literární západ

V tomto případě má slovo „rezident“ zcela mírumilovné vyznění. Běžnější je totiž vysvětlení, že kupříkladu rezident ruské rozvědky, který má na starosti Českou republiku, ložíruje ve Varšavě nebo ve Vídni a odtud úkoluje ruské velvyslanectví v Praze i poskoky z Pražského hradu. V tomto sloupku jde o jinačí význam: o tzv. rezidenty Českého literárního centra neboli o cizokrajné překladatele tuzemského písemnictví, jimž byl umožněn studijní či stipendijní pobyt v českých zemích. Pět z nich, zjevně nahodilý vzorek, nyní v Salonu odpovědělo na dvě anketní otázky: kterou českou knihu po roce 1989 považují za nejlepší a jestlipak současná česká literatura „může něco nabídnout světu“.

Odpověděl Francouz, Češka žijící v Německu, Polák, Arab a Američan. To nejlepší za třicet let je podle nich toto: Europeana Patrika Ouředníka. Životopisné knihy Oty Filipa. Stropy Zuzany Brabcové. Hned dvakrát byla jmenována Sestra Jáchyma Topola, která tudíž v této neoficiální anketě zvítězila. Ergo próza vydaná před čtvrtstoletím. V odpovědích na druhou otázku se zmiňují i jiná díla Jáchyma Topola. Každá anketa je přibližná, zajímavý by byl i „hlas“ bohemistických překladatelů z Velké Británie, Španělska a Latinské Ameriky, Itálie, Skandinávie, Ukrajiny a Ruska a z dalších středoevropských zemí. Žádný z nich ale nefiguruje mezi oslovenými či přítomnými „rezidenty“.

Pokud však i tuto poněkud namátkovou anketu vezmeme do určité míry za bernou minci, co z ní mimo jiné vyplývá? Že se v této rekapitulaci polistopadové české literatury nedostalo na starší, takříkajíc zavedené tvůrce z disidentských kruhů, například na chronicky přeceňovaného Ludvíka Vaculíka. Čest jeho generace mírně překvapivě zachraňuje pouze Ota Filip. Ten ale stejně jako Pařížan Ouředník patří k představitelům českého literárního exilu a Filip v cizině žil až do svého skonu. Také Topol se stává žijícím klasikem: letos se tento „mladý“ autor dožívá sedmapadesáti roků. Jak on, tak i žel již zesnulá Brabcová ovšem zazářili už v samizdatu. Takže z nových polistopadových prozaiků nezaujal dotázané rezidenty pohříchu vůbec nikdo. Má nás tudíž zaujmout jejich názor?