Donedávna to ani náhodou nepřipadalo v úvahu a i náš legendární všeuměl Josef Váchal (žijící v letech 1884 až 1969), který uměl dokonale německy, by na to vůbec nepřipadl: že by totiž některé jeho literární dílo, až na výjimky vydávané v nepatrných nákladech, mohlo existovat také v německém přetlumočení. On sám se k tomu neměl a nikdo jiný také nikoli; nic na tom nezměnila ani umělcova posmrtná sláva, jíž se ovšem „těšil“ až rokem 1989 počínaje. Leč i překladatelské zázraky se dějí!

Poněvadž se opravdu dějí, došlo k nepomyslnému trhnutí oponou a nejznámější Váchalovo slovesné dílo, rozuměj jeho zčásti vážný, zčásti smrtelně nevážný, parodicky sepsaný Krvavý román (první vydání je z roku 1924) existuje od jara 2019 i v německém jazyce. Leč tento převod nevznikl ani nebyl vydán přímo v Německu, nýbrž v českých zemích a spatřil světlo světa pod názvem Der blutige Roman v rakousko-českém nakladatelství Kétos (podporovaném Ministerstvem kultury ČR). To založil převážně sice německy píšící, nicméně původem český klasický filolog Ondřej Cikán. Právě on Krvavý román nyní přeložil do němčiny, což je překladatelský výkon par excellence. Nebyla to však jediná překladatelská lahůdka z jeho pera: vždyť díky jemu máme v německém znění také Máchův Máj.
Tuzemská nakladatelství bohužel o vydání Krvavého románu v německém překladu neměla zájem. Stojí za to připomenout, že vídeňská edice obsahuje i další zajímavosti: kupříkladu bibliografické údaje o všech „krvácích“, které Josef Váchal uvádí v předmluvě k románu, dále pozoruhodný rozkres dějových linek autorova vyprávění – a posléze ještě unikátní stostránkový komentář. Proč unikátní? Protože ke Krvavému románu doposud žádný komentář neexistoval a běžná pojednání zůstávala u několika opakujících se poznámek. Prozraďme ještě, že Ondřej Cikán je spoluzakladatelem postsurrealistického sdružení Die Gruppe a že se považuje za „múzistu“. A oceňme, že jako básník a překladatel holduje „světu fialkovonných Múz“.