literární západ

Posledního června se tři západočeští autoři zúčastnili v těch nejtropičtějších vedrech pražského křtu nejnovější vázané knihy Ondřeje Neffa Královská zábava (292 stran) vydané v ediční řadě Osobnost nakladatelstvím Filip Tomáš – Akropolis. Ivo Fencl je autorem koncepce tohoto rozsáhlého rozhovoru a otázek, na které známý spisovatel více i méně ukázněně odpovídá, přičemž semo tamo dojde i na vyložený dialog. A jak přišli autoři na záhadný titul, anebo jsou snad oba členy Monarchistické strany?

Nikoli. Název přinesl doktor Neff známý na internetu i jako Aston a jednoduše vyjadřuje to, že se dnes pouhým psaním uživí málokdo a dokonce ani on, autor takřka už devadesáti titulů, ne, a tak se jedná o práci příhodnou ponejvíce pro lidi JINAK finančně jištěné, což jsou nepochybně i králové či císaři (ale nikoli jen oni), přičemž je ovšem charakteristické, že právě zbohatnutím většina dosavadních psavců chuť tvořit literaturu jaksi pozbude.

Díky Klementinu proběhl křest v chladu, ale navzdory Klementinu i neformálně a bez sak. Nakladatelství Akropolis vše organizovalo a zajistilo pohoštění, nicméně nezvalo nikoho ze svého okruhu, aby návštěvnost nepřevýšila kapacitu sálu. Ondřej Neff a Ivo Fencl mohli, pravda, pozvat, koho si zamanuli, ale oba odvážně i svorně pohrdli nabídkou na tištěné pozvánky a dopsali pouze několika potenciálním zájemcům po síti…

I díky tomu se křtu zúčastnil taky nakladatel a spisovatel Alexandr Tomský, který měl sice dojít toho podvečera ještě na jinou akci, a to už po půlhodině, posléze to ale vzdal a bezesporu zaujatě zůstal sedět dobrou hodinu a půl.

Vašek Gruber a Jitka Prokšová přijeli z Plzně jedním vozem, Ivo Fencl, Vladimír Babnič a Jaroslav Holý druhým. Ze sci-fi komunity se zúčastnili šéfredaktor Ikarie Vlado Ríša, „Pagi“ a Františka Vrbenská a do závěrečné diskuse vydatně přispěl i historik architektury Zdeněk Lukeš. O hudební a pěvecký doprovod se staral právě Vláďa Babnič se svou kytarou, který toho dne dělal kolegovi Fenclovi šoféra, jak o tom žertoval, ale byla to fakticky pravda. Jinak je ovšem jeho nadřízeným. A Jaroslav Holý? Sice nepíše, ale jako známý soudní odhadce a majitelem antikvariátu má s písemnictvím taky „něco málo“ dočinění. Jeho velmi sečtělá dcera Betty nicméně dala toho dne přednost slavnostní premiéře třetího dílu známé upíří ságy…

A Ivo Fencl? Při částečně improvizovaném pořadu se slovo pokoušel udělovat hlavně Ondřeji Neffovi a vcelku se mu skutečně podařilo držet se zpátky, což mu jde v životě taky, ale na jevišti často už méně (ale ve skutečnosti tam překonává trému)…

Řeč se brzy svezla i na verneovky, které Aston nadále chytře přepracovává, i na další Mistry pera, o kterých psal vedle Julese Verna, totiž na Zdeňka Buriana, Jacka Londona a na Vladimíra Neffa. A Královská zábava?

Taky vzhledem k tragické události v Astonově rodině vznikala fakticky pět let, přičemž na počátku stála série Fenclových rozhovorů pro Deníky Bohemia a Tvar. Několik z nich realizoval právě s Ondřejem Astonem Neffem, a ten si jej pak vybral jako tazatele. V podstatě tedy šlo o náhodu, ne ale zase takovou, protože Fencl se o Neffovo dílo zajímá z více i méně iracionálních důvodů detailně od patnácti let.

A co na společnou práci doplněnou i fotografiemi (avšak pouze dvěma) říká nejlepší Astonův kamarád Vlado Ríša? V rádiu knihu vcelku pochválil, tak jako i kritik Jan Nejedlý,a dokonce našel v textu i věci, o kterých ani po třiceti letech známosti neměl ponětí. Hůř se ke Královské zábavě postavil Ivan Adamovič v Reflexu – a vadí mu jistá neosobnost knihy, která sice zarytě a systematicky mapuje obrovské dílo, méně však člověka. Jenže právě tak to chtěl mít Ondřej Neff a jeho ctitel to vzal v potaz a choval se při realizaci rozhovoru značně submisivně… Kniha, dodejme, má teď vyjít i za poloviční cenu v internetové podobě.