opuštěná místa

do vydání Plže

dny
0
-12
-1
hodiny
-1
-3
minuty
0
-7
sekundy
0
-2

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Na počátku bylo slovo ženy. Úspěšná spisovatelka Radka Denemarková, jejíž tvorba by si určitě zasloužila výraznější ocenění než minerálkově estrádní vavříny, se v jednom článku před delší dobou nechala slyšet, že „už nechci poslouchat Pavla Kohouta a jemu podobné. Vydávají své postoje za postoj generační a ve skutečnosti se na likvidaci své generace, svých souputníků a druhů krutě podíleli a nikdy se jim za jejich zničené životy a vyhnání neomluvili. /…/ Mě vždycky děsí, jaké množství talentovaných a vzdělaných lidí, kterým tihle spisovatelé – Kohoutem počínaje a Vaculíkem konče – nesahají ani po paty, zmizelo v nenávratnu.“

Uplynulo osm let, celých osm let, načež Pavel Kohout zareagoval. Jenže pouze na jednu, vstupní část spisovatelčiny filipiky. Konstatoval, že všechny jeho „memoáromány“ nejsou ničím jiným než jednou omluvou. A že není vůbec pravda, že odešel do rakouského exilu jedině kvůli tomu, že se tam žilo líp. Takto se brání a hájí a potom zvolí obratnou polemickou finesu: začne až do nebeských výšin vychvalovat nejnovější autorčin román Hodiny z olova. Nejprve ho sice poněkud skepticky označí za cihlu z papíru, která navíc „stojí majlant“ (což tuze dotčeně poznamenává jeden z nejmovitějších českých literátů všech dob), pak ale své označení až podezřele lichotně pozmění na „cihlu z magnetu“. Na závěr pak prohlásí, že by se kniha Denemarkové měla ucházet o Nobelovu cenu za literaturu. On, Pavel Kohout, by prý takovou petici či návrh ochotně spolusignoval. No vida!

O tom čtenáři věru nerozhodují. Kdo letos nebo v budoucích letech obdrží „Nobela“ za literaturu, na to Kohout nemá ani nebude mít sebemenší vliv a on to dobře ví. Také můžeme pochybovat o tom, zda to s chválou Hodin z olova myslí opravdu vážně, anebo jde všehovšudy o tzv. dobový trik. Důležité však je, že se žel ani slůvkem nevyjádřil k druhé, mnohem závažnější části autorčina staršího tvrzení. Dokonce ani nic nenamítal. Je totiž pravdou pravdoucí, že nejlepším knihám Radky Denemarkové nesahají nejlepší knihy Pavla Kohouta ani po paty. O Vaculíkových ani nemluvě. Oba tito přecenění kohouti, doufejme, dřív nebo později nenávratně zmizí z paměti literárního smetiště.


Leave a Reply

kniha týdne

sojka_regaly
duben 2021
púsčpsn
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
  
< bře kvě >

dívka týdne

divka_tydne_299

komentáře

  • Ivo Fencl { Čítám recenze od Františka Fuky na jeho stránkách, na chvíli mě napadlo, že by mohlo... }
  • Ivo Fencl { Poprosil jsem spisovatele Jana Koubka (autora výborného románu Matky), aby mi jeho partnerka Zuzanin dech... }
  • Cyril NAVRÁTIL { Jsem mladým začínajícím autorem a bývalým studentem FF UK a nyní (1.9.) začíná má crowdfundingová... }
  • kohoutek ze zlaté kuchyně { Líbí se mi váš styl psaní. Dobrá práce! }

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody