literární západ

Do svátku Dušiček je sice ještě hodně daleko, proč si však v nynějším mimočasí s pietou i uznáním nepřipomenout některé životní mezníky týkající se nejstaršího pokolení českých spisovatelů? Shodou okolností na dva z nich upozornil liberecký knihovnický plus literární čtvrtletník Světlik (čili Svět libereckých knihoven), vycházející, jak patrno z mnoha beletristických podtitulů tohoto regionálního časopisu, poblíž temene Ještěda. Nuže:

Začněmež špatnou zprávou. Již v loňském roce vydechl naposledy básník a publicista Augustin Skýpala. Už je to nějaký ten pátek, leč jeho odchod ze života naše média pominula bez jakéhokoli zájmu: koneckonců není vyloučeno, že kolikrát nedostudovaní a ponejvíce nevzdělaní či nedovzdělaní redaktoři o něm nikdy neslyšeli. Tak to chodí! Augustin Skýpala se narodil na Valašskomeziříčsku, záhy se však usadil v Praze a přes třicet let pracoval v různých nakladatelstvích. Po roce 1969 byl perzekvován, nesměl být redakčně činný, a především měl zákaz publikovat. Jeho dílo, jak píše Milan Hrabal, není příliš rozsáhlé, navíc jeho pozdní tvorba je součástí nezveřejněného básníkova odkazu. Ano, odkazu, poněvadž Skýpala již není mezi námi, dožil se ale neuvěřitelných devadesáti sedmi a půl roku. Kdo jiný byl nejnestorovatějším nestorem české poezie než on? V akademickém slovnících však o tvůrci nenajdete ani zmínku, přičemž různé obskurní zjevy spisovatelské do nich pohříchu pronikly.

Druhá zpráva je ta dobrá, ačkoli i v tomto případě jde o autora, k němuž se akademičtí lexikografové indolentně postavili zády. S určitou nadsázkou lze říci, že žezlo nynějšího nestora české poezie přijal severočeský prozaik a dramatik  Ladislav Muška, zprvu vyučený sladovník a ostatně též operní zpěvák: celých osmatřicet let působil jako člen opery v Ústí nad Labem. Tento literát se loni na podzim dožil záviděníhodného životního jubilea, ergo mohl oslavit v kruhu přátel své devadesáté narozeniny. Třebaže je rodák ze Semil, na severu Čech dávno zdomácněl a nikoli náhodou hned v roce 1990 založil Severočeský klub spisovatelů. Bezmála třicet let (!) stojí nonstop v jeho čele jako volený předseda, což je v rámci české literární kultury neuvěřitelné. Stejně jako fakt, že slovníky o něm mlčí.