literární západ

Až do konce června mohou zvídaví i zvědaví návštěvníci navštívit unikátní pražskou výstavku, která probíhá v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě (vstup zdarma!) a kterou zorganizoval Filosofický ústav AV ve spolupráci s dalšími institucemi (zvláště díky jejich zápůjčkám), zejména s amsterodamskou Embassy of the Free Mind – a také s Rosekruciánským nadačním fondem v Praze. Výstava se nazývá Božská moudrost – Boží příroda a má výstižný podtitul: Rosekruciánské manifesty, Evropa a české země v 17. století.

Málo se ví, že zmíněné století počínalo na tehdejší poměry až neskutečně hojným vydáváním knih pojednávajících o racionálním plus iracionálním vědění. Tato myšlenková ofenziva bývá spojena právě s rosenkruciánskými spisy a z našeho pohledu především s jejich žákem a pokračovatelem Janem Amosem Komenským a jeho ideálem pansofie a panharmonie. Tehdy šlo o víru v hermetické přetvoření světa a zkoumání přírodních sil jako posvátného aktu (doporučovalo se bezplatné léčení nemocných), čemuž se věnovali zejména alchymikové (k jejichž šlechtickým mecenášům patřil i Petr Vok z Rožmberka). Některé převzácné vystavované tituly vlastní i naše Národní knihovna, Knihovna Národního muzea nebo Strahovská knihovna. Nikoli náhodou na prvním místě v katalogu figuruje věhlasná rosekruciánská Fama Fraternitatis (poprvé 1614) a jiná díla Johanna Valentina Andreae, jednoho z duchovních učitelů našeho Komenského. Zvíme též, co podle slov svých mluvčích rosekruciánské bratrstvo hlásá: hodlá „sloužit Bohu a bližním, objevovat přírodu a využívat její tajemství k užitku křesťanského světa a oslavovat jméno Boží“. Nic jiného prý „bratři neznají, o nic jiného neusilují, nic jiného nechtějí“.

Z důstojné výstavky prostřednictvím těchto veleděl ze začátku 17. století vpravdě dýchá a vyzařuje moudrost věků. Jenže věky jsou i nemoudré. První rosekruciánské manifesty byly označovány za „nádherné světlo“, které mělo a mohlo prozářit „nadcházející věk“. Neprozářily: přišla nelítostná třicetiletá válka, počínající pražskou defenestrací a vrcholící londýnskou královraždou. Rosekruciáni byli záhy umlčeni nebo zle pronásledováni. V Praze se teď jejich moudrosti opět dopřává slyšení.