literární západ

Můj život to byl

běh na krátký trati,

všechny jsem prudil,

do kytary mlátil.

Cigára kouřil

a whisku jsem lokal,

s Floydy zeď bořil

a s ženskýma tokal.

Nonstopy, herny

a iks sexy holek

a brejle černý

jak Brichta či Volek

Pak se to stalo

– probila kytara

pohřeb stál málo

a nikdo se nestará.

ref:

Sláva je pryč, jen měsíc mi svítí,

já si čtu s Nerudou Hřbitovní kvítí.

Hřbitovní kvítí, těch veršů pár,

a hvězdám zpívám, jak málo jsem stár.

Sláva je v trapu a hnije tu listí

trochu to nasere, když jeden zjistí,

že jen po půl roce, co leží tu tuhej

má jeho ženský v posteli druhej.

Dušičky k vzteku

– jen svíčkový báby,

a já bych z fleku

se fernetem dávil.

Na zdraví, žiju!

hejbaj mnou červy,

jsem v deliriu

a už nemám nervy.

Tisíc let nudy,

v tomhle penzionu

teď už mě budí

jen zvonění zvonu,

Na epitafu

omletý fráze,

Nafotografuj

mých věrných nářek.

Zdroj: Antidivadlo