literární západ

To bylo svého času v novinách humbuku: psalo se o tom, že k našemu v současnosti světově nejproslulejšímu (byť dlouho francouzsky píšícímu) spisovateli Milanu Kunderovi loni v listopadu zavítala do jeho pařížského příbytku návštěva až z jednoho středoevropského Čapího hnízda. Proklestila se tam jistěže pouze na přímluvu tehdy ve francouzské metropoli působícího diplomata Petra Druláka, někdo to však pochopitelně zprostředkovat musel. Slavný literát si tedy návštěvy užil ještě před svými dubnovými devadesátými narozeninami.

Prý zašli i do umělcovy oblíbené restaurace (pár kroků od jeho bytu) a majitel Čapího hnízda po návratu sdělil národu na sociálních sítích, že ho zaujala Kunderova stolní lampa, že si v restauraci opravdu pochutnali a že spisovatelovo dílo bylo přeloženo v souhrnu do čtyřiačtyřiceti jazyků, přičemž tím dílem vládní návštěva měla na mysli, jak konkrétně uvedla, „sedmnáct románů“. Kde však tento údaj vzala? I kdybychom autorovy Směšné lásky označili za „romány“, pořád se sedmnácti románových děl nemůžeme ani za mák dopočítat. Není jich jen deset? Jde o důkaz, že v Čapím hnízdě se počítá úplně jinak a že je v něm dobrým zvykem připočítávat a přidávat. Třeba i Kunderovi coby romanopisci. Anebo, neboť nemusí jít o „fejk“, návštěvník četl i spisovatelovy romány nenapsané a nevydané. To si věru „zamakal“! Nebo mu to nakukal nějaký ministr kultury, ten čtenář Sýse?

To však není všechno. V souvislosti s danou návštěvou se muž z Čapího hnízda nechal slyšet, že by si Milan Kundera zasloužil české občanství, o které po emigraci přišel. Upřesněme si to: náš zapovězený literát, dramatik a esejista na přímluvu francouzského prezidenta získal v roce 1975 místo hostujícího profesora v Rennes a v Paříži, načež mu, když se zmíněné „hostování“ chýlilo ke konci, Husákovy úřady odebraly čs. občanství. Zrovna před čtyřiceti lety. A bylo to. Jenže dnes se mluvčí české vlády vymlouvá, že k znovuudělení občanství „žádné oficiální informace k takovému kroku dosud nemá“. Jaképak informace? Stačilo ho řádně udělit a se sáhodlouhou omluvou k tomu. Makáme, Čapí hnízdo!