literární západ

Ať se bude ode dnešního rána dít cokoli, bude to naprosto mírumilovný den, i kdyby trakaře padaly. Jiné to bylo před uplynulým půlstoletím, když se režimní moc ČSSR pustila do boje o svou moc. Byla to nesrovnatelně větší eskalace hrubého násilí než o dvacet let později na Národní třídě.

Nemáme však v úmyslu opakovat obecně známá fakta a obecné známé pravdy, byť už asi nejsou obecně známé a známá. Hodláme připomenout situaci, jaká v srpnu 1969 panovala v literárně kulturním světě. Ještě stačilo vyjít pár titulů, které se záhy octly mezi zapovězenými, ediční plány už byly probírány vzteklou metlou, rozmetávalo se složení nakladatelských redakcí, vydání některých publikací bylo ohroženo i kvůli osobě překladatele nebo autora knižního komentáře. A časopisy? Sice dožívaly v podmínkách stále tužší cenzury (ale i větší autocenzury), po mnoha stránkách však takříkajíc mlely z posledního. Už nevycházel nonkonformní měsíčník Tvář ani svobodomyslné Sešity pro literaturu a diskusi. Kladivo udeřilo i na elitní revui Světová literatura. Jedno po druhém zanikala i nepříliš početná regionální literární periodika jako kupříkladu českobudějovický Arch nebo už předtím severočeský Dialog. Na uveřejňování Literárních novin, poté Literárních Listů a Listů nebylo pomyšlení: vždyť jim byla odňata nezbytná registrace.

A spisovatelé? Tehdejší Svaz čs. spisovatelů s liberálním vedením prožíval chvályhodné konvulze a vystupoval na obranu všeho, co se mělo hájit a mohlo hájit. Ale už od podzimu 1969 se zformovával nový, znormalizovaný Svaz čs. spisovatelů, který měl zpočátku pouhou hrstku členů (kolikrát téměř bezejmenných) a přes palubu odhodil překladatele, publicisty a jiné literárně činné osoby, spjaté s děním v období 1967 až 1969. O významných spisovatelích nemluvě. Předsedou tohoto zideologizovaného seskupení se stal prozaik Jan Kozák (kdo ho dnes zná?), zpočátku však v čele husákovského svazu měl stanout velký český básník Josef Kainar, jenž předčasně odešel na věčnost. Co říct při vzpomínce na tehdejší dobu jiného než: Pámbu s námi a zlý pryč!