Nemáme tím na mysli zahraniční turistiku nebo účast na literárních čteních, což bývá kolikrát dílo náhody: někdy náhody šťastné (prý i recitace Jana Sojky v Plovdivu), jindy náhody poněkud nešťastné čili případu neblahého nedopatření, kupříkladu když jde o sebevzhlíživé předvádění nejmenované české básnířky, považující se za nejlepší z nejlepších. Půjde o něco jiného: o vydávání české literatury v Bulharsku. Tady se můžeme opřít o zevrubný seznam všech přeložených děl tuzemské krásné literatury do bulharštiny, jejž sestavila bulharská bohemistka Vera Kaplicka Yakimova a jenž se týká sedmdesátiletého období 1944 až 2014. Je potěšitelné, že se častých převodů dočkala i česká klasika (včetně Hrabala, Havla, Kryla aj.), zaměříme se však raději na závěrečné údobí a na to, kteří čeští literáti byli v Sofii a jiných městech překládáni a vydáni rokem 2010 počínaje.
Stručně řečeno je přeložených titulů požehnaně a není zapotřebí je všechny vypočítávat. Překládána byla próza, poezie i drama. Až se nabízí povzbudivá nebo pozitivní otázka, kdopak ze soudobých domácích literárních tvůrců ještě nebyl (v uvedeném údobí) nebo byl málo v Bulharsku přeložen či překládán! Málokdy se ale usmálo štěstí na básníky či básnice a i výběr v této sféře nebyl bezchybný. Prozaikové však měli žně: mezi vydávanými literáty figurují (uvádíme je v abecedním pořadí) mj. Michal Ajvaz, Antonín Bajaja, Vladimír Binar, Radka Denemarková, Daniela Hodrová, Eva Kantůrková, Vladimír Macura, Jaroslav Rudiš, Petra Soukupová, Jáchym Topol, Tomáš Zmeškal a další.
Samostatnou pasáž si zasluhují překlady díla Milana Kundery: vyšlo z něho dohromady devatenáct svazků! Zamrzí, proklatě zamrzí, že v Bulharsku si už před časem přeložili – arciže z francouzštiny – také u nás téměř neznámé pozdní autorovy romány Pomalost nebo Ignorance. Z Kunderovy „pařížské řeči“ však byly přeloženy i jeho knihy esejů, u nás želbohu zcela nedostupné: Umění románu, Zrazené testamenty a Opona. Achich ouvej, toho se v Čechách ani na Moravě a ve Slezsku dočkáme jen stěží!