literární západ

O Franzu Kafkovi napořád vycházejí beletristická díla i odborné publikace, zabývá se jím také naše literární bohemistika stejně jako málo známý filologický obor nazývaný germanoslavica. Vícero pojednání se věnuje i Kafkově rodokmenu, jeho příbuzným a sourozencům. Zejména spisovatelově sestře Ottle. Pohříchu stranou literárního i vědeckého zájmu dlouho zůstávala skutečnost, že mezi námi dlely (v Londýně a v Praze) též dvě Kafkovy vlastní neteře. O té pražské, totiž o redaktorce a překladatelce Věře Saudkové, manželce věhlasného shakespearologa Erika A. Saudka, nyní pod názvem Celej Franz! napsala životopisnou prózu česká literátka donedávna žijící v Bretani, totiž Marta Davouze. Delší čas známá i jako kulturní činitelka Marta Železná.

Věra Saudková si podobný knižní hold nepochybně zaslouží a lze pouze litovat, že se ho nedožila: skonala v srpnu 2015 v úctyhodném věku čtyřiadevadesáti let. V jejím životě docházelo i na hojné světlé stránky, zdá se však, že ty stinné převažovaly a nebyly pouze stinné, leč tragické. Druhou světovou válku přežila, ale přišla skoro o všechno příbuzenstvo včetně maminky Ottly: holokaust vraždil a vraždil. Předčasně jí zahynul manžel, stejně jako dva její synové. Tato zkušená redaktorka (pracovala v Lidových novinách a později v redakci beletrie Nakladatelství Svoboda), která si nikdy nepřála být „jen“ Kafkovou neteří, dožívala téměř slepá, posléze i nepohyblivá. Vždy však patřila k tzv. kulturní elitě naší země.

Marta Davouze toto závažné životopisné svědectví (zřejmě i vzhledem ke svému zdravotnímu stavu) spíše načrtla a sestavila je z „živých obrazů“, z rodinných a společenských výjevů, v nichž povídají či posedávají kdysi známé (snad i doposud) osobnosti, ale i právem zapomínané „neosobnosti“. Výčet by byl příliš dlouhý a pokaždé jde jen o epizody, aspoň takto však ze zapomnění vystupují návštěvníci proslulé kavárny Slávie, účastníci liblické konference o Kafkovi či například americký spisovatel Philip Roth při pobytu v Praze. Nebo také Toyen, Jiří Weil, Kurt Krolop a další. Parafrázujme klasiky: Věra Saudková neprožila šťastný život, nicméně občas bývala i šťastnou ženou. Baže, celej Franz.