Tuhý závoj mrazu svazuje mu tvář uchvacuje horký dech, z rozmaru jen dusí lesklý, těžký jeho zrak zaslepuje šedá zář dveře za ním šeptají: nechte ho, však vrátí se. Musí... celý článek »
Šla jsem tudy, však žádná cesta ani stopy,
nevím, kam jdu, zřejmě do temnoty.
Cesta dlouhá, slepá, uličky v ní zrádné,
samé trní, ale květy žádné... celý článek »
Můj život to byl
běh na krátký trati,
všechny jsem prudil,
do kytary mlátil.
Cigára kouřil
a whisku jsem lokal,
s Floydy zeď bořil
a s ženskýma tokal... celý článek »
S tebou stále svítí slunce,
s tebou chodím ruku v ruce.
S tebou vím, co říci mám,
s tebou nudu nevnímám... celý článek »
Pomalu jsme se blížili ke Carlově kanclu, kde už na židli seděla nějaká mužská postava. Neviděla jsem ho moc dobře, jen siluetu jeho postavy a z ní mi bylo jasný, že je to muž. Carl mi otevřel dveře a pustil mě jako první. Osoba se otočila a podala Carlovi ruku. ,,Dobrý den.“... celý článek »
Dneska jsou v módě nahý pupky, holý břicha,
mluvit sprostě, nebo bejt zticha,
máme tu voly, máme tu krávy,
máme tu herák, perník i gramy trávy... celý článek »
„Nezlob se, některé věci se prostě nepovedou,“ řekla Laura a lehkým pohybem své berety mu zamířila na hlavu. On věděl, že musí zemřít, odhalil totiž její pravou tvář. Poznal, že váhá. Ruka s beretou opatřenou tlumičem se jí klepala a ona nevěděla... celý článek »
Byl večer a pouliční lampy se začínaly rozsvěcovat. Spolu s nocí ožívalo i město. Lidé vyráželi za zábavou, lákáni neonovými poutači, blikajícími na zdech vysokých domů, jako bludičky co šálí neopatrné poutníky... celý článek »
Nenáším ranní vstávání. Musíte ještě za tmy vstát, dojít do koupelny a drobet se zkulturnit. Nerada se ráno dívám do zrcadla, páč vypadám, jako bych zrovna vylezla z popelnice nebo že jsem se dva roky nečesala... celý článek »
Pochybnosti zamykám,
podle chuti polykám,
přesto, že řežu, neměřím,
odpověď svou ti nesvěřím,
páč už ti, stíne, nevěřím... celý článek »