opuštěná místa

do vydání Plže

dny
0
-3
hodiny
0
-3
minuty
-1
-4
sekundy
-3
-1

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Před několika dny zesnul holický rodák Karel Malich, výtvarný umělec par excellence. Jeho díla, stejně jako díla Boštíkova nebo Kolíbalova, v šedesátých letech fascinovala: byla natolik jiná a nesrovnatelně kreativnější než konvenční dobová produkce. Nestárnoucí Malich se dožil málem biblického věku pětadevadesáti roků – a před pár lety také impozantní výstavy svých výtvorů v Jízdárně Pražského hradu. Nejen to: nedlouho před jeho skonem se v Galerii Zdeněk Sklenář konala výstava Malich 95 u příležitosti umělcových říjnových narozenin. Výstižně bylo řečeno, že tvůrce k malbě, zpočátku zejména ke krajinomalbě přivedla fascinace krajinou, zatímco k jeho pozdějšímu zaujetí abstrakcí a sugestivními drátěnými plastikami přispěly „vizionářské schopnosti jištěné zkušeností zručného konstruktéra“ (Blanka Frajerová). Další kunsthistorikové dozajista o významu Malichova díla v českém umění 20. a počátku 21. století povědí víc.

Ve většině aktuálních nekrologů však chybí zmínka, že výtvarný všeuměl Karel Malich měl i literární nadání, ačkoli to nebyl žádný píšící malíř nebo malující (výtvarně tvořící) spisovatel. Rozhodně by nejen v souvislosti s nynějším Malichovým úmrtím měla být připomínána jeho úchvatná, po všech stránkách osobitá knížka s téměř teosofickým názvem Od tenkrát do teď tenkrát, vydaná v čase umělcovy zmíněné retrospektivní výstavy v pražské Jízdárně. Ze žánrového hlediska jde o téměř nezařaditelné vyprávění, do určité míry připomínající pozdní kreace Josefa Váchala, leč pouze do určité míry. Zčásti jde o text beletristický, zčásti o niterné přemítání nad smyslem či smysluplností veškerého člověčího bytí, přičemž jeho středobodem je nepřetržitá životní kontradikce světla a tmy a naše životní putování za příklonů jednou ke světlu, podruhé spíše ke tmě. Malich je fascinován právě světlem (filosofickým i pozemským) v mnoha podobách, světlem poznamenávajícím „neradosti radosti otěhotnělého okamžiku času“. Při četbě této knihy se napořád ujišťujeme, že tvůrce, nevyklouben nepoznáním, se i jako literát přesvědčivě dovede „zdýchávat s kosmem“.


Leave a Reply

kniha týdne

sojka_sesuv
listopad 2019
púsčpsn
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
 
< říj pro >

dívka týdne

divka_tydne_38_0

komentáře

  • šáš { Ani si netipnete? Já si totiž neskromně myslím, že vím. } – 23. 10. 17:45
  • Milan Šedivý { Škoda, že neznámé jméno toho ledňáčka, požádal bych ho o nějaký humoristický román, ovšemže o... } – 21. 09. 22:37
  • šáš { Tak tohle mě opravdu upřímně pobavilo (i když vím, že takovým věcem by se člověk... } – 01. 09. 18:24
  • Milan Šedivý { No sláva na nebesích, konečně jste to akceptoval. Však jsem vás již dříve, když jste... } – 17. 08. 23:26

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody