literární západ

Severoamerický spisovatel arménského původu (narodil se v Kalifornii arménským přistěhovalcům), arciže míníme Williama Saroyana, svého času vydal jímavou a tklivou prozaickou publikaci s názvem O neumírání, v níž čtenář našel nebo mohl najít až překvapivou dávku životního optimismu. Jistěže nehodláme srovnávat připomenuté Saroyanovo dílko či jeho uměleckou filosofii s tvorbou naší prozaičky a literární vědkyně Daniely Hodrové, určité paralely, spíše však protiběžné siločáry se nabízejí: nejnovější beletristický opus z pera Hodrové se nazývá Ta blízkost (vydalo ho nakladatelství Malvern) – a ze všeho nejvíce jde o knihu o umírání. A to ze všeho nejvíc o umírání autorčiných drahých a blízkých, ve většině případů význačných osobností naší literatury a kultury. K této publikaci – kráčí sice o román, leč především o memoárový román sui generis – přimyká i její nedávné rekviem za výtvarnou umělkyní Adrienou Šimotovou.

Do určité míry můžeme autorčinu knihu charakterizovat i jako kulturní a literární žalozpěv svého druhu, za jakousi novodobou nénii, v níž se blízkost smrti stává stále bližší a bližší, ať již jde o skony více či méně vzdálené. Zároveň je to i výpověď řeřavě autobiografická, svého druhu i zpověď o prožívání truchlivých událostí, které vstoupily – ach, ta blízkost! – do spisovatelčina života. Nikoli náhodou se nejvíc dovídáme o osudech jejího manžela, výrazného básníka a neméně výrazného kritika Karla Miloty, zdaleka se však nemluví pouze o jeho předčasném konci. Píše se tu také o manželském páru spisovatelky Milady Součkové a jejího chotě, výtvarníka Zdeňka Rykra, srdnatého, ne-li přímo teatrálního sebevraha. Trýznivé tóniny v závěru knihy jsou spojeny s úmrtím špičkového literárního vědce Milana Jankoviče, z něhož se stal badatelský guru, intenzivně analyzující právě knihy Daniely Hodrové. Mihnou se tu i další zesnulé persony naší kultury: František Zavřel, Jana Krejcarová, Josef Hiršal, Bohumila Grögerová, Vladimír Macura, Ivan Magor Jirous a jiní, ale i žijící: kupříkladu Nina Vangeli. Krásná kniha, ale i smutná, statečně smutná kniha! Vždyť je o umírání.