literární západ

Už pojedenadvacáté se v českých končinách konal Den poezie, charakterizovaný jako festival český a mezinárodní, odehrávající se v „celé České republice“. Vyznívá to jako reklamní slogan, leč je to pravda pravdoucí: básnictví, básnířkám a básníkům se skládal hold (skoro) v celé vlasti naší čili na mnoha místech Čech, Moravy a Slezska. Poreferujeme sice převážně o Praze a pomineme velkoměsta jako Ostravu a Liberec i další, co ale stojí za zmínku: Den poezie se slavil také v malých lokalitách jako (v abecedním pořadí) například Batňovice, Kosmonosy, Lidice, Pohořelice, Prštice, Ratíško, Šenov, Veletiny či Vonoklasy. Tam všude se aspoň načas jako kdyby zrodily básnické obce a básnické vsi.

Jenže republiková metropole Praha festivalovými akcemi k uctění Dne poezie vskutku věru překypovala. Připomeňme si alespoň některá předpokládaná i nepředpokládaná místa, kde všude festival Den poezie našel příslovečné domovské právo: například žižkovská hospůdka U Habásků nebo novoměstská Kavárna Kolíbka. Výčet by mohl být sáhodlouhý, vyvolejme tudíž jménem pouze některé lákavé lokality: U Božího mlýna. Portugalské centrum v Praze. Avoid Floating Gallery na vltavské Náplavce. Velký sál Maďarského institutu. Velvyslanectví Irska. Kavárna Fra. A studio Rubín. Hájovna U lesíka. Nostický palác. Ta kavárna. Dobrá trafika. Studio Alta. Klementinum. Café Gramofon. RSVK. Městská knihovna v Praze. Novomlýnská vodárenská věž. Lužický seminář. Café Montmartre. Milíčova modlitebna. Domov pro seniory Chodov. Slovenský dům v Praze. Činoherní kavárna. Jindřišská věž. Pardubická pivnice U Járy (arciže pražská, ryze žižkovská). A další a další místa, z nichž s úctou vyzdvihněme tradiční poetické setkání u sochy Karla Hynka Máchy na Petříně. Ba i jinde se básnilo, arci i veršovalo.

Co je dále zajímavé: v souvislosti s festivalem byl (možná poprvé, možná již poněkolikáté) udělen pozoruhodný titul „básnířka města Prahy“, jehož se dostalo básnířce, leč také osobité prozaičce Sylvě Fischerové. Lze jí pogratulovat, určitě by ale po svém boku uvítala nějakého „básníka města Prahy“. Ne že by nebyli, možná tedy příště! Nejlépe na ještě hojněji zastoupeném a tematicky ještě pestřejším nejbližším pražském básnickém festivalu.