literární západ

Pokud někomu současná česká literatura a soudobý literární život takříkajíc leží v žaludku, pak je to Ondřej Horák, publicista Lidových novin. Ať píše o tom či onom, pokaždé se o našem písemnictví vyjadřuje nikoli s výhradami nebo řízně kriticky (pokud možno s patřičnou argumentací), nýbrž až se štítivým odporem. Zálibně opakuje, že o naši literaturu není ve světě skoro žádný zájem, poněvadž nebývá schopna nikoho v zahraničí zaujmout. Takové věty se říkávají v nadsázce a dalo by se s nimi polemizovat, do určité míry i souhlasit, o to bizarnější však bývá Horákova představa o životě českého literáta. V prvé řadě je to prý bytost zhýčkaná a znuděná. A co jsou tuzemští spisovatelé jako celek? Nuže, ze všeho nejvíc „břichaví breptové“. Kdyby jen to: je to všehovšudy „nudná verbež, smrdící obyčejností“. Jde-li o ženy a dívky, potom to jsou „dychtivě píšící naivky“. Koneckonců se podle Horáka vskutku není čemu divit, poněvadž, mudruje novinář, „Čechy jsou duchamorná králíkárna“.

Přičemž v každém jejím kotci, domýšlíme-li tuto představu, nejspíše panáčkuje jeden namyšlený a nahněvaný Ondřej Horák a s největší pravděpodobností možná i víc než ostatní básníci a prozaici „smrdí obyčejností“. Že by také v jeho případě šlo o „nudnou verbež“, to tvrdit nehodláme, takto neslitovní nebudeme. Možná by se všechno vyřešilo, kdybychom vycházeli z toho, že s největší pravděpodobností i Horák bude v prvé i v poslední řadě typický český „břichavý brepta“. Proč mu však česká literatura a čeští spisovatelé tolik lezou krkem? Poněvadž i on sám je její přirozenou, pohříchu nehodnotnou součástí, protože také on je český spisovatel, ačkoli se o autorových knihách referuje natolik nelichotivě, že to nemáme v úmyslu opakovat. Horák kokrhavě vykřikuje, že kdekterá zahraniční kniha prý těm českým „nastavuje zrcadlo“, z čehož dovozuje, že se mají číst ty cizozemské, nikoli tuzemské. Sám doma určitě zrcadlo nemá, aby do něho sebekriticky pohlédl a uvědomil si, čeho si žádá: aby se v žádném případě nečetly především jeho vlastní duchamorné spisky. On totiž Horák nejspíše bude dychtivě píšící naivka.