Snad s výjimkou nedávného laureátského triumfu Petra Krále už dlouho porotci navrhující nominanta Státní ceny za literaturu netrefili do černého jako nyní, když vítězný vavřín přiřkli Karolu Sidonovi. Prozaiku a dramatikovi, kterému je sedmasedmdesát let a který je generačním vrstevníkem jiného prozaika a dramatika Petera Handkeho, Rakušana zčásti i slovinského původu, který zase před pár dny obdržel (spolu s polskou spisovatelkou Olgou Tokarczukovou) Nobelovu cenu za literaturu. Nezapomeňme na malou kuriozitu: ani v prvorepublikových časech, ani v nynějším polistopadovém období se ještě nikdy nestalo, aby byl státní cenou vyznamenán literát, který při udělení významného uznání vykonával roli vrchního a zemského rabína. Také lze připomenout, že právě jako rabín Sidon více než vážně nějaký čas uvažoval o tom, že dá literární tvorbě jednou provždy vale.
Na rozdíl od občas prapodivných laureátů „státoceny“ Karol Sidon vytvořil několikero vrcholných děl české literatury a můžeme si přát, aby se i jiní laureátíci o něco podobně kvalitního alespoň pokusili. Odkázat se dá nejen na autorovy první prózy Sen o otci a Sen o mně, které na konci šedesátých let symbolizovaly nástup mladé české existenciální prózy, ale i na další vynikající knihy (například Boží osten). Tradičně nespolehlivá Wikipedie fixluje, tvrdí-li, že umělec „některé povídky psal pod pseudonymem Chaim Cigan“. To ano, jenže jaképak povídky! Jde o cyklus románů pod souhrnným názvem Kde lišky dávají dobrou noc. Možno podotknout, že Sidon se zaskvěl i filmový scénárista: kupříkladu ve filmu Juraje Jakubiska Zběhové a poutníci, v tomto arcidíle slovenské kinematografie.
Karol Sidon, který po přijetí židovské víry získal i hebrejské jméno Efrajim ben Alexander, po vypuzení z republiky studoval judaistiku v Heidelbergu a v Jeruzalémě. Po návratu do Prahy se zasloužil o obrodu tuzemské židovské ortodoxie, a to nejen jako rabín, nýbrž i jako překladatel: vděčíme mu za moderní přetlumočení Tóry (a netoliko Tóry). Především se však navrátil k literární tvorbě. Sečteno a zváženo: konečně je Státní cena za literaturu ve správných rukou.