opuštěná místa

do vydání Plže

dny
-1
0
hodiny
0
-7
minuty
-1
-5
sekundy
-1
-9

plz

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Samozřejmě nejenom kvůli krásám Železných hor, v nichž toto půvabné město leží (přesněji řečeno: v jejich těsné blízkosti), nýbrž i kvůli tomu, že nepochybně kráčí o region se zajímavou literární minulostí a inspirativní literární tradicí. Čili o region, jenž je spojen s tvorbou nebo se životními osudy vícera význačných spisovatelů a výtvarných umělců. Je tu přece i krajina chittusiovská, slavíčkovská… Není divu, že v podzimních měsících přišla na svět kniha či antologie svého druhu, která je v prvé řadě specifickým uznáním literární a výtvarné Chotěboři. Tuto publikaci sestavil a uspořádal filosofující básník a renomovaný lékař (nebo lékař a básník) Bohumil Ždichynec a nakonec z jeho popudu obdržela emotivní název Dnes ještě nezapadá slunce nad Železnými horami. Vydalo ji Město Chotěboř.

Na nejznámějšího chotěbořského rodáka se z pochopitelných důvodů nedostalo: na spisovatele a humoristu Ignáta Herrmanna, zesnulého již před mnoha desetiletími a dlouhodobě žijícího v Praze, neboli ve městě, které se zakrátko stalo protagonistou mnoha autorových naturalistických historií (například U snědeného krámu) nebo i duchaplných románových humoresek (Ženich Kondelík a otec Vejvara). Jiní chotěbořští literáti však ponejvíce nikterak nekráčeli v herrmannovských stopách: vyvolejme ze zapomnění alespoň katolického literárního kritika Jana Franze. Toto město je však spjato i s novějšími básnickými jmény: narodil se tu básník Jaroslav Holoubek, bohužel již zesnulý. Nějaký čas tady působil a žil nejen editor, Bohumil Ždichynec, ale i básník a literární vědec Ivo Harák: nikoli náhodou oba na chotěbořská léta rádi vzpomínají. Synonymem současné Chotěboře je ovšem osobitý básnický tvůrce Petr Musílek. Určitě mu jednou ve městě vztyčí důstojný pomník!

To vše se z různých úhlů nedávno připomínalo na vzpomínkovém literárním večeru v pražském Karlíně, na němž byla publikace o městě v okolí Železných hor představena veřejnosti a jenž byl uspořádán pod kuratelou Pražského klubu spisovatelů. Šlo tudíž o neokázalý hold jedné pozoruhodné a výtvarně přitažlivé regionální publikaci, která by se dozajista mohla stát vzorem a výzvou rovněž pro jiné regiony. Zvláště pro ty, které jsou neméně literární, než je ten chotěbořský.


Leave a Reply

kniha týdne

sojka_sesuv
January 2020
púsčpsn
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
  
< pro úno >

dívka týdne

divka_tydne_38_0

komentáře

  • Jan Sojka { Vladimíre, když už to řešíme takto, budiž tedy... Nevím, kde jsi přišel k tomu, že... } – 17. 12. 9:54
  • Vladimír Novotný { Milý H. Sojko, Ty ses ale rozpálil! Nejmenoval jsem, neboť problém je v obecné rovině,... } – 16. 12. 14:29
  • sojka jan { Vladimíre! Ty sice nejmenuješ, ale já tyhle hry na schovávanou absolutně neuznávám. Takže: ten "neumětel",... } – 09. 12. 18:42
  • šáš { Ani si netipnete? Já si totiž neskromně myslím, že vím. } – 23. 10. 17:45

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody