opuštěná místa

do vydání Plže

dny
2
0
hodiny
0
1
minuty
4
8
sekundy
4
0

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Nešlo sice o žádné narozeniny, stejně jako nepřicházelo v úvahu jiné životní jubileum, přesto se spisovatel a scenárista (zpočátku i violoncellista) Jan Kameníček (nar. 1955) letos dočkal daru nad dary. Renomované pražské nakladatelství dybbuk totiž vydalo v jednom opulentním svazku, čítajícím přes pět set padesát hustě potištěných stran, téměř celé jeho dosavadní literární dílo. Zajímavý je též název publikace, předkládané ve slušivém tmavomodrém přebalu: Procity. Můžeme si to vykládat i tak, že všechny autorovy texty (ať už psychologicky nebo filosoficky komponované) jsou napsány náramně „procítěně“ – a takto je zapotřebí tyto výtvory číst a posléze příležitostně interpretovat.

Souborné vydání Kameníčkových bele- tristických prací v dybbuku se rovněž sluší a patří chápat i jako svého druhu „políček“ nešťastně zaslepeným a zejména dosebezahleděným vědá- torům naší doby. Vždyť v mnohasetstránkových akademických příruč- kách mapujících české písemnictví na rozhraní druhého a třetího tisíciletí (V souřadnicích volnosti a V souřadnicích mnohosti), v nichž se píše o stovkách soudobých autorů a další jsou aspoň zmíněni, není o tvorbě Jana Kameníčka ni písmenko. Ač výrazný tvůrce, není v nich kupodivu jedinkrát „vyvolán“ jménem. Nuže, někteří vědci (včetně literárních) jsou záviděníhodně bystrozrací a dalekozrací, jiní zase (opět včetně literárních) ostudně krátkozrací a zejména nevědoucí. Obáváme se, že především nečtou, nečtou a nečtou. Teď si arci mohou přelouskat „celého“ Kameníčka. Učiní tak však? Umějí ještě číst, nikoli pouze bádat?

V rámci kulturního sloupku je záhodno připomenout nesporný Kameníčkův přínos české literatuře – k tomu nechť se vysloví literární historikové. Zdá se ale, že záludný bacil akademických bludů dopadl i na nakladatelství dybbuk a ovlivnil uspořádání svazku. Píše se sice o autorově „vývojové lince“, jenže pořadí textů je kletě enigmatické. Začíná se knihou z roku 2003, pak přijde na řadu ta z roku 2012, poté z roku 2014, potom z roku 1988 a z roku 1990, pak z roku 2000 a z roku 2005, posléze z roku 1992 a vše se uzavírá knížkou z roku 1995. K té prý spisovatel „na své tvůrčí cestě postupně dospěl“. Víc než nějakou linku to připomíná stěhování národů všemi směry. Nicméně jde o ediční čin.


Leave a Reply

kniha týdne

vybiralova_spoust
září 2019
púsčpsn
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
      
< srp říj >

dívka týdne

divka_tydne_298

komentáře

  • šáš { Tak tohle mě opravdu upřímně pobavilo (i když vím, že takovým věcem by se člověk... } – 01. 09. 18:24
  • Milan Šedivý { No sláva na nebesích, konečně jste to akceptoval. Však jsem vás již dříve, když jste... } – 17. 08. 23:26
  • Milan Šedivý { Z téhle odeonské edice jsem četl 86 titulů, ale Sosnora mi ještě hříšně nepadnul do... } – 03. 08. 8:40
  • šáš { Předplatné lze pořídit ZDE + v článku je zmiňován email, tam by se Vás (jí)... } – 31. 07. 21:47

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody