literární západ

Přední český textolog (a kritik) Jiří Flaišman v internetovém Kanonu (do nějž pravidelně přispívá s Michalem Kosákem aj.) se do značné míry právem rozkatil nad rozhovorem nejnovějšího laureáta ceny Tvárnice pro tzv. Kritika roku – již vyhlašuje literární obtýdeník Tvar a jímž se stal na základě internetového hlasování Jan M. Heller – s loňskou laureátkou téže ceny, básnířkou Olgou Stehlíkovou. Zrovna z jejích „kritik“ si Flaišman jízlivě a uštěpačně utahuje. Nejvíce ho ale pohoršilo, když se oba Kritikové roku vzájemně ujišťovali, že nevědí o žádném jiném ocenění za literární publicistiku, zvláště nikoli se zaměřením na její vrcholný žánr, na literární kritiku. Ba se i podivovali, proč žádná taková „škatulka pro kritiku“ u nás neexistuje.

Existuje, arci existuje. Můžeme k ní mít nejrůznější výhrady a pozastavovat se nad tou či onou záležitostí s touto cenou spojenou, leč vskutku existuje, dokonce už od roku 1996: totiž Cena F. X. Šaldy. Pravda, není určena toliko pro kritiku literární, ale také pro teatrology, kunsthistoriky či muzikology, leč literární kritikové (včetně esejistiky) v ní stále hrají prim. Zlí jazykové trpělivě špičkují, kdy už bude cena přejmenována na Cenu Jana Lopatky, pořád však půjde o ocenění literárněkritické. Že ale o ní později narození kritikové nemají tušení, to není, jak pravil jeden významný spisovatel, nic jiného než pořádný „trapas“.

Jenže i pro „trapas“ můžeme mít značné pochopení. Mezi autory Revolveru Revue, udělujícími Cenu F. X. Šaldy, a mezi autorskými okruhy týdeníku a nyní obtýdeníku Tvar (poté i A2 aj.) už v raných devadesátých letech vznikly nikoli snad příkopy, ale přímo propasti. Jedna skupina tu druhou ignoruje, anebo nešetří despektem v odsudcích. Sice nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně, leč tato animozita v českém životě literárním zřejmě přetrvá věky. Jsou to opravdu různé světy! Pak je tu jeden závažný rozdíl: Cenu F. X. Šaldy dostávají „klasikové“, jejichž velikost je nezpochybnitelná, ať je to Josef Vohryzek nebo František Černý, pročež jakýkoli moment překvapení nepřipadá v úvahu. Zato Tvárnice je cenou zacílenou pro středogenerační a mladší kritiky. Zjevně i pro méně známé, pro ty, co doposud nevydali knížku kritik. Někteří možná ani nevydají.