opuštěná místa

do vydání Plže

dny
0
-2
hodiny
-1
-2
minuty
0
-9
sekundy
0
-8

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



V libereckém čtvrtletníku Světlik (rozuměj Svět libereckých knihoven) vyšla pozoruhodná stať Františky Dudkové Parysové pojednávající o „Českém Dubu literárním“, neboli o literárních souvislostech vážících se k tomuto městečku v Podještědí. Sice se autorka nemohla, jak hned zkraje zdůrazňuje, nikterak vyhnout referencím o „královně podještědské tvorby“ čili o Karolině Světlé, ihned však upozorňuje na skutečnost, že v jejích knihách je zmínek o Českém Dubu relativně minimum. A to z jednoduchého důvodu: za jejích časů městečko nebylo skoro vůbec české, nýbrž z valné většiny německé: zvláště v půli 19. století se dokonce stalo centrem germanizace v uvedeném regionu. Však i Světlá hořce konstatovala, že dochází k poněmčování celé českodubské oblasti, žel i „k odnárodnění dvanácti až patnácti vesnic kolem Českého Dubu položených“. Ke změně k lepšímu došlo až na rozhraní 19. a 20. století: tehdy tuto lokalitu navštívili například Josef Václav Frič a Karel Václav Rais, zároveň se ovšem i nadále na vzestupu vzdělanosti a kulturního povědomí městečka podílely místní německé spolky.

Literárně začal Český Dub vzkvétat rokem 1918 počínaje. Už na podzim 1919 v něm založili Podještědské muzeum a v roce 1922 vyšlo první číslo vlastivědného sborníku Od Ještěda k Troskám, který po nezaviněné dlouhé prodlevě vychází doposud. Především může být Český Dub spojován s ruralistickým romanopiscem Františkem Křelinou, který i s chotí devět let učili na tamní měšťanské škole. Po záboru Sudet odešel do Prahy a po roce 1948 řadu let vězněn. Právě v Českém Dubu napsal Křelina své nejvýznamnější romány (Hubená léta, Puklý chrám…), v nichž se nejednou inspiroval dobovými událostmi v regionu – a jistěže stojí za připomenutí, že ve zmíněném Podještědském muzeu uchovávají autorovu literární pozůstalost. Poslední výrazná osobnost spjatá s městečkem není literární: mladý historik Tomáš Edel ve funkci ředitele zdejšího muzea objevil neznámou johanitskou komendu a především se pokusil určit autorství nejstarší česky psané kroniky z pera tzv. Dalimila. Což byla svého druhu srdnatá výzva určená především literárním historikům.


Leave a Reply

kniha týdne

sojka_sesuv
prosinec 2019
púsčpsn
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
     
< lis Jan >

dívka týdne

divka_tydne_38_0

komentáře

  • sojka jan { Vladimíre! Ty sice nejmenuješ, ale já tyhle hry na schovávanou absolutně neuznávám. Takže: ten "neumětel",... } – 09. 12. 18:42
  • šáš { Ani si netipnete? Já si totiž neskromně myslím, že vím. } – 23. 10. 17:45
  • Milan Šedivý { Škoda, že neznámé jméno toho ledňáčka, požádal bych ho o nějaký humoristický román, ovšemže o... } – 21. 09. 22:37
  • šáš { Tak tohle mě opravdu upřímně pobavilo (i když vím, že takovým věcem by se člověk... } – 01. 09. 18:24

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody