Ach, jak miluji, jak trpím. Srdce mi zžírá ohnivá touha a nelze ji uhasit. Každý den se trápím pohledem na svou vyvolenou. Každý den spřádám plány. Každý den mi rodiče hubují.
„Nesmíš, “ říkají... celý článek »
S tebou stále svítí slunce,
s tebou chodím ruku v ruce.
S tebou vím, co říci mám,
s tebou nudu nevnímám... celý článek »
„Nezlob se, některé věci se prostě nepovedou,“ řekla Laura a lehkým pohybem své berety mu zamířila na hlavu. On věděl, že musí zemřít, odhalil totiž její pravou tvář. Poznal, že váhá. Ruka s beretou opatřenou tlumičem se jí klepala a ona nevěděla... celý článek »
Byl večer a pouliční lampy se začínaly rozsvěcovat. Spolu s nocí ožívalo i město. Lidé vyráželi za zábavou, lákáni neonovými poutači, blikajícími na zdech vysokých domů, jako bludičky co šálí neopatrné poutníky... celý článek »
Vypadá trochu vyžile, napadne mě, když sedím u stolu a poslouchám Editin monotematický monolog. Pohledem bloumám od jejího nevýrazného obličeje k místy odřené dubové desce a zpět.... celý článek »
Je to už pár týdnů, co jsem tam byl naposledy. Tam někde v lesích kolem Úhlavy. Kdo by si tehdy v tom chladném březnu pomyslel, že za několik týdnů bude duben trhat teplotní rekordy, že budu ležet na trávníku, jíst zmrzlinu a plavat v řece… celý článek »
Chachacha! Když jsem odcházel z jeviště plného dopisů, dárků a květin, ještě stále sálem rezonoval hlučný smích. Chachacha! Ano, moji věrní. Moji diváci. Ano, i tihle mne milují. Nezáleží na tom, že právě kvůli obyčejnému "Chachacha"... Jsem nejlepší komik na světě... celý článek »
Co je to za večer, když náhle připomene
odstup od sochy, spíše krotký
a zavede nás v bezejmenné
pohyby samochodky...
celý článek »
odstup od sochy, spíše krotký
a zavede nás v bezejmenné
pohyby samochodky...
celý článek »









