opuštěná místa

odkazy

kmp

czech_lit

saspi

vanili

cechura

epika

nava


jsme na facebooku



Cena Bohumila Polana byla před dvěma dny udělena, dozvěděli jsme se tudíž, kdo ji dostal, tedy: kdo všechno ji dostal – a poněvadž již od pátečního odpoledne snad už v Plzni a v okolí (jakož i ve spřízněných prostorách západočeských lázní) všichni vědí, kdo tuto cenu dostal, lze dostát rozumné zásadě se k celé záležitosti nijak zvlášť nevracet. Ve složení poroty bylo možná pozitivní, že v ní naprosto převládali Neplzeňáci a dokonce Nezápadočeši, i když Plzeňáci a Západočeši by si také nemuseli počínat špatně, leč záleží na tom, kteří Plzeňáci a kteří Západočeši. Poznovu připomeňme, že od určité doby platí pravidlo nepřiznávat tuto prestižní regionální cenu tomu, kdo ji v minulosti již obdržel. Takže ji už nikdy neobdrží namátkou Jan Sojka, ale kupříkladu (čili případně potřetí) ani Josef Hrubý. Leda že by někdo uvážlivě pozměnil dosavadní soutěžní regule, leč kde toho uvážlivého vzít a poskytnout mu tuto možnost k nápravě? Proto si zopakujme, že opět máme dva laureáty, konkrétně laureátku a laureáta, tudíž se blíží doba, kdy pomalu v Plzni a vůkol nezakopneme o literáta, který by ještě netřímal na prsou svých Cenu Bohumila Polana.

Dámy sice mají přednost, tentokrát však začneme panem laureátem. To bylo strachu, aby se Milan Čechura nějakou zlovolnou náhodou odkudsi předčasně nedoslechl, kdo získá „Polanovku“, přesněji řečeno alespoň půlku, půli či polovic Ceny Bohumila Polana pro tento rok! A ještě více bylo strachu, obav, hrůzy a děsu, aby nějakou ještě zlovolnější náhodou v Literárním Západu nevychrlil jistý dr. No celou záplavu ohnivě prožluklých útoků nelítostně směřujících proti nebohé Čechurově osobě a zejména proti rozhodnutí poroty, která mu uvedenou půlku přiřkla! Asi mají v Plzni z Literárního Západu pořádně nahnáno, to dřív nebejvalo, dřív se tvářili, že nevychází… Nu, satirik a hororista Milan Čechura určitě v plzeňské radnici zachoval důstojné dekorum, zrovna jako satirik by si však mohl pomyslet nebo se medle domyslet, že už je nejvyšší čas tuto regionální literární cenu přejmenovat z Ceny Bohumila Polana na – Půlky.

Proč Půlky? No přece protože a poněvadž bezradné, rozpačité a opatrnické poroty v posledních letech tuze alibisticky rozdělují Cenu na dvě půlky (prozatím nikoli na tři až čtyři!), aby v městě a v kraji nikoho nepohněvali a nikoho neurazili. Přiklepnou ji raději hned dvěma laureátům, načež těch pak, jak již bylo konstatováno, v západních Čechách přibývá rychleji než po dešti hub. Mohli by si založit vlastní klub. Pozor: nenapsali jsme „jako prašivek po dešti“! Bodejť. Označení Půlky přitom není nikterak hanlivé, je to velice lidská záležitost a kupříkladu exilový spisovatel Jan Křesadlo kdysi měl v plánu napsat satiricko-humoristický román o Milanu Kunderovi a nazvat ho právě takto: Půlky. Takže objektivně vzato můžeme vzít s uspokojením na vědomí, že Milan Čechura předevčírem vyfasoval na radnici ve vší slávě jednu z půlek.

A teď honem k těm prožluklým útokům: ty stejně musejí přijít! A laureát si o ně doslova říká. To si vážně myslí, že mu projde doslov k jeho textům? Jak k němu přišel? Jak se to stalo? Jak se to mohlo stát? Je to vůbec možné? Nalistujeme-li si doslov ke knize poctěné Cenou Bohumila Polana, natotata nadmíru užasle zaúpíme i zašeptáme: Copa se stalo? Copa se děje? Vždyť tisíce, ba statisíce členů Střediska západočeských spisovatelů by určitě dokázalo sepsat o Čechurově titulu stotisíckrát nebo i tisíckrát lepší doslov než ten, k němuž se musí čtenář autorových hororů volky nevolky, tj. i volky, i nevolky, dobelhat očima na samém konci knihy. Aby zjistil, že ten největší horor ho čeká až tam a že teprve jeho prostřednictvím se znenadání černé na bílém dovídá, kdo asi je ten skutečný „malý nepřítel“, vinoucí se co nit červeňoučká po všech stránkách Čechurova Malého nepřítele. Vskutku spisovatelé plzeňští, baže, bože, notně hluboko již nyní klesli, když se spokojí s doslovy z pera zlobných a údajně dokonce choromyslných (cha cha!) kritikusů. Nabízí se však přijatelné vysvětlení a zdá se, že i dostatečně průkazné, proč autor v pohodě získal půlčičku Ceny Bohumila Polana: porota jeho knihu buď nedočetla, anebo si nevšimla, kdo k ní připsal doslov, což je v úhrnu jedno a totéž. Kdyby ano, vyhrál by možná nebo dozajista někdo jiný. Něco a někdo bez doslovu.

Netvrdíme, že Čechura dostal „Polanovku“ omylem, to v žádném případě, gratulujeme mu k ní, leč je nad slunce jasnější, že žádná kniha s doslovem vzešlým z pera dotyčného nejmenovaného kritika by ji v Plzni nikdy a nepochybně dostat neměla. To není žádná drobná vada krásy, nýbrž brizantní krása vady drobné! Leda snad… leda snad… neposlal náhodou svou knihu do soutěže ten šibal spisovatel s vytrženými závěrečnými listy? Potom by se jeho laureátství víceméně dalo i tímto obhájit, třebaže náhodu nelze nikdy vyloučit. Ale ne, tohle by Milan Čechura neudělal. Šlo-li však o úplný výtisk, pak byli v Plzni svědky nejméně jedenadvacátého divu světa anebo ukázky dokonalé porotcovské blahosklonné zaslepenosti.

Nabízí se jediné vysvětlení: v porotě převažovali zmínění Mimoplzeňané. Zasedat v ní servilní poskokové, dopadlo by to jinak. Leč ruku na srdce: Kdo dnes v českých zemích dočte knihu až do konce? Zvláště cizí knihu? Možná v tomto porotcovském případě zhola nikdo, ať pán či kmán, leč nastojte – co když Čechurovi tato ležérnost a ledabylost vynesla Cenu Bohumila Polana? Pravda, půlčičku toliko. Jenže prozaik mohl obdržet hned dvě ceny: tuto a pak Zvláštní cenu Viktorie Plzeň za autorství plzeňské fotbalové hymny. Jenže paní porotkyně ani páni porotci jeho hymnu asi neznají. A knihy nedočítajíce, nenotují si bohužel do vousků ani to zlidovělé: Copa se děje? Copa se stalo?

A co paní laureátka, Alena Vávrová? Té slouží ke cti, že ve své sbírce naopak žádný doslov neměla, ačkoli mohla být v pokušení převelikém zařadit do knížky v roli doslovu lecjaké doprovodné a doporučující texty, které jí takříkajíc prolhaně roztírají med kolem pusy a přitom o podstatě její poezie neříkají vůbec nic. Ne-li ještě méně. Ba dokonce ani o nepodstatě. (O „podstatě“ její poezie filosofuje Vojtěch Němec v recenzi autorčiny sbírky v Tvaru a filosofuje věru pod kůži.) V těch „paratextech“ je jen pár klišé, jen pár frází, pár billboardových baboskřeků. Naštěstí s nimi čtenář není obeznámen a může se začíst se zájmem do básnířčiných veršů. Jistěže stejně jako do Čechurových próz, netuše o existenci doslovu. Máme ovšem k mání i jejich (tj. veršů) zdrcující odsudek, dokonce z pera pisatele západočeského, jak víme: ani ten by neměl mít v knížce místo a také tu pochopitelně není. Nicméně nemáme zdání, která verze sbírky byla oceněna: zda ta, v níž redaktorka ponechala spoustu hrůzných chyb i chybiček, vrhajících nedobré světlo na básnířku, anebo ta novější, v níž prý na popud Vávrové bylo kdeco napraveno a která tudíž vrhá na autorku naopak dobré světlo.

Takže Milan Čechura a Alena Vávrová, to jsou v abecedním pořadí dva noví laureáti (byť toliko půllaureáti) regionální Ceny Bohumila Polana. Oběma z pohledu Zápisníku dr. No blahopřejeme a položme si na závěr dvě nesmírně snadné otázky. První zní: co Vávrovou a Čechuru spojuje v prvé řadě? Prozradíme: možná leccos, především však skutečnost, že se oba literáti už dávno před získáním „Polanovky“ stali laureáty Ceny Plže. PLŽ je prostě PLŽ. – Druhá otázka je nesrovnatelně jednodušší: byl na slavnostní udělení západočeské literární Ceny Bohumila Polana pozván šéfredaktor jediného plzeňského a západočeského literárního časopisu Plzeňský literární život? Ano, či nikoli? Napověděli bychom, ale nenapovíme. Přitom to pořád připomíná počínání odpovídající hýčkaným dětičkám předškolního věku. Ale stejně nenapovíme. Vždyť možná o existenci Plže mnozí ani nevědí.


7 Responses to “Zápisník dr. No 5.47”

  • karel karlovič:

    Gratuluji oběma laureátům! Problém je jinde, už jej nastínil Dr. No. Komu CBP za rok a pak za další? Středisko vydává, zdá se, „jen“ společné sborníky, tudíž samostatných titulů asi moc nevyjde. A když už, kolik z nich bude třeba vyřadit, protože autoři CBP již mají? Že by se o příští CBP ucházelo pět, šest nebo celých sedm titulů? To bude pane úroveň! Takže se počká, až CBP za rok dostanou další dva, kteří ji dosud nemají, a pak, jelikož bude víc oceněných než neoceněných, si ti ocenění a výboři řeknou, pojďme změnit pravidla? Vědí vůbec ti, kdož CBP dotují, o tomhle, nestydím se to napsat, „literárně korupčním pravidle“? To jste, vážení umělci, takoví pokrytci, že chcete ceny i za tu „cenu“, že jiní byli vyřazeni? To jsme s Dr. No jediní dva, kterým to nepřijde v pořádku?

    • Vladimír Novotný:

      Ano, ono to skutečně NENÍ v pořádku. Jenomže nakonec ti jediní „nepořádní“ jsme my dva, pan Karel Karlovič a já, poněvadž mnozí další oč víc to odsuzují, o to víc mlčí. Jinak určitě oba víme, že někteří umělci rozhodně pokrytci nejsou, někteří zase jsou nejméně tuplovaně.
      Navíc už teď možno přijímat sázky, kdo dostane CBP za rok. Stoprocentně to bude… Napovídat netřeba.

  • karel karlovič:

    Já myslím, že tipnout si můžeme i „nahlas“. Za rok vyhraje paní Kovářová. Z těch pěti, šesti titulů, které budou (moci) soutěžit, bude velkou favoritkou. A čestné uznání si, doufejme, nerozebere ani jeden z oněch pseudosborníků…

  • Oto Kroužek:

    Kritika pana kritika (Zápisník dr. No 5.47)
    „… ačkoli (básnířka) mohla být v pokušení převelikém zařadit do knížky v roli doslovu lecjaké doprovodné a doporučující texty, které jí takříkajíc prolhaně roztírají med kolem pusy a přitom o podstatě její poezie neříkají vůbec nic.“ – – z pohledu logiky jde o naprosto irelevantní tvrzení, neb ona mohla být v pokušení zařadit do doslovu své knihy naprosto cokoliv, nejen to, co pan dr.No zde předkládá.
    „… V těch „paratextech“ je jen pár klišé, jen pár frází, pár billboardových baboskřeků.“ – – – vážený pane, doufám, že jste již zveřejnil, o jaké klišé, fráze a billboardové baboskřeky jde, ať může široká veřejnost posoudit Váš bystrý postřeh, vzdělání a vytříbený literární cit. Pokud ne, pohybujete se takovýmito tvrzeními na úrovni pavlače!!
    „…Naštěstí s nimi čtenář není obeznámen a může se začíst se zájmem do básnířčiných veršů. Jistěže stejně jako do Čechurových próz, netušíce o existenci doslovu“ – – – absence logiky a literární zkušenosti: básník může do svých veršů zakomponovat třeba i reklamu na pračky, se kterou je čtenář důvěrně obeznámen, přesto to může v souhrnu být geniální dílo, do něhož se čtenář začte se zájmem převelikým. O kousek níže tvrdíte cosi o chybách a chybičkách v první verzi onoho díla, budiž, ale mrkněte se do učebnice ČJ na přechodníky: „čtenář, netušíc (nikoliv netušíce) o existenci doslovu“.
    „…položme si na závěr dvě nesmírně snadné otázky. První zní: co Vávro¬vou a Čechuru spojuje v prvé řadě? Prozradíme: možná leccos, především však skutečnost, že se oba literáti už dávno před získáním „Polanovky“ stali laureáty Ceny Plže. PLŽ je prostě PLŽ.“ – – – a to jako měli tehdy Cenu PLŽe odmítnout, aby někdy v životě později, dá-li pánbůh, při obdržení eventuálně „Polanovky“ si nenaběhli na ostrovtip páně dr.No?
    „..Přitom to pořád připomíná počínání odpovídající hýčkaným dětičkám předškolního věku.“ – – – nechce si mi věřit, že 1) se profesionálně živíte českým jazykem a 2) máte VŠ vzdělání: slovo „počínání“ je rozvito zbytkem věty, čili by za ním měla být čárka (když už jsme u těch zmíněných chyb a chybiček) 2) „počínání“ je podstatné jméno, vyjadřující činnost, „dětičky“ je podstatné jméno, vyjadřující osoby. Takže spojit takto nesourodá substantiva slovesem „připomíná“ se může snad ve zkratce v mluvené řeči, ale v psaném textu, který se navíc tváří jako učený!? (z pohledu logiky takto sestavená věta nedává smysl). Určitě by bylo vhodnější a jednoznačnější spojit zmíněná dvě substantiva způsobem například: „počínání – připomíná – HÝČKÁNÍ dětiček (nebo “počínání – připomíná – CHOVÁNÍ hýčkaných dětiček“, apod., podle toho, co zde chtěl autor říci.)
    Podotýkám, že nejsem literární odborník, posoudil jsem text (pana Dr.No) jen z hlediska věcnosti a tzv. „zdravého“ rozumu. Myslel jsem dosud, že největší tlachalové jsou filosofové, nyní jsem si uvědomil, že i např. Kant či Sokrates museli setsakramentsky ctít podstatu a logiku, takže vidím, že na hřišti tlachání bez podstaty zústávají jen sňatkoví podvodníci a literární kritici :-/

    • šáš:

      Veselé Vánoce, pane Kroužku.

      V přechodníku má dr. No opravdu chybu, kaju se a přepisuji (mimochodem, na „netuše“, ne vámi navrhovaný tvar pro ženský a střední rod v čísle jednotném). Jako trest si uložím studium toho vašeho „rozvinutí slova koncem věty“ a nesmyslná použití deverbativních substantiv.

      Užívejte svátků klidu a pozor na logiku shodných přívlastků!

    • ZOMBín:

      Abychom netlachali a byli přesní, dovolím si upozornit, že logika se nezabývá tvrzeními, ale výroky (a to nikoliv jejich relevancí, ale pravdivostní hodnotou). Rovněž, pokud mě paměť neklame, Sokratés nectil logiku, protože tu formalizoval až Aristotelés…

      P. S. Jste na literárním serveru. Zde bych se nechlubil tím, že nedokážu pochopit smysl věty jednoduché rozvité, ani svou neznalostí přechodníků (jen o málo menší než redakční 🙂 ) a – ač se podepisujete „kroužek“ – psaním „zústavat“ s čárkou…

      • Vladimír Novotný:

        V tvaru přechodníku jsem se zmýlil, kaji se a omlouvám redakci, je to však důvod, aby pan Kroužek, jmenuje-li se tak opravdu, urážlivě zpochybňoval mé vzdělání? Asi ano, poněvadž onen p. Krou potřebuje tlachat za každou cenu a dělat si čáku na metál pro nejutlachanějšího tlachala ze všech tlachalů. Chybného přechodníku si povšimne, zato jednotlivým formulacím nerozumí ani zbla a ještě si dovolí slinit na filosofy. No bodejť: to přece jsou milovníci moudrosti. Pikantnost: svůj komentář mi p. Krou poslal na privátní adresu na Štědrý večer v době štědrovečerní večeře, snad aby mi ji znechutil. Neznechutil, vážený. Aspoň vím, jak velkotlachalové tráví Vánoce.

Leave a Reply

kniha týdne

sojka_regaly
March 2024
MTWTFSS
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
< Feb Apr >

dívka týdne

divka_tydne_299

komentáře

  • Ivo Fencl { Čítám recenze od Františka Fuky na jeho stránkách, na chvíli mě napadlo, že by mohlo... }
  • Ivo Fencl { Poprosil jsem spisovatele Jana Koubka (autora výborného románu Matky), aby mi jeho partnerka Zuzanin dech... }
  • Cyril NAVRÁTIL { Jsem mladým začínajícím autorem a bývalým studentem FF UK a nyní (1.9.) začíná má crowdfundingová... }
  • kohoutek ze zlaté kuchyně { Líbí se mi váš styl psaní. Dobrá práce! }

anketa

Dělá Středisko západočeských spisovatelů dost pro literaturu v regionu?

zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

LZ banner

Morris & Woody