odkazy
„Chytil jsi někdy pro mě
tu sluncem popletenou vážku,
těkající nad vodou bezhlesně
jak dvě chvatně hozené slídy?
Chytil jsi ji pro mě,
když sněžilo?“
„Já zapomněl!
Upletla bys mi
ten slibovaný dlouhý svetr,
abych si na kolena mohl kleknout
a jen pro tebe mohl umazat
tu svlečenou ovečku?“
„Ale ano, až bude čas.“
A ti dva
rozešli se.
12 Responses to “Milostný rozhovor”
Leave a Reply for Jan Joachim Grabsteiner ml.
kniha týdne
dívka týdne
anketa
Nahrávání ...
No, to je drama, otřesný příběh :-))). Technická poznámka. Vážka má 4 křídla, tedy by bylo nutné hodit ty slídy čtyři. Možná se jedná o vážku mrzáka, budiž, ale ta by zase nelétala. Ostatně vrhneme-li slídou, zaručeně nebude těkat nad vodou, ale půjde ke dnu. Autor tedy bohužel nemá ani základní znalosti v oblasti přírodních věd:-)))). Verš o chytání vážky v zimě, má patrně vyjadřovat, že entomoložka žije na jižní polokouli, kde se vážky v zimě vyskytují. Já zapomněl- to znamená, že autor to původně slíbil, už měl jistě koupenou letenku a pak jednoduše zapomněl. Svlečená ovečka…hmmmm……no budiž, ale kde bereme záruku, že doposud nepletený svetr bude z vlny ovce, a ne třeba z angoráka? A ten konec, ani hmyz, ani ovce a konec vztahu. Není se čemu divit, dva blázni spolu málokdy vydrží. :-))))))
Vaše znalosti přírodních věd nejsou o moc lepší. Ze sněžení vydedukovat zimu… no, dejme tomu, že přijmeme zjednodušení, že sněží obvykle v zimě. Ale vaše řešení, kdy vážku přesunete na jižní polokouli jaksi problém neřeší, protože tam zase pravděpodobně nebude ve stejný okamžik sněžit, že?
Trestuhodně jsem se k přečtení reakcí dostal až 20 10. 2015. Pan Jan Joachim Grabsteiner ml. mě rozveselil a to říkám bez všeho sarkasmu, sakrasmu či ironie. Rozvlnil můj úsměv. Ale k podstatě. Možná má v něčem pravdu, možná nemá. Třeba ta vážka je pozorovaná z dálky (ne že by letící vážky bývaly pozorovány zblízka), a tudíž jsou viditelné pouze dvě její půle, čtveřice je zdálky nespočítatelná. Pozorování. Když je báseň pozitivisticky přesná, je zároveň i nudná, bohužel.
A teď si přečtu další komentáře…
Vy jste to opravdu pochopil. :-))))). Vy jistě pravidelně přispíváte jako místní umělec :-)))). Ja su jen blbé neumětel .
Já jsem spíš technická podpora, do umění se necpu. S tou sebekritikou to nepřehánějte, někdo by nemusel pochopit, že jde o sarkasmus.
Tož, to máte pravdu. :-)))))))))))))))))) Dotaz: “ Kdo celou tuto hrůzu financuje? Není to náhodou zase nějaký ten eu fond z daní pracujících lidí?“
Co myslíte tou hrůzou? Jestli LZ, redakce je financována sponzory z komerční sféry. Dokonce si to ani nemohou odepsat z daní. Máte ještě nějaký podnětný dotaz? Tedy pardon, správně má být: máte nějaký podnětný dotaz?
P.S. Mohl byste si rozmyslet, zda jste Grab- nebo Graub-steiner? Abyste zbytečně nezavdával příčinu k pochybnostem o zmíněném sarkasmu.
Jsem Graubsteiner, jsem potomek slavného Johana Joachima Graubsteinera z Bezdězu, který pojal za manželku Vilemínu Drachnu Blahníkovou z Litoměřic. Můj předek byl slavný spisovatel a působil jako vychovatel Julia Caesara de Austria, kterého učil hrát na housle. Ten ale bohužel struny z tohoto božského nástroje použil k uškrcení jedné děvečky. Pedagogický talent mého předka zřejmě nebyl valný, zato talent literární zcela jistě. O nějakých sponzorech jsem slyšel, prý tam máte i jednoho blázna, který rozdal celý svůj majetek za účelem podpory místních plzeňských bubeníků a komponistů, nebo kompotonistů a literátů a to včetně nemovitostí a akcií. V současné době stále nemáte název pro nově postavené divadlo, mohli byste ho tedy pojmenovat podle tohoto magora :-)))))))))))))))))))))))))))))))
Ano. A proto dává dokonalý smysl, že se podepisujete Grabsteiner, že?
Leč musím vás varovat. Toto není veřejný prostor placený z vašich daní a já nejsem demokrat. Budete-li se chovat dostatečně idiotsky, odkážu vás, kam patříte.
Takoví umělci tu jsou, jeden talent vedle druhého, svobodomyslnost, všichni perzekuovaní za totality a Vy na mě takto? :-))))))))))))))
Nerad bych, abyste byl o něco ochuzen. Zkuste emigrovat na jiný literární server, jistě tam ocení váš břitký smysl pro humor a talent sahající až kamsi pod Bezděz.
Šel mravenec pro polínko,
polámal si ručku,
polámal si i kolínko,
na hlavě měl hučku.
———————————–
Jak vidíte, talent po svém předkovi Johanu Joachimovi Graubsteinerovi z Bezdězu jsem zdědil. Nesu si toto cenné dědictví celým svým životem a přispívám, kam se dá. Všude jsem vítán a všichni si mě cení. Doufám, že za tuto svou báseň, uveřejněnou pouze zde, můžu směle kandidovat na tu vaši plzeňskou cenu, o kterou se perete. A když na mě budete psát oslavné ódy, budu vás sponzorovat. A nejsem žádný žebráček, i nějaký ten kus pole jsem ochoten obětovat pro svou slávu.
Připravte mi nějaký pěkný životopis, nezapomeňte psát o mé persekuci komunistama, o mých útrapách v minulém režimu, o tom, jak jsem mohl plodit pouze do šuplíku atd. atd. To už znáte, to už máte nacvičené. Pak zařaďte mou pedagogickou činnost, vedl jsem dramatický soubor Héráček a pěvecký soubor Fialová vrána ( to zní umělecky). Pak rozeberte mou nejnovější báseň o mravenečkovi, zmiňte se o jemných nuancích a hlavně, nezapomeňte, že jsem známý i v cizině, jako děcko jsem vystupoval v roli kašpárka na MDŽ v Leningradě. Já si vámi vytvořený životopis přečtu, popřípadě zkoriguji, dám souhlas k otištění, přeberu cenu a kus pole bude patřit jen vám, to přísahám. :-)))))))))). Možná i malý traktorek a kolnička. :-))))))))))))))