí udavači rádi svalují vinu na jiné, zejména slovutné osoby. I když se tentokrát o poznání víc referovalo o Kunderově literárním díle, pořád se do popředí dostávaly problémy neliterární nebo zcela mimoliterární: kupříkladu jak spisovatele sledovala StB a snažila se ho všemi prostředky vypudit ze země a odebrat mu občanství. Zvažovala se též jeho koncepce kultury a dějin střední Evropy a podobně. Že by v Čechách k autorovým devadesátinám vyšla nějaká dosud nevydaná či nepřeložená kniha, to bohužel ani náhodou.

Též proto si zřejmě žádné české, moravské ni slezské knihkupectví nemohlo nebo si netrouflo to, co si v naprosté kulturní pohodě a v souladu s parametry středoevropské kultury dovolilo jedno velké knihkupectví ve středu Vídně, někdejší habsburské metropole Střední Evropy: umístit do centrální vitríny srdečnou gratulaci Milanu Kunderovi k narozeninám. Načež ještě celou výlohu zaplnilo spisovatelovými knihami – rozuměj překlady jeho prozaických děl do němčiny, přičemž bylo zjevné, že v mnoha případech jde o druhá či další vydání. A tak mohl tuzemský našinec „živě“ i na dálku se špatně zatajovanou závistí nebo s neskrývaným smutkem sledovat, co všechno mají Rakušané (v jiných vydáních i Němci a další německy mluvící národy) a nejen Rakušané tuze dávno přeloženo: především veškerou již francouzsky psanou Kunderovu tvorbu počínaje devadesátými lety minulého věku, také však několikero knižních souborů umělcovy literární a kulturněhistorické esejistiky. Zmíněná vídeňská vitrína tudíž představuje i výkladní skříň soudobé literární kultury. Co nabízíme místo jubilanta Kundery ve výlohách my?