Občas máme u nás v redakci pocit, že Studijní a vědecká knihovna plzeňského kraje se ze všech sil snaží, aby se v ní studovat vůbec nedalo. Začalo to před lety, kdy byly z chodeb naprosto nesmyslně odstraněny hojně využívané stolečky a my, nebozí studenti, jsme museli začít svá skripta rozkládat na lavičkách v parku. Nedávno nám knihovníci znovu udělali radost, když v katalogu zablokovali půjčování veškeré novější literatury. Proč? Aby mohli zbudovat oddělení volného výběru knih.
Plánek knihovny
Změnu ve způsobu půjčování knih nejhůře nesl šáš, který nabyl dojmu, že se kvůli tomuto zlepšováku už nikdy k žádné pořádné knížce nedostane. Naopak úplně jedno to bylo agentu kůprovi, který už má Playboy předplacený a vše ostatní si v klidu domova stáhne do své hypermoderní čtečky. A právě tyto dva redaktory jsme vybrali, aby nově otevřené oddělení knihovny prozkoumali.
První problém nastává hned po vstupu do knihovny – do žádného oddělení vás nepustí v bundě nebo s batohem, vše je nutno nechat v šatně. Nařízení naprosto pochopitelné, méně praktickým a hlavně zapomnětlivým osobám však docela komplikuje život. Šáš hází své svršky do ne zcela nedobytně se tvářící skříňky, kůpr odevzdává svůj kabát paní šatnářce a cpe si do kapes vše, co by při své průzkumné akci mohl potřebovat.
Redaktoři vycházejí ze šatny, míjejí poněkud nevhodně umístěnou bednu Herbie a po schodech stoupají až do druhého patra. Kůpr chvíli bojuje s čtečkou čárových kódů u vstupu, což šášovi poskytne dost času na to, aby se mu životní funkce vrátily do normálu. Skleněné dveře se neslyšně otevírají a oba naši průzkumníci vstupují dovnitř.
Nejdřív pochválíme… Musíme uznat, že celé oddělení vypadá velmi dobře. Regály s knihami jsou pečlivě označené a s všudypřítomnými barevnými mapkami se neztratí ani někdo s orientačním smyslem agenta kůpra. Zajímavý nápad je věž umění a nadšeni budete ze sálu beletrie, kde se s knížkou můžete usadit do pohodlného křesla. Knihovnice jsou milé a usměvavé, zřejmě i proto, že kromě nás se v celém patře pohybují jen další čtyři lidé.
Foto knihovny
Ale budeme i hanět… Do volného výběru knih nechoďte bez předchozí přípravy. V sále beletrie sice najdete počítač s katalogem a dokonce i přístupem na internet, pobíhání mezi regály a následné zdlouhavé hledání vhodné náhrady za nenalezenou knihu je mírně řečeno otravné. Knížky z volného výběru si nemůžete objednat online, ale když je v oddělení nenajdete, údajně vám je zarezervují. Nepraktické.
Závěrem… Vedení SVK nazývá volný výběr skvostem a věří, že zvýší zájem o půjčování knih a přinese řadu úspor. Budiž. Pro nás je synonymem vědecké knihovny efektivita, tedy možnost vše dopředu objednat, v klidu si všechny výpůjčky rozmyslet a v knihovně pak strávit maximálně pět minut u výdejového pultu. Pokud bychom chtěli celé odpoledne bloudit mezi regály, nasávat vůni ohmataných knih a užívat si téměř posvátného ticha, které v knihovnách panuje, skočíme si přes ulici do Knihovny města Plzně.
Fotografie z www.svkpl.cz.
Autoři článku mi mluví z duše. Předpokládal jsem to a bohužel se vše naplnilo. Dříve jsem si objednal z domova v klidu co jsem potřeboval a pak jen vyzvedl u pultu. Ted jesm strávil 1 hodinu než jsem nalezl co jsem potřeboval, respektive, co jsem nenašel a musel vyhledat něco podobného. Personál milý, prostory barevné, členění přehledné, ale přesto to trvá dlouho, rozhodně déle než jen vyzvednout u pultu. Počítám příchod, svléknutí, odložení, atd atd.
To bude muset být velký skvost abych se tam zase plahočil!
Naprosto souhlasím s Milanem. Volný výběr je vizuálně pěkný, ale naprosto se v něm člověk ztrácí. Půlku knih nenajdete nebo jsou vypůjčené než doběhnete do knihovny. Třídění dle signatur je šílené, takže kromě autora a názvu si musíte ještě opisovat signaturu. Můj názor: Když volný výběr, tak pro beletrii, ale ne pro odbornou literaturu.